Ilona Švihlíková: Kypr jako průzkum bojem

Ilona Švihlíková 25. března 2013, 17:52
25. března 2013, 17:52

Průběh kyperské krize vyvolal šok. Těžko říct, kdo mohl být tak skutečně překvapen tím, že se do problémů dostal daňový ráj, jehož banka Laiki byla značně zainteresována v řeckých dluhopisech. Dohoda, která nyní leží na stole, není dokonalá, ale přeci jen se vyvarovala předchozích hrubých chyb.

Zděšení vyvolal původní nápad – k němuž se dnes odmítá hlásit jak kyperská strana, tak Trojka – zdanit i pojištěné vklady do 100 tisíc eur. Raději nedomýšlet, jaká panika a run na banky by se spustily, kdyby kyperský parlament tento návrh razantně neshodil ze stolu. Poučení první: ať už to navrhnul kdokoliv, ukazuje to, že krize se řeší ad hoc a že nejsou vyloučena ani „řešení“, která odporují stávajícím pravidlům. Nemluvě o tom, že jsou ignorovány dopady na další země a na stabilitu eurozóny jako takové. To příliš optimismu nepřidává.

Především Německo vnímá kyperskou krizi jako možnost si to vyřídit se „škodnou“ v rámci celé EU, kterou daňový ráj de facto představuje. Ano, Kypr bezesporu je daňový ráj. A aktiva jeho bank jsou více než 7krát větší než jeho HDP (průměr za EU je cca 3,5).

Ale, namítají Kypřané: co Lucembursko, o které se, zdá se, nikdo zvlášť neobává? Lucemburčané, jejichž důchod na hlavu se nevejde do žádného grafu v rámci EU, mají bankovní sektor téměř 21krát (!) větší než jejich HDP. To je snad normální ekonomika? A navíc, když se Německo nyní tak rozčiluje nad tím, že Kypr je daňový ráj a žil na úkor (u nás bychom řekli, že parazitoval) ostatních zemí EU, copak tento fakt je nový? Copak Kypr se svou pozoruhodnou ekonomickou strukturou nebyl přijat do eurozóny? A odpovědnost za vstup do klubu, přeci nenese jen ten, kdo o něj žádá, ale i ten kdo přijímá.

Kypr jako esence selhání eurozóny

Kypr je esencí selhání v eurozóně. Krize nejsou stále (!) řešeny standardní procedurou. Ukazuje se, zas a znovu, jak chybně je eurozóna nastavena, včetně původních tzv. konvergenčních kritérií. Ta se totiž zaměřovala na indikátory z kategorie „výstup“, ale už se málo zajímala o to, jak se k těm „vysněným“ číslům ekonomika vůbec dostane. Jaká je její ekonomická struktura, jak je integrována do světové, potažmo evropské ekonomiky (a jaké jsou tedy kanály přelévání šoků a míra rezistence).

Kritéria a jejich dogmatičtí prosazovatelé zkrátka ignorovali, z čeho bude daná ekonomika žít. (Mimochodem tyto zásadní otázky jsou do značné míry opomíjeny také v Česku). Tak se tedy v eurozóně ocitlo strukturálně slabé a na evropské periferii ležící Řecko, podobně jako daňový ráj Kypr. Neudržitelnou strukturu hospodářství Kypru nikdo nezkoumal (podobně jako u Irska, či v současnosti u Lucemburska). Bič v podobě různých Paktů euro plus či Fiskálních kompaktů je iracionální restriktivní nástroj německé politiky (která je sama o sobě naprosto chybná a nerovnováhy v rámci eurozóny ještě zesiluje), který chce mít z EU 27 verzí Německa. Nic takového ale nemůže fungovat.

Socializace ztrát aneb Kdo zachrání banky?

Kypr nám ozřejmuje ale další zásadní systémové poruchy. Banky jsou dnes jedním z hlavních rizikových faktorů fungování ekonomiky. Banky, které se kvůli financializaci ekonomiky, staly „too big to fail“ a v řadě případů i „too big to save“, nemají absorpční kapacitu nést ztráty a přelévají problémy na suveréna – stát, který je posunuje dále na daňové poplatníky a nově také vkladatele.

Takovýto systém je ekonomicky i politicky naprosto neudržitelný. Co s tím? Říci si na rovinu: pokud má stát (a eurozóna) fungovat, musí se státu vrátit ekonomická suverenita, včetně fiskální kapacity. Dopis tří ministrů financí (zveřejněný na Financial Times) o zdanění zisků v místě jejich tvorby v případě nadnárodních firem jde správným směrem. Bankovní regulace musí být striktní a koordinovaná. Daňové ráje jsou nekalá konkurence v rámci světového ekonomického systému. Nejenže se nemají stát součástí hospodářských a měnových unií, ale je třeba s nimi podle toho zacházet. Se všemi, ne jen s Kyprem, který měl tu „smůlu“, že vstoupil do eurozóny a dostal se do svízelné situace.


O situaci na Kypru čtěte:

Dohoda na poslední chvíli: Kypr nezbankrotuje. Dopady ale budou tvrdé

Rusové se připravují na úprk z Kypru

Analytici: Kypr čeká propad, eurozóna má poškozenou reputaci


Autorka působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie

Ekonomický expert jako Kassandra Miroslav Zámečník

Musíte si přečíst

Triky se spotřebou aneb Hlavně že to máte na papíru

Ekonomický expert jako Kassandra

Lesům ČR kvůli nižším cenám dřeva padá zisk

Monako: město, kde se nešetří

Převrat ve Whitehallu: co stálo za nástupem Mayové?

Turecko: synovec údajného strůjce puče zadržen

Eva Liba: Snapchat nepochopí nikdo nad 30 let
Nejrychleji rostoucí sociální síť světa Snapchat sází jen na mladé, pro starší je extrémně nepřístupná. Microsoft ani Google to nedotáhli tak daleko, říká v pořadu Euro TV Eva Liba, social media manager společnosti Coca-Cola.
Zhlédnout další videa