Ilona Švihlíková: Bude v hlavní roli čínský jüan?

31. prosince 2015, 13:33 - Ilona Švihlíková
31. prosince 2015, 13:33

Rozhodnutí přijmout čínský jüan jako součást takzvaných zvláštních práv čerpání (SDR – účetní jednotky Mezinárodního měnového fondu – pozn. red.) je důležité v mnoha ohledech. Včlenění jüanu je důležité i vzhledem k tomu, že po mnoha letech americký Senát souhlasil se změnou hlasovacích práv, které vedou ke zvýšení pozice Číny.

Jedním z možných důvodů změny postoje po pěti letech odkládání byla jistě schopnost Číny vytvořit si vlastní instituce (Asijskou investiční a infrastrukturní banku). Je třeba si uvědomit, že včlenění jüanu do koše SDR jde na úkor eura, podobně jako změna kvót je také na úkor evropských zemí.

Můžeme ho vidět i jako prosté přiznání reality: čínská pozice v mezinárodním obchodu je nezpochybnitelná a spolu se vznikem nových institucí, jako je Asijská investiční a infrastrukturní banka, se dá očekávat rostoucí poptávka po této měně. Čínská strana rovněž postupně činí kroky k větší liberalizaci, i když otázka kapitálových kontrol je kontroverzní po všech stránkách.

Zvláštní práva čerpání mají pro Čínu specifický význam. Připomeňme hojně citovaný článek guvernéra čínské centrální banky Čoua „Reform the international monetary system“.


Přečtěte si: Mark Leonard: Globální spojení začínají mocnosti využívat jako zbraň


V roce 2009, tedy těsně po vypuknutí Velké recese, kdy se začala formovat skupina zemí BRICS a někteří ruští představitelé začali snít své sny o návratu zlatého standardu, vyvolal článek guvernéra Čoua velký zájem. Tvrdil v něm, že odmítnutí Keynesovy ideje bancoru (jednotné globální měny – pozn. red.) při vzniku Mezinárodního měnového fondu a zárodků Světové banky, byla velká chyba.

Přestože v článku není přímo zmíněn americký dolar, vyplývá z textu jasně, kdo měl z poválečného měnového nastavení prospěch. Protože idea bancoru není v tuto chvíli prosaditelná, vyslovuje se čínský guvernér centrální banky pro silnější postavení právě Zvláštních práv čerpání.

Dominance amerického dolaru

SDR, která vznikla již v roce 1969 v reakci na nedostatečnou mezinárodní likviditu (zlato, americký dolar) se ale nikdy významnější náhražkou hlavních světových měn, především právě amerického dolaru, nestala. Hodnota SDR je závislá na koši hlavních světových měn, v němž s více než 40 procenty dominuje americký dolar.

Než očekávat nárůst významu SDR, je zřejmě realističtější zamyslet se nad změnami, které zařazení jüanu přinese Číně, i zbytku světa. Pokud zůstaneme v rámci současného vývoje, pak lze vidět spíše svět soupeřících měnových zón. To by odpovídalo i projektům velmocí, kterými pro změnu reagují na polomrtvou Světovou obchodní organizaci. V případě Spojených států jsou to Transpacifické a Transatlantické partnerství, Čína rozvíjí svou (pozemní i námořní) Hedvábnou stezku.

Triffinovo dilema, na které upozorňuje i Čouův článek, ale tímto platit nepřestává. Poptávka po internacionální měně povede k napětí mezi domácími měnovými zájmy (a politikami) a globální situací. Jüan pravda, zatím tyto starosti řešit nemusí, ale je těžko představitelné, že by čínští představitelé přivítali deficit běžného účtu jako doprovodný efekt posilování internacionalizace jüanu. Zařazení jüanu do SDR nemusí nutně vést k okamžitému posílení poptávky po této měně, i když diversifikační snahy směrem k aktivům nenominovaným v jüanech již probíhají a budou mít bezesporu i (geo)politický podtext.


Přečtěte si: Analytici: Po zařazení jüanu do koše měn nebude Čína tak často intervenovat


Další implikací je kontext čínských reforem, který hrubě řečeno spočívá v otevírání se světu, přičemž vnější podmínky následně vytvářejí tlak na další reformy. Tak tomu bude zřejmě i s jüanem, i když zaznívají obavy, že před čínským vedením stojí příliš mnoho velkých úkolů najednou.

Zpomalení ekonomiky by bylo logickým důsledkem restrukturalizace (větší důraz na spotřebu domácností, vyrovnávání důležitosti průmyslu a služeb). Ale rostoucí komplexní zadlužení i snahy překrýt zpomalení nafukováním bublin, které to dobře známe například z Japonska, je také třeba vnímat s obezřetností.

Prozatím víme, že Čína jede po své linii: zařadit se do toho, co existuje a být v tom lepší, než ti, kteří současný mezinárodní měnový rámec vymysleli. Zkrátka: be the winner of the same old game.

Ilona Švihlíková působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie. Je kritičkou globalizace a kapitalismu, na toto téma vydala v roce 2010 knihu „Globalizace a krize“. Je koordinátorkou občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné hledá alternativní ekonomické systémy.


Čtěte také:

Čínská centrální banka si připravila pojistku proti silnému dolaru

Lukáš Kovanda: Příslušnost k vyspělým něco stojí

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče