I v regionu je třeba dávat o sobě vědět

14. července 2003, 00:00 - Zdeněk Kubín
14. července 2003, 00:00

Sdružování místních firem ke spolupráci při společné propagaci je levnější a užitečnéJe rozdíl mezi požadavky na marketing malé a střední firmy působící v určitém regionu a obdobně velkou firmou scelostátní působností?Otázka se může zdát naivní - vždyť přece marketingové činnosti musí (nebo by měla) vyvíjet každá firma a zásady marketingu v podstatě platí pro všechny.

Sdružování místních firem ke spolupráci při společné propagaci je levnější a užitečné

Je rozdíl mezi požadavky na marketing malé a střední firmy působící v určitém regionu a obdobně velkou firmou scelostátní působností?

Otázka se může zdát naivní - vždyť přece marketingové činnosti musí (nebo by měla) vyvíjet každá firma a zásady marketingu v podstatě platí pro všechny. Nuance zde ale zřejmě jsou - zejména ve způsobu využívání jednotlivých marketingových nástrojů. V základních úkolech, které marketing plní při určování ceny, při průzkumu trhu atd. (tedy vše, co obsahuje marketingový mix) není asi mezi celostátní a regionální firmou rozdíl. Vždyť přece každá firma, která chce prodat, musí vědět, zda jsou její výrobky a za jakou cenu prodejné, kdo jsou její zákazníci, kam směřuje vývoj na trhu, jak se mění spotřebitelské návyky a požadavky atd. Stejně tak každá firma ví, že musí dát o sobě a svých výrobcích či službách vědět. Tedy musí se věnovat propagaci, inzerovat své služby, pěstovat své dobré jméno na veřejnosti. Ale právě zde se v praxi mohou projevovat rozdíly ve způsobu provedení, i v možné účinnosti. V této souvislosti je asi potřeba zdůraznit, že právě to je velmi individuální podle konkrétní firmy a konkrétního prostředí, v němž působí. A podle toho je potřeba také volit individuální přístup.

Jen inzerát nestačí…

Když se zeptáte malé či střední firmy s regionální působností, jaký způsob by zvolila k tomu, aby dala o svých výrobcích a službách vědět, snad každá uvede na prvním místě menší inzerát v regionálním tisku, případně letáky (většinou vytvořené vlastními silami a buď vyvěšené na nějakém veřejném místě, nebo vhozené do schránek). O nějakém dlouhodobějším plánování a koncepci či propagační a inzertní strategii většinou nemůže být řeč. „Na to nejsou peníze,“ zní nejčastější námitka. Regionální tisk a rozhlasová stanice jsou jistě dobrým místem, kde inzerovat. Ale i v regionu jsou také jiné možnosti jak dát o sobě vědět, aniž by to stálo desetitisíce či více. Z čeho lze vybírat? Vedle již zmíněného regionálního tisku a rozhlasu lze využít některou z forem direct marketingu, tedy přímého oslovení potenciálních zákazníků letákem, dopisem. Ceny za oslovení jednoho zákazníka nejsou nijak závratné a mohou se řádově pohybovat kolem deseti až třiceti korun (když započítáme nákup adresy od specializované directmarketingové agentury, vytištění dopisu, cenu dopisního papíru a obálky a poštovné). K tomu mnohé z directmarketingových agentur jsou schopny poradit, i co se týče formy a obsahu takovéhoto oslovení. Další možnosti mnohdy nabízejí i různá regionální informační místa, většinou zřizovaná městskými (obecními) úřady. Ta mohou být zejména zajímavá pro firmy poskytující různé služby, především asi související s cestovním ruchem. Využít lze i internet - nemusí přitom vždy být nezbytná vlastní internetová stránka. Vždyť reklamní banner lze mít na různých regionálních stránkách. Další možností jsou regionální hospodářské komory či živnostenská a profesní společenstva, s nimiž lze jednat o možnostech prezentace v jejich úřadovnách či na jejích internetových stránkách (zde je ale zřejmě potřebné členství v této instituci - to ale zase na druhou stranu přináší další možnosti jak získávat zajímavé a potřebné informace, i možnosti prezentace, k tomu členství lze využít i jako určitou referenci).

Nevyužité možnosti

V ČR téměř nevyužívané (nebo velmi málo) možnosti nabízí sdružování malých a středních podniků ke společné propagaci. Zejména podnikatelské subjekty, které působí v oblasti cestovního ruchu nebo k němu mají nějaký vztah, zde mají netušené příležitosti jak dát veřejnosti o sobě vědět, a to za přijatelnou cenu a reprezentační formou. Jsou to společné prospekty či letáky, které návštěvníka města či regionu informují o jejich službách. Mnohdy se na jejich tvorbě mohou podílet i obce. Takovýto „prospekt“ může mít třeba podobu skládačky velikosti kreditní karty, kde návštěvník nalezne například plánek centra města, adresy a telefony policie, obecního úřadu, hasičů, zdravotních středisek, místní historické a další turistické zajímavosti, a také upozornění na služby, které může využít - například restaurace, hotely, autoservis, benzinové pumpy, mycí linky, obchody, místní speciality. Konkurenti se tak mohou účelově spojit, aby „přilákali“ návštěvníky do regionu, společně s místní správu ho informovali, že zde nalezne vše pro své pohodlí. Přitom toto spojení nijak neoslabuje vzájemný konkurenční boj, návštěvník regionu se pak již sám rozhoduje, kterého z konkurentů či jakou službu si vybere.

Není region jako region

Firmy s regionální působností samozřejmě působí v různém prostředí. To, na co dají při své propagaci a prezentaci na veřejnosti především důraz, často zaleží i na charakteru regionu, v němž působí. Některé jiné prostředky či způsoby asi použije regionální firma působící v Praze či větším městě, jiné působící v krajském měřítku a jiné ta malá firma, která je aktivní v poměrně malé oblasti (třeba jen části bývalého okresu, která zahrnuje dvě tři menší města či městyse a několik vesnic) - jako například truhlářská či zámečnická firma, sdružení fyzických osob nabízející různé stavební práce. „Vždyť okolí a naši zákazníci o nás vědí,“ bude asi znít jejich nejčastější námitka. Ale i pro zákazníky platí, že se snadno zapomíná, i oni jsou „zvědaví“ a chtějí vyzkoušet něco nového, tedy konkurenci. A když konkurence na ně zapůsobí lépe, nebudou váhat přejít k ní, i když vaše i její výrobky a služby jsou srovnatelné cenou i kvalitou. Velkou roli zde v propagaci hraje dobré jméno firmy, její firemní kultura, firemní design. Tedy záležitosti, o nichž jsme psali v předchozích článcích v Profitu. Výrazně působí to, co není psáno, ale co lidé z nejbližšího okolí vidí, vnímají, jak přijímají chování firmy v každodenním životě. Tedy vizuální a pocitové vjemy. Mnohem větší roli zde asi hraje „ústní podání“. Proto i malé a střední firmy s omezenou místní působností by měly dávat značný důraz na vytváření svého image - na serióznost, projevy na veřejnosti, na pořádek… zkrátka na vše, co patří k firemní kultuře.

I taková malá místní „podnikatelská provozovna“, jako je trafika, má svoje image a musí nějakým způsobem oslovovat zákazníky.

ILUSTRAČNÍ FOTO: AUTOR

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Legendární John Romero prodává Dooma II. Na diskety se vám i podepíše
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít