I v ČR by mělo do roku 2005 zdomácnět terciální vzdělávání

16. června 2003, 00:00 - Aleš Vlk, sociolog
16. června 2003, 00:00

Mnoho odborníků na vzdělávací politiku se snaží o to, aby i u nás zdomácněl termín terciární vzdělávání. Je to vzdělávání navazující na střední stupeň škol, tedy širší pojem než vzdělání vysokoškolské. Zahrnuje i působení vyšších odborných škol, středních škol poskytujících různé kurzy vyžadující maturitu jako vstupní podmínku, popřípadě jiných vzdělávacích institucí.

Ministerstvo školství počítá s tím, že v roce 2005 bude vstupovat v příslušném populačním ročníku do terciárního sektoru vzdělávání až 50 procent středoškoláků. Vzhledem k tomu, že v roce 1989 to bylo pouze 14 procent, jedná se o plán jistě velmi ambiciózní, který je v souladu s trendy ve vyspělých zemích. Největší ambice má v tomto ohledu Finsko, kde bude v dohledné době vstupovat do terciálního vzdělávání až 70 procent osmnáctiletých. K největšímu rozvoji terciárního vzdělávání došlo totiž od druhé poloviny padesátých do první poloviny sedmdesátých let minulého století. Za velkého tlaku zaměstnavatelů se začaly zavádět kratší, na praktické dovednosti více orientované programy, které postupně vyvrcholily vznikem neuniverzitního sektoru vysokoškolského vzdělávání. V roce 1965 tyto takzvané binární soustavy jako první zavedla Velká Británie a o pár měsíců později Austrálie. U nás je možno tento systém přirovnat k vyšším odborným školám. Druhým faktorem, který způsobil zvýšený počet studentů v terciárním sektoru vzdělávání, je posun tradiční společnosti konce minulého století směrem ke společnosti vědění. Nová společnost sebou přináší rychlé technologické a organizační změny ve všech oblastech lidské činnosti a nevyhnutelně zvyšuje nároky na jednotlivce a jeho kvalifikaci. Některá tradiční povolání zanikají a nová vznikají. Pro vykonávání mnoha profesí v rychle se rozvíjející společnosti, která je založena v čím dál tím větší míře na práci s informacemi, už pouhé střední vzdělání jednotlivci nestačí. Čím dál tím více lidí bude nuceno si vzdělání doplňovat v průběhu celé své pracovní kariéry. Má-li však v ČR do terciárního sektoru vzdělávání vstoupit až 50 procent maturantů, je jasné, že všichni být klasickými vysokoškoláky nemohou. Proto se současně s rostoucím počtem studentů mluví o nutné „diverzifikaci“ studijní nabídky. V ětšina studentů tedy nebude končit tak, jak jsme v současné době zvyklí - v dlouhých programech zakončených titulem inženýr či magistr. Ale naopak v programech bakalářských. To je také záruka toho, že bude možné při výrazném nárůstu studentů v terciárním sektoru udržet stávající kvalitu magisterských studijních programů, které budou do budoucnosti na většině vysokých škol pouze dvou či tříleté a budou navazovat na kratší stupeň bakalářský.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít