I v ČR by mělo do roku 2005 zdomácnět terciální vzdělávání

16. června 2003, 00:00 - Aleš Vlk, sociolog
16. června 2003, 00:00

Mnoho odborníků na vzdělávací politiku se snaží o to, aby i u nás zdomácněl termín terciární vzdělávání. Je to vzdělávání navazující na střední stupeň škol, tedy širší pojem než vzdělání vysokoškolské. Zahrnuje i působení vyšších odborných škol, středních škol poskytujících různé kurzy vyžadující maturitu jako vstupní podmínku, popřípadě jiných vzdělávacích institucí.

Ministerstvo školství počítá s tím, že v roce 2005 bude vstupovat v příslušném populačním ročníku do terciárního sektoru vzdělávání až 50 procent středoškoláků. Vzhledem k tomu, že v roce 1989 to bylo pouze 14 procent, jedná se o plán jistě velmi ambiciózní, který je v souladu s trendy ve vyspělých zemích. Největší ambice má v tomto ohledu Finsko, kde bude v dohledné době vstupovat do terciálního vzdělávání až 70 procent osmnáctiletých. K největšímu rozvoji terciárního vzdělávání došlo totiž od druhé poloviny padesátých do první poloviny sedmdesátých let minulého století. Za velkého tlaku zaměstnavatelů se začaly zavádět kratší, na praktické dovednosti více orientované programy, které postupně vyvrcholily vznikem neuniverzitního sektoru vysokoškolského vzdělávání. V roce 1965 tyto takzvané binární soustavy jako první zavedla Velká Británie a o pár měsíců později Austrálie. U nás je možno tento systém přirovnat k vyšším odborným školám. Druhým faktorem, který způsobil zvýšený počet studentů v terciárním sektoru vzdělávání, je posun tradiční společnosti konce minulého století směrem ke společnosti vědění. Nová společnost sebou přináší rychlé technologické a organizační změny ve všech oblastech lidské činnosti a nevyhnutelně zvyšuje nároky na jednotlivce a jeho kvalifikaci. Některá tradiční povolání zanikají a nová vznikají. Pro vykonávání mnoha profesí v rychle se rozvíjející společnosti, která je založena v čím dál tím větší míře na práci s informacemi, už pouhé střední vzdělání jednotlivci nestačí. Čím dál tím více lidí bude nuceno si vzdělání doplňovat v průběhu celé své pracovní kariéry. Má-li však v ČR do terciárního sektoru vzdělávání vstoupit až 50 procent maturantů, je jasné, že všichni být klasickými vysokoškoláky nemohou. Proto se současně s rostoucím počtem studentů mluví o nutné „diverzifikaci“ studijní nabídky. V ětšina studentů tedy nebude končit tak, jak jsme v současné době zvyklí - v dlouhých programech zakončených titulem inženýr či magistr. Ale naopak v programech bakalářských. To je také záruka toho, že bude možné při výrazném nárůstu studentů v terciárním sektoru udržet stávající kvalitu magisterských studijních programů, které budou do budoucnosti na většině vysokých škol pouze dvou či tříleté a budou navazovat na kratší stupeň bakalářský.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče