I největší konzervativec povolí šrouby

28. ledna 2009, 00:00 - Libuše Frantová
28. ledna 2009, 00:00

Světová ekonomická krize je příležitost, jak spojit rozvoj ekonomiky s ochranou životního prostředí.

„Pomoc státu musí jít do oblasti obnovitelných zdrojů, především do energetických úspor. Každá takto investovaná koruna přinese úspory v podobě snížení provozních nákladů,“ říká předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík.

Odborníci varují, že za pár let se Česko může stát z výrobce elektrické energie jejím dovozcem, pokud se nezmění postoj k jaderné energii nebo prolomení limitů pro těžbu uhlí. Jste stále proti jádru, které je pro mnohé energií budoucnosti?

Jádro řešením opravdu není – veškeré palivo pro naše jaderné elektrárny nakupujeme. Z našeho uranu nedokážeme získat palivo, proto jej pouze prodáváme. Stále přitom nevíme, kam s vysoce radioaktivním odpadem. Jaderná zařízení navíc v době narůstajícího terorismu znamenají vyšší bezpečnostní riziko.

Řešením není ani uhlí. S plynovou ani hospodářskou krizí nepřestala existovat změna klimatu, nepřestaly se tenčit uhelné zásoby a nepřestala platit jednoduchá pravda – investice do uhlí se s tržní cenou uhlíku dlouhodobě nevyplatí. Investovat naopak musíme do nových technologií, ve všech sektorech. V designu výrobků, v energetice, průmyslu. Česká ekonomika je dobrým příkladem potenciálu energetických úspor. Až 40 procent naší současné spotřeby můžeme ušetřit. Především modernizací zastaralých technologií v uhelných elektrárnách, výrazným zefektivněním distribuce elektřiny a využitím efektivnějších technologií v průmyslu.

Svět čelí finanční a ekonomické krizi a odborníci hledají řešení, jak její dopady zmírnit. Nemáte obavy, že ochrana životního prostředí půjde v této chvíli stranou?

Situace, která nastala, nám naopak dává šanci. Když se podíváte na promyšlený plán nového amerického prezidenta Baracka Obamy na zelenou obnovu amerického hospodářství nebo na plán Evropské unie záchrany evropského hospodářství, tak je to kombinace investic do ekonomiky, modernizace, inovace a efektivity na straně jedné a ochrany klimatu, životního prostředí na straně druhé.

Někdo v tom vidí rozpor a tvrdí, že je třeba ustoupit od politiky ochrany životního prostředí. Ale i eurokomisař Günter Verheugen, známý podporou automobilového průmyslu a spory s komisařem pro životní prostředí kvůli limitům CO2, nyní říká, že politici, kteří velí k ústupu od dlouhodobých cílů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu, jsou populisti.

Je možné spojit podporu ekonomiky s ambiciózními cíli na ochranu životního prostředí, které budou vyžadovat dost peněz?

Jsme připraveni pustit do ekonomiky peníze. Je to nezbytné. Jak mi řekl ekonom Jan Švejnar, i ti nejkonzervativnější ekonomové jsou připraveni povolit šrouby. Ale jde o to, abychom nesypali peníze do stávajících provozů beze změny. Pomoc musí být účelná. Peníze musí jít do oblasti obnovitelných zdrojů energií, především do energetických úspor. Platí, že každá takto investovaná koruna přinese v budoucnosti úspory v podobě snížení provozních nákladů.

Takže ekonomická krize by měla otevřít cestu k úsporám a využívání obnovitelných zdrojů?

Bezpochyby. Já to skutečně vidím jako příležitost. Tržní ekonomika jsou závody o to, kdo dokáže vyrobit nějaký výrobek ještě levněji a uplatnit se na trhu. To je nezastavitelný stroj. Ale když začne jít na krev, když podniky musí propouštět, protože nejsou konkurenceschopné, má přijít vláda s moudrým programem a pomocí. Neznamená to napumpovat peníze do stávajících provozů, ale nastavit kritéria, za kterých pomoc poskytne. To dává státu možnost chtít něco víc, než co by podnikatelé za normálních okolností udělali. Podívejme se na Obamův plán: v něm je 15 miliard dolarů určeno do obnovitelných zdrojů energie, 150 miliard dolarů během 10 let do modernizace služeb. Něco podobného bychom měli udělat tady.

SESTAVÍM VLASTNÍ TÝM SE ŠVEJNAREM

Máte v nedávno vytvořené Národní ekonomické radě vlády nějakého ekonoma, který má stejné představy?

Už dříve jsme začali jednat s Tomášem Sedláčkem, který se pak stal členem této rady. Rád bych v týmu viděl další dva ekonomy, s kterými úzce spolupracujeme – Petra Zahradníka a Pavla Sobíška. Ale komunikace s premiérem vázla. Nejprve ustoupil od konceptu vicepremiéra pro ekonomiku. Myslím, že udělal chybu. Mluvil jsem s Janem Švejnarem a on byl odhodlán České republice pomoci a sestavit mezinárodní tým, v němž by byla polovina světových a polovina českých ekonomů. Ten mohl formulovat i evropskou politiku, takže by nám pomohl i během evropského předsednictví. Švejnar se mohl stát místopředsedou vlády. Ale Topolánek na to neměl kuráž. Odmítl můj návrh, já to akceptuji. Postavil tým, ale to není rada vlády, to je jeho rada.

Takže z místopředsedy pro ekonomiku nesešlo proto, že nikdo nechtěl nastoupit do slabé vlády s nejistou budoucností?

Právě toho si ohromně na Janu Švejnarovi vážím. Kdo jiný teď má zájem jít do vlády, když se každý zákon musí v Poslanecké sněmovně předjednávat a do poslední vteřiny nevíme, jak se někteří vládní poslanci zachovají? Ale budu s Janem Švejnarem dál spolupracovat. Sestavíme vlastní tým a jeho výsledky nabídneme vládě i radě, kterou sestavil Topolánek.

CHCEME SE OPŘÍT O PODNIKATELE

Podnikatelé si často stěžují na záměry ministerstva životního prostředí. Některé kroky podle nich brzdí rozvoj ekonomiky. Jednáte i s nimi?

Mým hobby v oblasti ekologie jsou ekonomické nástroje. Patnáct let se zabývám ekologickou daňovou reformou, zaváděním spotřebních daní a využitím výnosů ze spotřebních daní na výrobky ke snížení vedlejších nákladů práce. Kontakty s podnikatelským prostředím intenzivně udržuji. Na debatě s kapitány českého průmyslu mi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl řekl, že jsem první ministr, který měl odvahu mezi ně přijít.

Podnikatelé jsou často překvapeni, protože očekávají, že šéf zelených bude mít radikální a fundamentalistické postoje, ale nakonec vidí, že dokáži najít synergii mezi ekonomickým rozvojem a modernizací ekonomiky a ochranou životního prostředí. My chceme kontakty s průmyslem ještě zesílit, hledáme partnery pro náš projekt úspory do domácností, který odstartujeme v dubnu. Jde o unikátní dotační projekt, který tady ještě nikdy nebyl. V první fázi do něj přineseme deset miliard korun a s dalšími miliardami počítáme pro příští léta.

Kde na to vezmete tolik peněz?

Z prodeje emisních povolenek. Díky tomu, že jsme zajistili, aby se výnosy z odprodeje přebytků emisních povolenek z období Kjótského obchodování staly přínosem Státního fondu životního prostředí. My prodáváme přebytky povolenek zemím i privátním subjektům, které Kjóto neplní, a výnosy budou využity pro další snižování emisí skleníkových plynů. Peníze z programu půjdou do domácností, zejména na komplexní zateplování domů, výměny oken nebo do podpory pasivního bydlení.

V novostavbách se bude podporovat i výroba tepla z obnovitelných zdrojů, solární kolektory, kotle na biomasu, tepelná čerpadla. Pro tento program hledáme partnery mezi podnikateli, kteří se věnují oblasti energetických úspor, obnovitelných zdrojů energií. Významnou část energie, mimochodem víc než pětinásobek toho, co by přineslo prolomení ekologických limitů těžby uhlí, můžeme ušetřit mnohem rychleji – investicemi do úspor energií v domácnostech.

V čem vám partneři z řad podnikatelů mohou pomoci?

MARTIN BURSÍK (49)

Předseda Strany zelených vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1989 se zapojil do činnosti Občanského fóra, po jeho rozdělení byl místopředsedou Občanského hnutí. V letech 1994 až 1998 byl předsedou výboru pro ochranu životního prostředí pražského zastupitelstva. V roce 1998 se stal ministrem životního prostředí v úřednické vládě Josefa Tošovského. Od září 2005 je předsedou Strany zelených. V roce 2006 byl zvolen poslancem, od roku 2007 je místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí.

Chceme, aby nabídli své výrobky za zvýhodněné ceny jako partneři projektu. Například obchodní řetězec Tesco by jako partner nabídl po období jednoho měsíce se slevou několika procent třeba úsporné kompaktní žárovky, termostatické regulační ventily na radiátory, izolační hmoty nebo dvojitá či trojitá okenní skla. Když německý ministr životního prostředí prosazuje témata, která souvisejí s obnovitelnými zdroji energie, tak má za sebou armádu firem, které vyrábějí obnovitelné zdroje. Německo rychle pochopilo, že je to perspektivní oblast. Stalo se v mnoha oblastech jedničkou na trhu a teď soutěží s Čínou, která do toho šla taky.

U nás se tato oblast také rozvíjí. My jsme po dvou letech dřiny prosadili zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jedou tady větrné elektrárny. Teď jsme uvolnili 5,7 miliardy korun v operačním programu životního prostředí a máme nasmlouvány další. Vytváříme předpoklady, aby se enviromentální průmysl a služby rozjely i u nás, ale jsou momenty, kdy se potřebujeme opřít o podnikatele. Rádi bychom proto taková partnerství navázali.

Podnikatelé třeba pomohou, ale budou chtít vědět, co ministerstvo životního prostředí udělá pro ně. Zatím mají pocit, že jim jen házíte klacky pod nohy…

Postupně jsme prosadili, že biomasa pro vytápění, palivové dříví, štěpky a dřevěné pelety byly přeřazeny do nižší sazby DPH. Stejně jako hromadná doprava, čištění odpadních vod, komunální odpad. Také jsme prosadili novelizaci silniční daně, jejímiž plátci jsou podnikatelé. Celá škála ekologických automobilů – na hybridní pohon, bioetanol E 85, stlačený zemní plyn, propan-butan, LPG nebo elektromobily – má nulovou sazbu silniční daně.

A máme připraveny další návrhy. Vidíme možnosti v dalších oblastech enviromentálního průmyslu a služeb, kde je potenciál dalšího nárůstu počtu pracovních sil. Jde o tisíce pracovních míst v tomto odvětví, která chceme podpořit jednak formou injekcí do ekonomiky, jednak vytvořením atraktivnějšího právního a ekonomického prostředí.

Část peněz z výnosu prodeje emisních povolenek chtělo získat také ministerstvo pro místní rozvoj pro podporu svého programu Panel třeba na zateplování panelových domů. Rozdělíte se s nimi o výnosy z prodeje povolenek?

Na to ať zapomenou, protože to je příjmem Státního fondu životního prostředí. My jsme vybojovali u Evropské komise jiné finanční prostředky. Můžeme se bavit o tom, že jimi pomůžeme panelovým domům. Ale určitě ne za těch měkkých kritérií, která teď má ministerstvo pro místní rozvoj nastavena pro zateplování. Vedeme s ním jednání, snad to teď po rekonstrukci vlády bude jednodušší.

CHCEME VYUŽÍT ENERGII Z BIOODPADU

Jednou z priorit ministerstva životního prostředí je příprava nového zákona o odpadech. Jaké v něm chystáte změny a kdy bude hotov?

Koncem ledna už budeme zákon předkládat do vlády. Máme velké ambice týkající se recyklací. Naším cílem je, aby se ve všech obcích v Česku recyklovalo celkem pět komodit – papír, sklo, PET lahve, tetrapacky a hlavně biologicky rozložitelný odpad, protože ten často tvoří až 50 procent odpadu, který je ukládán na skládkách. Přitom je to významný zdroj energie nebo je ho možné využít pro kompostování. Naším cílem je sběr biologicky rozložitelného odpadu, jeho energetické využití a perspektivně jeho využití pro syntetickou výrobu biopaliv druhé generace.

Mám představu, že během deseti až patnácti let budeme z vytříděného bioodpadu vyrábět palivo do automobilů a budeme tím snižovat závislost na ropě. Vedle toho jsme rychle udělali novelu zákona, která už ve vládě prošla. V ní si všímáme toho, co nefunguje, a to je sběr akumulátorů a malých monočlánků. Prodejny, kde se nakupují, budou muset brát staré akumulátory zpátky, s výjimkou trafik nebo benzinových čerpadel.

Připravujete také změnu systému plateb za odpad. Co v ní bude nového?

Teď existují různé modely plateb. V České republice převažuje systém, že se za odpad platí na základě paušálu za hlavu a rok. Bez ohledu na to, jestli třídíte, nebo ne a kolik je zbytného odpadu. A to není vůbec motivační. V budoucnu každý zaplatí menší paušál a zbylá platba bude záviset na tom, kolik vyprodukuje zbytkového odpadu po vytřídění. Takový systém každého motivuje, aby odpad třídil.

OD ZÁLOHOVÁNÍ PET LAHVÍ JSEM NEUPUSTIL

Jednou z komodit určených k recyklaci mají být i plastové lahve. Znamená to, že jste upustil od záměru zálohování a výkupu PET lahví?

Neupustil. V momentě, kdy zavedeme systém zálohování a výkupu PET lahví, tak tato komodita ze sběru vypadne. Ale budou určeny k recyklaci, nebudou se vracet do oběhu.

Ale proč chcete vykupovat PET lahve, když v Česku jde do recyklace kolem padesáti procent těchto obalů?

Ale to je pořád málo. Sedmačtyřicet procent lahví končí na skládkách nebo ve spalovnách. Ve Švédsku měli model jako my s účinností kolem 50 procent a rozhodli se přejít na zálohový systém. Během dvou let se dostali na pětasedmdesátiprocentní účinnost. Jediné, co určuje účinnost systému, je výše zálohy a míra ochranných prvků. Jinak by se našla řada chytráků, tady nebo v okolních zemích, kteří by si udělali byznys z toho, že vyrobí PET lahve jen kvůli výkupu.

Co když lidé nakoupí nápoje v supermarketech, ale budou je vracet v místě bydliště v malých prodejnách, které nemají dostatečné sklady…

To chceme vyřešit tím, že PET lahve se budou vracet ve sběrných místech, která bude zajišťovat nějaká firma. Kdo může mít oprávněné obavy ze změny, je firma, která si založila podnikání na tom, že organizuje dobrovolný sběr, dodává kontejnery a příspěvky obcím. PET lahve jsou pro ně dobrá komodita, a tak mají starost, že jeden významný segment jim vypadne a půjde do zálohového systému.

Nemůžeme ale pomáhat byznysu jedné firmy, i když je to chvályhodné podnikání, protože především chceme zvýšit recyklaci PET lahví. To je veřejný zájem a my jsme od toho, abychom ho prosazovali. Můžeme jen oslovit veřejnost, aby všechny další plastové výrobky třídila dál. Změnu zákona o obalech chceme prosadit ještě v tomto volebním období. Když to nepůjde, předám to svému nástupci.

NA ČISTIČKY PRO VŠECHNY NENÍ DOST PENĚZ

Jak se řeší problém kolem modernizace čističek odpadních vod, které mají mít podle závazku Česka vůči EU do roku 2010 všechny obce nad dva tisíce obyvatel?

Běží první osa druhého největšího operačního programu Životní prostředí. Podepisuje se jeden kontrakt za druhým na čistírny odpadních vod, případně v kombinaci s rozvodem pitné vody. Kolem 70 procent alokace máme nasmlouváno. Je velký převis poptávky nad nabídkou. V době, kdy ČSSD alokaci připravila, byly ceny stavebních prací nižší. Proto odhadovali, že operační program dokáže pokrýt čističky odpadních vod ve všech obcích nad 2000 obyvatel.

My jsme si vzali pod svá křídla i menší obce, kterým nikdo nepomáhal, a obce, které leží na území národních parků nebo v oblasti ochrany vod a území Natura. Není pochyb, že veškeré finanční prostředky, které máme, budou vyčerpány.

Nejde přece o to, jestli budou peníze vyčerpány, ale jestli se všechny čističky stihnou vybudovat do stanoveného termínu…

Jsou obce, které v devadesátých letech uzavřely nestandardní smlouvy, proto nesplňují podmínky programu. Jde o část obcí, kterou jsme vyčíslili částkou asi 1,2 miliardy korun plus Praha, které se do podmínek nevejdou. Ale my stejně nemáme peníze pro všechny. Takže bude nutné hledat finanční prostředky jinde, a to už je odpovědnost ministerstva zemědělství.

Upozornili jsme na to, že si v Česku sami ordinujeme tvrdší kritéria znečištění na výstupu z čistírny, než jaká jsou kritéria evropské směrnice. S chutí jsem řekl ministrovi, co často sám slýchám, že jsme papežštější než papež. Teď jsou papežštější oni. Hlavně podniky Povodí mají tvrdší nároky. Je to výhodné pro stavební firmy, protože pak se stavby prodraží. Zkontrolujeme, kde skutečně neplníme evropské směrnice. Ono se ukáže, že problém bude výrazně menší, než se zdá.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče