I mléko má své dny

25. září 2011, 07:41 - Petra Trnková
25. září 2011, 07:41

Průměrně ho každý z nás vypije a v podobě mléčných výrobků sní asi 244 kilogramů ročně. Zdá se to hodně, přesto za evropským průměrem lehce zaostáváme. Škoda, mléko je zdravé.  

Foto: Profimedia

Mateřské mléko je první tekutina, se kterou se člověk po narození setká, a nějaký čas si s ním dokonce vystačí. Obsahuje totiž všechno, co novorozenec potřebuje – vodu, bílkoviny, cukry, lehce stravitelný tuk, vitamíny, minerální látky, stopové prvky i protilátky, které jsou důležité při vytváření imunitního systému. Obsah živin v mléce však prospívá nejen novorozencům. Podle odborníků na výživu bychom si mléko a výrobky z něj měli dopřát minimálně dvakrát denně.

Přehlídka mléčných dobrot

Mléko má větší význam, než si většina z nás uvědomuje. Bez něj by neexistovaly stovky druhů sýrů, nebyla by ani svíčková na smetaně. Patří do všech kávových specialit, do ranní misky cereálií, pro mnoho východních kultur je kyselé mléko v podobě indického lassi či mongolského kumysu základním nápojem i potravinou. O tom, že se používá hojně také při vaření, se můžete přesvědčit během festivalu „Mléko na talíři“, který se koná v několika restauracích v Praze, Brně a Přerově. Za 250 korun dostanete tříchodové menu, tedy polévku či předkrm, hlavní chod a dezert. Konkrétně můžete ochutnat třeba pěnu z kozího sýra na carpacciu z marinované červené řepy, ragú z jihočeského sumce či panna cottu z mléčné krupicové kaše se švestkami flambovanými slivovicí.

Nejlepší prevence

Hlavním přínosem mléka pro dospělé je vysoký obsah vápníku. Tento minerál umožňuje pohyb svalů, zajišťuje přenos signálů v nervovém systému a je potřebný pro srážení krve. Navíc na něm závisí například i pohyb spermií. Mléko obsahuje také vitamíny A, D, B12 nebo B1 a stopový prvek selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Příznivci mléka navíc tvrdí, že zakysané výrobky pomáhají při poruchách trávení, chrání před infekcemi a zlepšují pleť.

Jako zdroj vápníku je nejvhodnější polotučné mléko či polotučný jogurt. Odborníci na metabolismus se shodují, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné formy. Naopak, mléko obsahuje laktózu a aminokyseliny, které absorpci vápníku zvyšují, což je velké plus – s věkem totiž schopnost využívat vápník přijatý v potravě významně klesá. To je problém zejména u žen, kterým ve vyšším věku hrozí odvápňování kostí, tedy osteoporóza.

Ragú z jihočeského sumce s pohankovými nudlemi

Pokud se nevydáte na festival Mléko na talíři, můžete si hlavní chod sestavený šéfkuchařem restaurace Fluidum Ondřejem Soukupem připravit i doma. Tady je recept:

Suroviny na 4 porce:

• 600 g filetů ze sumce bez kůže

• 200 ml plnotučného mléka

• 70 g másla

• 200 g mrkve

• 150 g fazolových lusků

• 100 g jarní cibulky

• 50 ml bílého vína

• 50 ml smetany ke šlehání

• 400 g pohankových nudlí

• trocha hladkolisté petržele

• sůl a pepř

Postup:

Filety ze sumce naložíme na 24 hodin do mléka. Poté vyjmeme, osušíme, nakrájíme na kousky, osolíme, opepříme a orestujeme na másle. Maso vyjmeme z pánve, vložíme pokrájenou zeleninu a cibulku, orestujeme, zastříkneme bílým vínem, lehce svaříme, vložíme sumce, zalijeme čerstvou smetanou, rychle povaříme do zhoustnutí a dochutíme.

Pohankové nudle uvaříme v osolené vodě, scedíme a promícháme se sekanou petrželkou. Na talíři uděláme hnízdo z nudlí a přidáme ragú.

Nedejte na pověry

Mléko patří k těm potravinám, které jsou jednou vychvalovány, aby byly posléze o to horlivěji zavrhovány. Jestliže před rokem 1989 bylo mléko prezentováno jako nápoj olympijských běžců, pár let poté už platilo za zdravotního nepřítele. Podle jedné z nejčastějších pověr dospělí lidé mléko špatně tráví. Člověk je totiž jediný savec, který ho pije i v pozdějším věku. Je to ale trochu jinak. Zatímco kojenci produkují enzym zvaný laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu, u lidí v dospělosti tvorba tohoto enzymu klesá. Jen u některých ale do té míry, že se pro ně mléčný cukr stává nestravitelný. Tito lidé trpí takzvanou laktózovou intolerancí.

Výskyt nesnášenlivosti mléčného cukru se liší podle jednotlivých etnik – například afričtí Tutsiové, žijící v suchých oblastech, pro něž mléko představuje nejen zdroj energie, ale také vody, ho v dospělosti tráví zcela bez problémů. Původní američtí Indiáni ho zase svorně nesnášejí. V Evropě se laktózová intolerance objevuje u dvou až 10 procent populace. Pokud patříte mezi ty, jimž trávení neupraveného mléka dělá potíže, můžete zkusit kysané mléčné výrobky, v nichž je mléčný cukr už naštěpený.

Druhá zdravotní potíž, která se v souvislosti s mlékem může objevit, je alergie na bílkovinu kravského mléka. Tato nepříjemnost obvykle postihuje miminka při přechodu z mateřského mléka na umělé. V pozdějším věku ale sama zmizí. Z dospělých jí pak trpí jen 0,1 procenta populace. Většina z nás si tedy mléčné dobroty v jakékoli podobě odpírat nemusí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče