I kočka a pes se někdy musejí dohodnout

18. září 2006, 00:00 - PETR BÝM
18. září 2006, 00:00

Jako kočka a pes. I tak lze opsat vztahy mezi památkáři a investory. Ti i oni jsou ovšem ve finále závislí na verdiktech odborů památkové péče na radnicích. Tady se rozhoduje o tom, co se postaví a co ne. Městští památkáři jsou přitom mezi dvěma mlýnskými kameny.

„Zkostnatělí staromilci“ by nejraději uvnitř měst nestavěli vůbec, „ničitelé hodnot“ by zase nejraději v zájmu novostaveb všechno zbourali.

I tak se oba tábory vnímají.

Těžší váhu v těchto půtkách představuje architektonickodeveloperský pes.

Mimo jiné disponuje značnými finančními zdroji. A tak se pochopitelně objevují podezření z korupce. Není divu. Poctivost je u nás, zdá se, poměrně vzácné zboží, ve hře jsou navíc stamiliony a nezřídka i miliardy korun. V takových rozpočtech by se pár případných korupčních milionků pro radniční památkáře promítlo jako dosti zanedbatelná položka.

Taková možnost tu samozřejmě vždycky je. Ale je tu ještě cosi navíc. Městské samosprávy i jejích památkáři totiž odpovídají svým voličům. A ti chtějí především prostor k bydlení a práci. Jinak řečeno: žádné město není a nemůže být muzeem. Město je naopak poměrně složitý organismus, který se neustále musí přizpůsobovat novým podmínkám demografickým i ekonomickým. A současné 21. století má v tomto ohledu potřeby, které lze jen vzácně vtěsnat do půdorysů a schémat architektury dávno uplynulých dob. Řešením tohoto problémů samozřejmě není ani permanentní rozšiřování městské zástavby - kromě ztrát na přírodním prostředí by totiž brzy vznikla otázka, jakému účelu budou sloužit staré budovy. Prorůstání nové a staré zástavby je tak pro města existenční nutností - a takřka vždy bude nedokonalým kompromisem mezi úctou k tradicím a požadavky modernizace. V některých případech se obě tyto hlediska mohou sejít - v Kutné Hoře či na pražské Malé Straně jsou právě památkově chráněné budovy základem hospodářského života. Častěji ale bude muset přijít ke slovu ústupek jedněch či druhých.

Harmonického souznění památkářů a investorů se ovšem přesto hned tak nedočkáme. I proto, že určit historickou cenu té či oné budovy, nebo naopak kvalitu nového projektu, nelze podle jednoznačných vzorců. A tak je pro někoho Tančící dům pohromou, pro jiného skvostem. Tím spíše musí všichni zúčastnění hledat společný jazyk.

Památkáři asi budou vždycky tak trochu biti. Jejich současné prohry ale nemusí nutně být konečnou porážkou. Kdysi dávno se česká kulturní obec rozhořčila nad asanací pražského židovského ghetta - magistrát se k ní rozhodl především pro katastrofální hygienické podmínky, které dalece zaostávaly za tehdejšími standardy. Na místě středověkého Josefova vyrostla Pařížská ulice - dnes živá obchodní třída a zároveň malá učebnice české architektury sklonku přelomu 19. a 20. století.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Návod, jak zatočit s neplatiči alimentů
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Auta
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji…
Toyota má nový program na úpravu svých vozů. Sportovní může být třeba i Prius
Estonská elektrická tříkolka je pořádné retro. A baterii si odnesete v kufru
Galerie: Williams se nevěnuje jen Formuli 1. Staví i auta a nyní slaví 40 let
Giannini 350GP je Fiat 500 po obří dávce steroidů. Prohlédněte si tento speciál v akci
Technologie
Osmijádrové Intely na příští rok by stále mohly být 14nm, založené na Coffee Lake
E-shop Lidlu odstartoval. Láká na bezplatnou dopravu a 90denní lhůtu pro vrácení zboží
Lara Croft opět míří do kin. Podívejte se na první ukázku nového Tomb Raidera
Vivaldi vyšel v nové verzi. Zlepšuje prohlížeč obrázků a správce stahování
Malá dávka oprav a možnost pokračovat ve čtení článků na počítači [Windows Insider]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít