Hýčkej si svého manažera

28. srpna 2008, 17:58 - Petra Pelantová
28. srpna 2008, 17:58

Více než polovina firem v Česku zavedla štědré motivační programy pro pracovníky

Těsno na trhu práce donutilo firmy působící na českém trhu přemýšlet, jak si udržet zaměstnance. Výsledkem jsou štědré výhody a to, že si podniky své manažery opravdu hýčkají. Změnu chování firem v této oblasti potvrzuje letošní studie o zaměstnaneckých výhodách sta nejvýznamnějších českých firem z dílny kanceláře Hauska & Partner, kterou objednala finanční společnost ING. „Oproti roku 2007 narostl zájem o manažerské motivační programy, možnost nákupu cenných papírů firmy a o slevy na vyřazené automobily, mobilní telefony a příslušenství,“ upřesnila mluvčí ING Alexandra Gjurićová. Zatímco loni využívala manažerské motivační programy třetina firem v Česku, letos už je to 51 procent z nich, tvrdí studie. Mezi manažerské motivační programy přitom patří nejen opční programy, zaměstnanecké akcie, nadstandardní zdravotní péče, ale i různé druhy pojištění. Pokud jde o zaměstnanecké akcie, materiál uvádí, že počet firem využívajících těchto výhod se od loňska dokonce zdvojnásobil.

Reforma benefity nezmění

Jak se projevují změny motivace zaměstnanců v praxi? Například bankovní dům UniCredit Bank letos výhody pro zaměstnance výrazně posílí. Od října totiž dostanou všichni pracovníci vůbec poprvé možnost získat zaměstnanecké akcie. Hýčkat bude bankovní obr také ženy-manažerky. „Kvůli cíli navýšit zastoupení žen v managementu vzniká ve skupině UniCredit samostatná iniciativa, která v příštím roce na našem trhu přinese pro ženy-manažerky speciálně zacílený mentoringový program,“ uvedla Jana Riebová, ředitelka Divize lidských zdrojů UniCredit Bank.
Firmy si však manažery začaly předcházet i jinak než odměnami v závislosti na hospodářských výsledcích. „V posledních letech jsme například zdvojnásobili počet pozic na částečný úvazek. Nebo jsme manažerům umožnili takzvaný career break, tedy uvolnění na určitou dobu z jejich pozice,“ řekla týdeníku EURO Pavla Slabihoudková, senior manager zodpovědný za oblast lidských zdrojů ve společnosti KPMG Česká republika.
Změny pro manažery chystá také Generali PPF Holding. „Zvažujeme určitou obdobu opčního programu nebo manažerské kapitálové pojištění. To je vázáno na délku zaměstnání manažera ve firmě. Pokud vydrží například pět let ve funkci, dostane po uplynutí této doby více než roční plat navíc,“ uvedl letos na jaře šéf Generali PPF Holding Ladislav Bartoníček pro Hospodářské noviny. Speciální systém odměňování lidí na vedoucích pozicích mají stavební firmy. Například Metrostav přiděluje odměny pro vedoucího stavby u každého projektu zvlášť. „Na každý projekt je s těmito lidmi uzavřena speciální smlouva, v níž jsou specifikované cíle, na které jsou přesně stanovené odměny,“ vysvětlil mluvčí Metrostavu František Polák. Firma rovněž zavedla nadstandardní lékařskou péči. „Platí, že ti, kdo jsou na vyšší pozici, mají rozsáhlejší zdravotní péči,“ upřesnil Polák.

Inspirace u konkurence.

Některé firmy se, pokud jde o zaměstnanecké výhody, nechávají inspirovat u konkurence. „Průběžně sledujeme nabídky jiných společností z hlediska zajímavosti uvnitř té naší,“ uvedla Simona Můčková z komunikace České spořitelny. Banka s největším počtem klientů v zemi si své manažery také neváhá předcházet tučnými odměny. Například pokud jde o odměny, které jsou součástí manažerského motivačního programu. Tyto bonusy v závislosti na zisku celé finanční skupiny totiž mohou dosáhnout až 30 procent roční mzdy, doplnila Můčková.
Šéf ING Emploee Benefit Jan Šíbal upozornil, že na zaměstnanecké výhody by neměla mít vliv reforma veřejných financí, která odstartovala letos v lednu. V jejím důsledku se mimo jiné sloučil společný limit na životní pojištění a penzijní připojištění na 24 tisíc korun ročně, o který lze snížit daňový základ. Z průzkumu ING však vyplývá, že dvanáct procent oslovených firem úpravu systému poskytovaných výhod připustilo - a to jako následek reformy veřejných financí.

Zlom před dvěma lety

Firmy si uvědomují, že hýčkat si vlastní pracovníky se jim opravdu vyplatí. „Podíváte-li se na situaci na trhu práce, pak firmám nic jiného nezbývá. Lidí je nedostatek a tlak trhu obrovský. Firmy si stále více uvědomují, že se musejí snažit si zaměstnance udržet,“ uvedla Blanka Chladová z agentury Openn, která se zabývá problematikou lidských zdrojů. „Nakoupit šikovného, manažersky zdatného člověka, anebo si ho ve firmě vychovat, jsou dvě zcela odlišné věci,“ zdůrazňuje Chladová. Dle ní je jednoznačně levnější si manažera vychovat. I když ani v tomto případě nejsou náklady zanedbatelné. Agentura Openn letos na jaře oslovila 77 malých a středních firem z Prahy a okolí. Mimo jiné zjišťovala, na kolik firmu přijde zaškolení nového zaměstnance. Minimální částka byla tři tisíce a maximální se vyhoupla až na půl milionu korun. V průměru dotazované firmy vydaly za zaškolení nového pracovníka 75 tisíc korun, říká materiál agentury Openn. Studie však rovněž potvrzuje, že motivační programy nejsou doménou jen velkých firem, ale také menších a středních, na které dotazy společnosti Openn mířily. Na otázku, zda má společnost rozsáhlý motivační program, odpovědělo kladně 56 procent firem. V drtivé většině případů přitom jde o finanční benefity - tedy stejně jako u velkých firem jsou pracovníci zainteresováni na zisku a svých výkonech.
Vývoj na trhu potvrzuje i šéf marketingu Hospodářské komory České republiky Petr Víšek. „Důraz na motivaci zaměstnanců vzrostl během posledních dvou let. Zaměstnání již není považováno za celoživotní. A vzniká oprávněná obava zaměstnavatelů, že zaměstnanci, kteří jsou díky internetu více informováni o situaci na pracovním trhu, odejdou za lepší příležitostí. Řada firem již v této souvislosti změnila své firemní cíle z krátkodobých, jako je například snížení nákladů, na dlouhodobé, mezi něž patří i prohlubování a rozšiřování znalostí vlastních zaměstnanců a jejich rozvoj,“ poznamenal Víšek.

Bonusy na prvním místě

Pravdou však je, že odměny často bývají pro šéfy firem mnohem důležitější než výplatní páska. Důvod? Bonusy mohou vydělat více než mzdou. A struktura příjmů vedení nejvýznamnějších firem působících na českém trhu to dokazuje. Třeba Michael Garin, nejvyšší šéf společnosti CME, vlastníka televize Nova. Média během jara detailně popsala, kolik mu štědrý zaměstnavatel zaplatil na mimoplatových bonusech za loňský rok. Například Garinovo životní a zdravotní pojištění přišlo společnost na 23 tisíc dolarů, v přepočtu tedy více než na 370 tisíc korun. Následovaly výdaje za cestování ve výši 126 tisíc dolarů (zhruba dva miliony korun) a 25 tisíc dolarů (asi 400 tisíc korun) jako příspěvek na stravování.
Šéf Komerční banky Laurent Goutard zase loni dostal odměnu ve výši 11,2 milionu korun. Ředitel OKD Klaus-Dieter Beck má nárok na plat sto milionů korun a k tomu akcie v hodnotě více než 90 milionů. Některé benefity se však staly terčem kritiky - zejména v souvislosti s polostátní energetickou firmou ČEZ. Šéf ČEZ Martin Roman získal z akciového programu přes sto milionů korun a na další v hodnotě více než 0,5 miliardy má díky opčnímu programu nárok. Kritizovalo se i to, jakým způsobem se odměny zveřejňují. Přestože mají společnosti obchodované na burze povinnost uvádět informace o odměnách pro nejvyšší management, většinou uvádějí jen celkový příjem celého vedení. Rozklíčovat, kdo kolik obdržel, je proto téměř nemožné. Tím se také tuzemské firmy liší od zahraničních, které ve svých výročních zprávách podrobně rozepisují, kolik činí u manažerů například náhrady za jídlo nebo cestovné.
Ekonomové potvrzují, že nejvíc lze vydělat na akciích. Současně však dodávají: pokud kurz cenných papírů roste. Například akciím společností Zentiva a Pegas Nonwovens se totiž v loňském roce vůbec nedařilo. Velké odměny plynoucí z opčních programů tedy u top manažerů těchto firem opravdu nelze očekávat. Akcie Zentivy poklesly meziročně zhruba o 25 procent. Naopak velmi úspěšná loni byla Komerční banka. Její akcie meziročně posílily zhruba o 40 procent.

V Česku zatím jinak

V České republice se nejčastěji využívá, pokud jde o odměňování v souvislosti s akciemi, opční plán anebo zaměstnanecké akcie. V obou případech lze získat akcie levněji, než činí jejich tržní cena. V případě zaměstnaneckých akcií je cena snížena oproti tržní vždy o pevně stanovené procento. V případě opce pak lze koupit cenný papír za cenu, kterou akcie firmy měly k určitému datu. Je-li tato předem stanovená cena nižší než tržní, zaměstnanec následným prodejem akcií dosahuje zisku. Akciový plán, kdy zaměstnanci získávají zdarma akcie mateřské společnosti, zatím v Česku příliš běžný není. Obvyklý není ani systém odměňování, který je nastaven u firmy Google. Tamní manažeři jsou totiž ohodnocováni pouze pomocí opčních programů a nedostávají základní plat.
Experti se však shodují, že hýčkání zaměstnanců, a to nejen těch na nejvyšších pozicích, bude sílit. „Všechno se týká lidí. Můžete přečíst desítky učebnic managementu a stejně dospějete k tomu, že vše stojí a padá s volbou správných lidí do týmu. Proto tyto bonusy. Jdeme s trendem běžným v Americe,“ říká ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. A pokračuje: „ Pryč jsou doby, kdy si firmy mohly vybírat na trhu dle libosti. Dnes je o kvalitní lidi nouze. Na trhu práce je těsno. Rozhoduje to, jak si svůj tým vychováte k obrazu firmy. Klidně bych zvedl ruku pro to, aby manažeři lidských zdrojů byli členy představenstva, nikoli jen naslouchači hlasu vedení. Čekám, že to velké firmy brzy začnou provádět, pokud to již neudělaly.“

TABULKA
Hýčkání pracovníků
Poskytování výhod firmami (v %)

Benefit 2007 2008
Manažerský motivační program 33 51
Zaměstnanecké akcie 14 29
Sleva při nákupu vyřazených aut, příslušenství či mobilních telefonů 22 37
Přechodné ubytování 25 39
Pracovní volno 47 54

Pramen: ING

Souvislosti

Mezi manažerské motivační programy patří opční programy, zaměstnanecké akcie, nadstandardní zdravotní péče a různé druhy pojištění.
Pokud jde o zaměstnanecké akcie, počet firem využívajících těchto výhod se od loňska zdvojnásobil.
Některé firmy se v případě zaměstnaneckých výhod nechávají inspirovat u konkurence.
Šéfové firem mohou vydělat bonusy více mzdou.
Dokazuje to struktura příjmů vedení nejvýznamnějších firem působících na českém trhu.
Na trhu práce je těsno, a proto hýčkání zaměstnanců, a to nejen těch na nejvyšších pozicích, bude sílit.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče