Hýčkaný złotý

04. srpna 2011, 17:36 - Kamil Virág
04. srpna 2011, 17:36

Vstup Polska do eurozóny je zatím v nedohlednu. Harmonogram přijetí eura má být jasnější na podzim

Bylo by to nepochybně symbolické, kdyby se na fotbalovém mistrovství Evropy příští rok v Polsku platilo eury. Je ale více než jisté, že fanoušci si tam budou kupovat pivo ještě za „złotówki“.
V roce 2008 sliboval premiér Donald Tusk polským podnikatelům, že cílem jeho vlády je vstoupit do eurozóny v roce 2011. Už o rok později ohlásil posun k horizontu 2015. Ale ani to zřejmě není konečné slovo. Nadšení Polska pro zavedení společné měny značně ochablo. Je to patrné zejména během posledních měsíců, kdy polská vláda přijala opatrnější postup neurčitého oddalování.
Ještě letos v lednu polský náměstek ministra financí a zmocněnec vlády pro zavedení eura Ludwik Kotecki prohlásil, že záměrem Polska je rychlé splnění podmínek pro přijetí a zavedení eura v roce 2015. Doplnil však, že stanovení věrohodného termínu je riskantní a není v této chvíli možné.

Neurčité oddalování

Signál pro další posun přišel v květnu: „Polsko nepospíchá se vstupem do eurozóny, zavedení společné měny ale zůstává strategickým cílem,“ citoval polský deník Gazeta Wyborcza guvernéra Polské národní banky (PNB) Marka Belku. Ten dodal, že úsilí pro splnění maastrichtských kritérií je důležité, ale druhořadé oproti uzdravení situace v eurozóně. Ještě skeptičtěji se vyjádřil minulý měsíc ministr financí Jacek Rostowski, když prohlásil, že jeho země nemá pro připojení k eurozóně stanovený termín. „Nevíme, jestli k tomu dojde během funkčního období nového guvernéra Evropské centrální banky Itala Maria Draghiho,“ řekl. Finanční krize podle něj odhalila v eurozóně závažné institucionální a strukturální nedostatky, které by měly být odstraněny ještě předtím, než do ní Polsko vstoupí. Připomeňme, že italský bankéř Draghi zasedne do čela ECB v listopadu a jeho funkční období bude trvat osm let.
Problémy se zadluženými členy eurozóny ale nejsou jedinou brzdou na kolech polského eurovozu. Złotý během hospodářské krize velmi oslabil a zejména v roce 2009 byl cílem spekulací. Vstup do systému EMR 2, ve kterém může polská valuta od stanoveného kurzu k euru klesat nebo růst maximálně o 15 procent, tedy nepřicházel v úvahu.
Co se týče plnění maastrichtských kritérií, Polsko zápasí hlavně s vysokým deficitem veřejného rozpočtu. Premiér Tusk chce schodek snížit z loňských 7,9 procenta HDP pod požadovaná tři procenta do konce příštího roku, zejména prostřednictvím škrtů ve státních výdajích a privatizací. Evropská komise ale není tak optimistická a doporučuje Polsku další opatření a hlubší reformy.
Ostatní makroekonomické parametry se vyvíjejí příznivěji. Podíl veřejného dluhu na HDP je již v současné době pod vyžadovanými šedesáti procenty a podle výpočtů Rostowského by měl dále klesat až na 40 procent v roce 2018. Červnová inflace v Polsku meziročně klesla na 4,2 procenta z květnových 5 procent a prognóza PNB předpovídá další snižování.

Na krizi s optimismem

Polsko jako jediná země EU prošlo světovou hospodářskou krizí bez recese. Růst HDP v roce 2008 dosahoval 5,1 procenta a po mírnějším růstu v roce 2009 vloni stoupl na 3,8 procenta. Evropská banka pro obnovu a rozvoj očekává v letošním roce stejný růst. Prognózy Rostowského a centrální banky jsou o něco příznivější a shodně Polsku pro letošek předpovídají posílenou domácí spotřebu, zvýšené zahraniční investice a rychlejší, čtyřprocentní růst.
Polské prognózy jsou optimističtější i v porovnání s těmi od světových organizací a ratingových agentur. Na jejich obranu je však třeba sdělit, že během globální krize byly mnohdy blíže pravdě. Zatímco se světová média předháněla v tom, kdo přinese horší zprávu, polské vládě se dařilo přes většinu tohoto období informovat a přesvědčovat své krajany, že nehledě na světovou krizi se Polsku daří dobře, což pomohlo zejména domácí spotřebě.
Pro zavedení eura ale optimismus nestačí. Polský parlament stále neschválil potřebné změny v ústavě, pro které je nutný souhlas dvoutřetinové většiny poslanců ve sněmovně (Sejmu) a absolutní většina v senátu. V minulosti ústavní změny blokoval tragicky zahynulý prezident Lech Kaczyński a ve sněmovně jeho dvojče Jarosław – předchozí premiér a předseda opoziční strany Právo a spravedlnost. Nad návrhy změn už ale pracuje polský prezident Bronisław Komorowski a v přípravách je rovněž dokument Národní plán pro zavedení eura. Tento dokument by měl být hotov do konce třetího čtvrtletí letošního roku. Podle ministerstva financí to bude nejdůležitější dokument pro zavedení jednotné měny v Polsku, s podrobným harmonogramem postupů v dalších fázích příprav.
Referendum ohledně zavedení eura, jehož stoupencem je Jarosław Kaczyński, nynější vláda neplánuje. „Referendum proběhlo již v roce 2003, před vstupem Polska do Evropské unie,“ argumentoval Kotecki.
Nic zatím nenapovídá tomu, že by se po letošních říjnových volbách do sněmovny mělo ohledně zavádění eura v Polsku cokoli změnit. Termín jeho přijeti zůstává stále nejasný.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče