Hvězda z Východu

08. února 2011, 17:02 - Blahoslav Hruška
08. února 2011, 17:02

Sasko se těší na otevření pracovního trhu. Neví ale, co by Čechům mohlo nabídnout

Některé tiskové konference mají své evergreeny. V případě návštěvy německých politiků to léta bývala otázka, proč ještě neotevřou pracovní trh i pro Čechy. Odpověď byla vždy stejná – máme vás rádi, naše vztahy jsou bezvadné, ale ještě si počkejte. Sedmiletý zákaz na zaměstnávání lidí z „Východu“ padne na prvního máje. A čekání se vyplatilo. Němečtí politici si viditelně oddechli a dnes naopak již s úsměvem na tváři otevřený pracovní trh v Česku všemožně propagují.

Těšíme se na květen

Nejinak tomu bylo koncem ledna, když do Prahy přijel saský ministr hospodářství a práce Sven Morlok. „Na 1. května se těšíme. Není důvod obávat se, že by nastal nějaký příliv pracovních sil,“ vysvětloval novinářům vlivný liberální politik z FDP. Co se změnilo od dob, kdy Češi společně s Poláky představovali naopak riziko dumpingových platů? Životní úroveň u nás vzrostla. A hospodářská krize zase ukázala, že práci Němcům nikdo nebere. Naopak – v Sasku je sice dvanáctiprocentní nezaměstnanost, ale kvalifikovaná pracovní místa zůstávají stejně jako v Česku trvale neobsazena.
Sven Morlok proto věří, že práce bez zbytečného papírování může přinést Sasku výhody. „Sasko má podobně jako Česko dlouhou tradici kvalifikované pracovní síly. Náš trh takovou sílu potřebuje. Proto si myslím, že máme co nabídnout,“ prohlásil v Praze ministr. Morlok dobře ví, že vydělávat v Německu velké terno pro Čechy už dávno není. Češi se za prací nepřestěhují a i znalosti němčiny nejsou tak dobré, aby byl německý pracovní trh opravdu otevřený.
Sasové se obávají něčeho úplně jiného – že i těch několik stovek Čechů, kteří to za hranicemi zkusí, půjdou raději do Bavorska. „Východoevropští zaměstnanci zamíří v první řadě do západních spolkových zemí,“ říká místopředseda odborového svazu DGB Markus Schlimbach.
A i když Sven Morlok tvrdí, že žádnou náborovou akci Sasko dělat nebude, ve skutečnosti se drážďanský kabinet chová trochu jako úspěšná firma, která láká nové zaměstnance. Když ministr v polovině ledna předčítal svoji saskou verzi zprávy „o stavu unie“, oháněl se citáty z prestižního týdeníku Businessweek, který Sasko, synonymum zničené krajiny a chemické výroby, nazval „nejoslnivější hvězdou východního Německa“. Superlativy jako vystřiženými z barevného katalogu nešetřil ani v Praze. „Jsem si jistý, že v globalizované době, kdy je třeba sázet na inovace, obstojíme,“ hýřil optimismem saský ministr.
Makroekonomicky viděno, Sasko skutečně zatím obstálo. Od roku 2000 se jeho domácí produkt zvýšil o deset procent – více než v jakékoli jiné spolkové zemi. Za značným dílem saského úspěchu ale stojí EU. Ne snad, že by Drážďany tolik těžily z evropských fondů. Klíčová byla výjimka, kterou si Berlín sjednal po sloučení s bývalou NDR v roce 1990 a jež platí i dnes v podobě dodatku k Lisabonské smlouvě. Zatímco ostatní evropské země své podniky nesmějí přímo dotovat, v Německu toto pravidlo neplatí. A tak není žádným tajemstvím, že zkrachovalou východoněmeckou automobilku ve Cvikově převzal Volkswagen především díky dotacím. Stejně tak i Siemens investoval do závodů Robotronu, kde se vyráběly socialistické repliky počítačů IBM, především díky tomu, že obdržel peníze přímo ze státního rozpočtu.

Silicon Saxony

Sám Morlok přiznává, že o atraktivitě své země mají Sasové poněkud přehnané mínění. Vydělat lepší peníze než v Česku lze samozřejmě hned za hranicemi poměrně snadno. Jenže kvalifikovaní experti příliš důvodů stěhovat se do Saska nemají. Lákadlem by mohla být třeba výroba špičkových technologií, která stála u zrodu „Silicon Saxony“ na předměstí Drážďan. Její jádro tvoří kalifornská společnost Globalfoundries, třetí největší výrobce polovodičů na světě. Jenže i v IT byznysu se čím dál více peněz vydělává na softwaru, nikoli počítačových součástkách. Motivace, proč jít za prací do Německa v tomto oboru zcela mizí. V porovnání s paritou kupní síly si totiž český „ajťák“ doma vydělá úplně to samé co na druhé straně Krušných hor.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče