Hrozí nám osobní bankroty?

27. října 2003, 00:00 - PETR BÝM
27. října 2003, 00:00

POPULARITA SPOTŘEBITELSKÝCH PŮJČEK, SPLÁTKOVÉHO PRODEJE ČI HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ JE DNES V ČESKÉ REPUBLICE VYSOKÁ. ČASTO SE POROVNÁVAJÍ NAŠE POMĚRY SE ZAHRANIČÍM A NEZŘÍDKA SE V TĚCHTO SOUVISLOSTECH OBJEVUJE POJEM "OSOBNÍ BANKROT".

Takové osobní pády nás asi nečekají. Zkušenosti dokazují, že pan Novák je stejně dobrý dlužník jako Coca-Cola.

Problém neplatičů se u nás řeší občanskoprávní cestou

NABÍZÍ SE LOGICKY OTÁZKA: JE NĚCO TAKOVÉHO MOŽNÉ I U NÁS?

Na otázku, položenou v předchozí větě, je možné odpovědět stručně: nikoli. Především naše právní předpisy pojem bankrot vůbec neznají. Máme ovšem zákon o konkurzu a vyrovnání - právě ten řeší situaci, kdy právnická či fyzická osoba není schopna umořovat své finanční závazky (vůči státu, finančním institucím, obchodním partnerům, zaměstnancům apod.) a je proto nutné věc řešit soudní cestou. Výsledkem takového soudního řízení může být poměrné vyrovnání věřitelů. V našich poměrech to ovšem takto jednoduché není, především proto, že zákon o konkurzu a vyrovnání rozděluje finanční pohledávky do několika kategorií (obvykle podle věřitelského subjektu) a od toho odvozuje priority při jejich umořování. Zásadní je ovšem jiná skutečnost: citovaný zákon se sice vztahuje jak na právnické, tak fyzické osoby, ale z jeho dikce vyplývá, že se vztahuje pouze a jenom na finanční závazky a pohledávky vzniklé na základě podnikatelské činnosti. Pokud zadlužení vznikne z jiného titulu (hypoteční úvěr soukromé osobě, spotřebitelská půjčka apod.), zákon o konkurzu na takový případ nelze aplikovat.

KDO SI ZASLOUŽÍ ÚVĚR

Zbankrotovat u nás tedy ten, kdo se zadlužil nad své možnosti, nemůže. Neznamená to ovšem, že věřitelé soukromníků jsou bezbranní. K dispozici mají příslušné občanskoprávní předpisy, případně trestní zákoník (v případech, že se jedná o podvodné jednání). Krajní možností je pak majetková exekuce (té se budeme věnovat v některém z příštích vydání Profitu) - samozřejmě pokud nějaký majetek existuje. Občanské právo do jisté míry pamatuje i na situaci, kdy věřitel zemře. „Dnes platí, že majetek i dluhy se dědí, což je dobře,“ říká Milan Tománek z ČSOB. I to má ale háček - dědictví lze jako celek (tedy aktiva i pasiva, tedy dluhy) odmítnout. Pravdou je, že toto všechno jsou krajní řešení. Finanční instituce, které úvěry soukromníkům poskytují, se pochopitelně snaží takovým situacím předcházet. Mají k tomu poměrně širokou paletu nástrojů a postupů. Především zkoumají bonitu dlužníka - minimálním požadavkem je doklad o příjmech. Jedná-li se o větší částky, je „scoring“ klienta samozřejmě důkladnější. V dohledné době by věřitelé měli mít k dispozici nástroj, který tento proces výrazně zkvalitní. Nebankovní finanční sektor právě v této době připravuje úvěrový registr, kde se budou soustřeďovat informace o všech půjčkách, které ta či ona osoba čerpala. Tento na první pohled spolehlivý instrument na prověřování „úvěruschopnosti“ žadatelů má ale několik vad na kráse: nebude zahrnovat údaje o bankovních úvěrech (banky mají vlastní registr, vzájemné propojení obou databází ovšem z legislativních důvodů nepřipadá v úvahu) a nebude skutečně komplexní, protože spolupráce věřitelů s registrem není povinná.

NEJLÉPE PO DOBRÉM

Bonita dlužníka se ovšem časem může změnit, věřitelé - zejména v případech úvěrů větší hodnoty - proto využívají různých možností, jak dobytnost své pohledávky zajistit. Všeobecné známý je institut ručitelů, v praxi schůdnější a proto také stále více využívané (nikoli zřídka bývá povinné a je podmínkou poskytnutí úvěru) je pojištění dlužníka právě pro případ jeho platební neschopnosti. Je skoro s podivem, že při tom všem se neplatiči vůbec objevují. Přesná čísla se obvykle nezveřejňují, platební morálka v České republice je ale podle všeho srovnatelná se zeměmi EU a podíl problémových „soukromých“ úvěrů (na jejich celku) se bude pohybovat kolem 2 %. Podle slov řady představitelů finančního sektoru se věřitelé především snaží s problémovými dlužníky dosáhnout nějaké přijatelné dohody. „Samozřejmě bereme v potaz situace, kdy se klient dostane do potíží nikoli vlastní vinou. V takových případech postupujeme individuálně. Jsme otevřen jednání, klient nás ovšem musí o potížích informovat otevřeně a včas,“ říká například Milan Tománek. A představitelé ostatních finančních ústavů tvrdí totéž. 

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít