Hrozí Islandu exodus?

26. listopadu 2008, 12:05 - Jan Vosmanský
26. listopadu 2008, 12:05

Ostrovní stát získá finanční pomoc přes deset miliard dolarů

Rozvrácené bankovnictví zhoršuje hospodářskou situaci Islandu a stále více znejišťuje Islanďany. Finanční krize, která ostrov zasáhla, je podstatně hlubší, než vláda původně avizovala obyvatelstvu.

Rekordní sešup Podle předběžných odhadů v příštím roce výrazně poklesne výkon islandského hospodářství – hrubý domácí produkt (HDP) se propadne o více než deset procent, tedy nejvíce v historii. V letošním roce se očekává nulová změna HDP, i když islandská ekonomika vykazovala ještě na začátku roku růst.
Ztráty islandských penzijních fondů v návaznosti na bankrot bank jsou v řádu milionů dolarů. A celkový dluh země přesáhl 100 miliard dolarů. Ztracena je značná část životních úspor obyvatel. Očekává se, že si současné problémy vyžádají okamžité zrušení asi sedmi tisíc pracovních míst, což je pro Island s celkovým počtem něco málo přes 300 tisíc obyvatel vysoké číslo. Nezaměstnanost pravděpodobně vzroste ještě do konce roku na čtyři procenta a v příštím roce se počítá dokonce s osmiprocentní mírou. To je nejvíce od poloviny devadesátých let.

Frustrace Postupně rovněž narůstá frustrace Islanďanů, kteří kritizují nedostatečnou odpovědnost vlády ve vztahu ke krizi. V Reykjavíku se již také uskutečnily protivládní demonstrace. V sobotu 25. října asi dva tisíce lidí žádaly rezignaci premiéra Geira Haardeho a co nejrychlejší vstup Islandu do Evropské unie. Islanďané požadují hlavně odvolání šéfů Islandské centrální banky (ICB) v čele s guvernérem Davíðem Oddssonem (premiér v letech 1991 až 2004 a také bývalý ministr zahraničních věcí a předseda vládní Strany nezávislosti, IP) a islandského dozorového finančního úřadu. Odvolání požaduje i ministryně zahraničních věcí Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, předsedkyně druhé vládní koaliční strany Sociálně demokratické aliance (SDA). Nejtěžší období čeká Island v příštích šesti měsících, kdy bude třeba obnovit bankovnictví, jež brzdí hospodářský rozvoj země. Už nyní fakticky téměř zkolabovalo stavebnictví a tisíce polských stavebních dělníků opouštějí zemi. Dle polského konzula na Islandu se již více než pět tisíc Poláků vrátilo domů a přes deset tisíc jich čeká na vyplacení uspořených vkladů, které banky zmrazily. Poláci v současnosti představují hlavní národnostní menšinu na Islandu – k 1. lednu 2008 jich bylo celkem 8488. Sílí i hlasy mnoha Islanďanů, že opustí ostrov a budou si hledat nový život jinde. Uvažuje o tom téměř třetina respondentů průzkumu veřejného mínění. Vážným signálem pro islandskou vládu k urychlenému řešení problémů je to, že v případě mladých lidí (osmnáct až 24 let) uvažuje o odchodu více než polovina z nich a téměř stejný počet z věkového spektra 25 až 35 let. Alarmující je rovněž zjištění, že o odchodu uvažuje více než polovina specialistů ze soukromé oblasti. A z nich téměř 35 procent s univerzitním vzděláním. Potenciální „únik mozků“ z ostrova vyvolává obavy o budoucnost těch, kteří zůstanou.

Odraz v politice Rychlý obrat od jednoho z ekonomicky nejúspěšnějších evropských států k hlavnímu kandidátovi na státní bankrot má samozřejmě dopad i na politické mínění Islanďanů. Dle posledních průzkumů se zřetelně odklonili od vládní středo-pravé Strany nezávislosti, která vládne islandské politické scéně od svého založení v roce 1929, a podporuje liberální ekonomickou politiku a spojenectví s USA.
Požadavek na výměnu vedení centrální banky a potenciální členství země v EU nerozdělují pouze současnou vládní koalici. I poslanci nevládních stran požadují, aby bylo vyšetřeno zhroucení finančního systému a role ICB v tomto procesu. Vyšetřování se bude konat pod dohledem parlamentu, aby byla zaručena jeho objektivita. Guvernér Oddsson na obhajobu současného vedení ICB prohlásil, že často varoval šéfy islandských komerčních bank před „přehřátím“. Ti však nereagovali a považovali to za příliš velký pesimismus ICB. Banky se staly zřejmě natolik ekonomicky a politicky mocnými, že mohly ignorovat směrnice centrální banky.

Vstup do EU Otázka možného členství v EU, které by pomohlo řešit současné vážné problémy a především by bylo garantem předcházení takovým tragickým situacím, je aktuálnější než dříve. Nelze dokonce vyloučit, že by Island podal žádost o členství v EU již v prvním pololetí příštího roku, tedy v době českého předsednictví.
Dle posledních průzkumů veřejného mínění je téměř 70 procent Islanďanů pro vstup do EU a 73 procent souhlasí s přijetím eura a podporou Evropské centrální banky. Před začátkem krize byla koaliční SDA dlouhodobě jedinou stranou s pozitivním postojem k unii. Její předsedkyně a ministryně zahraničí Gísladóttirová pravidelně opakovala svůj názor, že by Island měl o členství v EU požádat co nejdříve. Krize její postoj ještě upevnila. Opačné stanovisko zaujímala druhá koaliční strana IP. Jedním z největších odpůrců členství byl její předseda a premiér Haarde. Za současné situace však počet stoupenců vstupu do Evropské unie roste – i mezi členy dosud protiunijní IP. Premiér však trvá na tom, že současná situace není důvodem řešení otázky členství Islandu v unii.

Zbavte se turbokapitalismu Počátkem listopadu navštívil Island norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre kvůli jednání se svým protějškem a s premiérem. Zajímal se o to, jak se Island vyrovnává s „krizovými opatřeními“ v souvislosti s již uvolněnými i dalšími předpokládanými norskými úvěry. Støre se během návštěvy jako profesionální diplomat nevměšoval do vnitřních záležitostí země, ale poté, co se seznámil se situací „přímo na místě“, doporučil vládě, aby co nejdříve z islandského hospodářského systému vymýtila takzvaný turbokapitalismus.
Island se usilovně snaží najít v zahraničí zdroje na rychlé překonání finanční krize. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) se 24. října dohodl na poskytnutí úvěru ve výši zhruba dvou miliard dolarů a na ekonomickém programu, který půjčku zaštítí. Na tiskové konferenci v Reykjavíku k tomu vystoupili premiér Haarde, ministryně Gísladóttirová a vedoucí mise MMF Paul Thomsen. Dle premiéra tato půjčka přispěje ke stabilizaci rozvráceného bankovního systému země a pomůže nastartovat devizový trh s následným zmírněním hospodářského úpadku Islandu. Současně však oba islandští představitelé zdůraznili, že úvěr MMF nebude stačit a nepokryje požadavky Velké Británie a Nizozemska na vyplácení britských a nizozemských vkladů na spořících účtech v objemu zhruba čtyř miliard dolarů u zkrachované pobočky islandské Landsbanki. Závazky islandských bank v zahraničí se odhadují v objemu pěti až šesti miliard dolarů. Úvěr od MMF má být součástí většího balíku, na němž se budou podílet zejména skandinávské země a který má v souhrnu dosahovat až 10,2 miliardy dolarů. Od roku 1976 to bude první půjčka Islandu od MMF.
Vedoucí mise MMF uvedl, že se s islandskou vládou dohodli na ambiciózním hospodářském programu, který se uskuteční v souvislosti s poskytnutím pomoci. Žádost o půjčku však musel posoudit výkonný výbor MMF. Ten zkoumal hospodářský program země, který předpokládá postupnou obnovu důvěry k islandskému hospodářství, stabilizaci měny, posílení státní pokladny a restrukturalizaci bankovního systému.

Mezinárodní pomoc Norský deník Aftenposten zveřejnil rozhovor s islandským premiérem, který potvrdil půjčku od MMF ve výši zhruba dvou miliard dolarů. A zároveň prohlásil, že Island potřebuje na finanční a ekonomickou stabilizaci další čtyři miliardy. Kromě toho emituje ICB balík vládou garantovaných dluhopisů. Ve dnech 23. a 24. října jednali zástupci islandské vlády s delegací norských vládních úředníků o poskytnutí půjčky a o dohodě společného transferu 400 milionů eur od centrálních bank Dánska a Norska v nejkratším možném čase kvůli zajištění dovozu potravin, léčiv a dalšího nezbytného zboží. Toto jednání pokračovalo 27. října v Helsinkách v rámci zasedání Rady severských zemí a týkalo se finanční pomoci na odvrácení hospodářského krachu Islandu. Premiér Haarde zde požádal jak o půjčku, tak o technickou pomoc, aby Island dokázal opět nastartovat své hospodářství. Norský premiér Jens Stoltenberg v rozhlasové a televizní stanici NRK prohlásil, že Norsko bude hledat cestu, jak pomoci Islandu v těžké situaci. Pro Island zůstávají otevřené také rozhovory o poskytnutí půjčky ze strany Ruska. To přišlo s nabídkou bezprostředně po vypuknutí finanční krize na Islandu, čemuž chtějí severské země předejít. Mimochodem, Island již má zkušenosti s hrozbou většího ruského vlivu ve snaze ovlivnit politiku USA a NATO – zejména z období „studené války“. Stoltenberg současně vyjádřil ochotu Norska zvýšit finanční pomoc poskytovanou ICB – a to jak prostřednictvím MMF, tak navýšením úvěru. Norská centrální banka poskytla Islandu již letos v květnu 500 milionů eur za účelem intervence ve prospěch islandské koruny a podpory ekonomiky. Tento úvěr bude prodloužen do konce roku 2009 a norská vláda již schválila novou dlouhodobou půjčku Islandu – dalších 500 milionů eur na čtyři až pět let v návaznosti na písemnou žádost ICB, kterou obdržela Norská centrální banka.

Summit skandinávských zemí Norský premiér potvrdil, že pro severské státy bylo důležité projevit solidaritu. Na jednání takzvané severské rady sice nebyly dohodnuty zdroje, z nichž budou úvěry Islandu vypláceny, ale obnova Islandu je prý v zájmu všech jeho účastníků. Koordinátorem pomoci severských států se stalo Švédsko, jež považuje stabilizační program obnovy islandského hospodářství akceptovaný MMF za dostatečnou garanci i pro další půjčky Islandu od ostatních zemí.
Na jednání v Helsinkách nabídly Faerské ostrovy se zhruba 48 500 obyvateli Islandu půjčku 300 milionů dánských korun – přibližně 54 milionů dolarů. Obě země mají přátelské vztahy a Faerské ostrovy považovaly za důležité pomoci těžce zkoušenému Islandu, a tím mu vyjádřit podporu. Island půjčku přijal a ocenil toto mimořádně přátelské gesto svého „souseda“. S žádostí o půjčku se premiér Haarde obrátil i na instituce Evropské unie. Pomoc Islandu z nového Fondu půjček EU založeného kvůli výjimečným situacím je však vázána na splnění mnoha podmínek. Proto není jistá a především výše takové půjčky je pro islandské potřeby značně omezená. Úvěr ve výši 2,1 miliardy dolarů schválil MMF definitivně 19. listopadu. Spolu s pomocí řady evropských zemí bude na Island proudit v návaznosti na plán MMF finanční pomoc v celkovém objemu 10,2 miliardy dolarů. Podílet se na ní budou zejména již uvedené severské státy (Švédsko, Norsko, Dánsko a Finsko), které půjčí celkem 2,5 miliardy dolarů, dále také Británie a Nizozemsko, ale také Německo, Rusko, Polsko a Faerské ostrovy. Půjčka je ovšem pouze prvním krokem v úsilí o stabilizaci a rekonstrukci rozvráceného finančního systému a celé ostrovní ekonomiky zasažené těžkou krizí.

BOX
Islandská republika Rozloha: 103 000 km2
Počet obyvatel: 304 000
Pokles HDP: -9,6 procenta*
Inflace: 5,7 procenta*
* - odhad MMF na rok 2009

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče