Hrozba, nebo záchrana?

07. března 2008, 13:57 - Vladimír Zimmel
07. března 2008, 13:57

Databáze, kterou může používat policie, bankovnictví i daňová správa

Úředníci Magistrátu hlavního města Prahy by ve své současné situaci existenci centrálního registru účtů nepochybně přivítali. Naděje na záchranu odcizených 50 milionů korun by byla podstatně větší. Podobných či obdobných případů však kriminalistická praxe zná stovky.
Žijeme v moderní době a v moderním světě, kde peníze jsou významným určujícím fenoménem. Je smutnou pravdou, že jedním z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak k penězům přijít, je cesta zločinu. Bohužel. A je také neoddiskutovatelným faktem, že jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zločinu čelit, je eliminace zločineckých výnosů, tedy jejich vyhledání, zajištění a následná konfiskace. Důležitou roli přitom hraje nejen schopnost policie „špinavé peníze“ vyhledat a zajistit, ale především rychlost, s jakou je schopná to provést. Rychlost je ovšem v podmínkách České republiky poměrně velký problém. V případě, že státní zástupce v přípravném trestním řízení prolomí bankovní tajemství, čeká policisty zpravidla časově náročná a často i zbytečná komunikace s téměř 40 finančními institucemi. Než policisté dohledají účty podezřelého v konkrétní bance, bývá často pozdě. To, co je smyslem této činnosti, tedy nalezení a zajištění „špinavých peněz“, bývá nenávratně ztraceno. Jak se říká, „prachy jsou v prachu“.

Možné řešení.

Kriminalistická praxe potvrzuje, že obvyklou první aktivitou pachatele trestného činu, když zjistí, že byl odhalen a policisté po něm „jdou“, není útěk nebo snaha ovlivnit svědky trestného činu, ale úsilí zašantročit peníze nebo jiný majetek, který trestným činem získal. Problémem ovšem bývá nejen vyhledávání výnosů z trestné činnosti, ale i finančních prostředků určených ke spáchání trestného činu. Může jít o peníze na nákup drog, zbraní nebo „bílého masa“, o odměnu převaděči nebo nájemnému vrahovi a podobně. Významnou rizikovou oblastí je pak financování terorismu. Možnosti české policie vyhledat takové peníze před jejich užitím pro zločin jsou v současné době mizivé. Řešení není třeba hledat ve zvyšování pravomocí policie ani ve zrušení bankovního tajemství. Obejdeme se i bez superagentů, vrtulníků či špionážních satelitů. Řešením by mohl a snad i měl být nástroj umožňující rychle a z jediného místa získat potřebné informace o účtu podezřelé osoby - říkejme mu Centrální registr účtů (CRÚ). Oč vlastně jde?

Příliš mnoho osob.

Centrálním registrem účtů je míněna databáze, která sdružuje čísla všech účtů vedených u finančních institucí (například bank) podle jednotlivých majitelů. Na základě oprávněného dotazu se vytváří výpis čísel účtů k dané zájmové osobě, nebo naopak ke konkrétnímu číslu účtu výpis osob s dispozičním oprávněním. CRÚ je často v naší zemi mylně považován za možný nástroj policejní represe a je spojován s rizikem bezprecedentního zásahu do nejpřísnějšího soukromí osob. Ve skutečnosti je však opak pravdou.
Současná praxe prolamování bankovního tajemství v ČR je podstatně méně šetrná k ochraně osobních údajů osob, jež jsou předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, než by tomu bylo při existenci a možnosti využívání CRÚ. Jde o to, že v případech, kdy jsou ze zákonných důvodů požadovány informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, je nutné často oslovit několik desítek bankovních institucí. Nastane tím situace, kdy v každé z oněch několika desítek bankovních institucí se s takovým dotazem seznámí mnoho „oprávněných“ osob. Při znásobení bankovních institucí oprávněnými osobami, jež se s takovým dotazem seznámí, se nakonec ocitneme před faktem, že o skutečnosti, že konkrétní člověk je předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, se dozví i více než sto lidí. Tyto situace jsou spojené s obrovským rizikem úniku informací a v některých případech i s poškozením dobrého jména zájmových osob.

Mnohostranné využití.

Být podezřelý ze spáchání trestného činu totiž ani zdaleka neznamená být vinen. Takový systém je také neuvěřitelně administrativně náročný, drahý, pomalý a málo efektivní. Výsledkem takových rozsáhlých zjišťování je přitom někdy jen informace, že zájmový subjekt nemá žádný účet, nebo jej má, ale stihl z něj „odsát“ všechny peníze.
CRÚ je nástrojem s širokou škálou užitečného využití i pro nepolicejní subjekty. Ve Francii nebyl CRÚ (FICOBA) zřízen pro potřeby policie či dalších orgánů činných v trestním řízení, nýbrž pro využití daňovou správou. Druhým nejčastějším subjektem, jenž využívá CRÚ ve Francii, jsou pak samy bankovní instituce. Dotazy policejních subjektů do tohoto systému ve skutečnosti představují mnohem méně než jedno procento z celkového počtu všech oprávněných subjektů.
Případný vznik CRÚ v ČR není spojen s žádným požadavkem na zvýšení pravomocí orgánů policie, a tedy s možností průlomu do bankovního tajemství. Stejně jako dosud je v trestním řízení pravomoc k průlomu do bankovního tajemství ponechána státnímu zástupci a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předsedovi senátu.

Zvýšení prestiže ČR v zahraničí.

Případný dotaz do CRÚ umožní při splnění zákonných podmínek oprávněnému subjektu rychle a na jediném místě zjistit, zda zájmová osoba vlastní účet a v které konkrétní finanční instituci. Případně zjistit, kdo je majitelem či disponentem konkrétního účtu. Následně pak umožní bez zbytečného prodlení přímo kontaktovat konkrétní finanční instituci a dohledat další potřebné informace a provést navazující opatření ve smyslu trestního řádu.
Zavedení CRÚ v ČR by bylo nesporně vhodným nástrojem k boji proti praní špinavých peněz a rovněž k vyhledávání a zajišťování peněžních prostředků - výnosů z trestné činnosti či peněžních prostředků určených k jejímu spáchání nebo při ní použitých. Vytvoření CRÚ by také zkvalitnilo poskytování právní pomoci v rámci mezinárodní spolupráce v trestních věcech. Podstatně by ji urychlilo, a tím i zlepšilo prestiž ČR v zahraničí. CRÚ by byl rovněž velmi potřebným nástrojem k boji proti financování terorismu a jeho využívání policejními a zpravodajskými službami v této oblasti by pomohlo posílit vnitřní i vnější bezpečnost ČR. Prostřednictvím informací získaných v CRÚ by bylo umožněno orgánům daňové správy zkvalitnit výběr daní a poplatků, což by zprůhlednilo podnikatelské prostředí a zviditelnilo zdroje šedé ekonomiky.

Výhody pro banky.

Existence CRÚ přináší výhody i samotnému bankovnímu sektoru v oblasti ochrany zneužívání jeho systému ke kriminálním aktivitám. V oblasti bankovních služeb umožní CRÚ bankám chránit se před případnými kriminálními aktivitami pachatelů ve formě zakládání několika účtů a čerpání z nich schválených kontokorentů, případně jiných derivátů. Takto banky z hlediska páchání takové trestné činnosti mnohdy přicházejí o vysoké částky a vzhledem k nepropojenosti mezibankovního systému - společné databáze účtů - se téměř každý klient stává pro bankovní instituci potenciálním rizikem, jehož určitost a pravděpodobnost lze stanovit pouze odhadem. Dotaz bankovní instituce do takového CRÚ jí umožní si vytvořit detailnější pohled na klienta a riziko týkající se poskytnutí kontokorentu, případně jiného finančního derivátu.
Ochrana informací vedených v CRÚ by samozřejmě měla být zajištěna přesně stanoveným režimem. Údaje vedené v tomto registru by spadaly do práva na ochranu osobních údajů. Jejich zneužití by tedy bylo trestné.

Souvislosti

Centrální registr účtů je databáze, která sdružuje čísla všech účtů vedených u finančních institucí podle jednotlivých majitelů.
Jde o nástroj, který umožňuje rychle a z jediného místa získat potřebné informace o účtu podezřelé osoby.
Je vhodným prostředkem k boji proti praní špinavých peněz i k vyhledávání a zajišťování finančních částek.
Mohou jej užitečně využívat i nepolicejní subjekty.
Přináší výhody bankovnímu sektoru v oblasti ochrany zneužívání jeho systému ke kriminálním aktivitám.

Zbytečné obavy

Případný vznik centrálního registru účtů v ČR není spojen s žádným požadavkem na zvýšení pravomocí orgánů policie.
Ve Francii nebyl centrální registr účtů (FICOBA) zřízen pro potřeby policie či dalších orgánů činných v trestním řízení, nýbrž pro daňovou správu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče