Hříchy dětského jídelníčku

11. září 2011, 11:40 - Petra Trnková
11. září 2011, 11:40

Když se zeptáte českých dětí ve školním věku, které jídlo mají nejradši, jejich odpovědi výživové poradce většinou nenadchnou. Jednoznačně nejoblíbenější je totiž pizza.

Foto: Profimedia.cz

Z výsledků dotazníkového průzkumu, který v loňském roce uskutečnila mezi českými školáky Všeobecná zdravotní pojišťovna, nemůže mít radost nikdo. Mimo jiné z něj vyplynulo, že čtvrtina dotazovaných dětí si myslí, že trpí nadváhou, a 39 procent jich hodlá držet, případně už drží nějakou dietu. Smutné je, že většina z těch dotázaných, kteří svou váhu nepovažují za ideální, má pravdu – výskyt obezity mezi dětmi a puberťáky se za posledních 25 let zvýšil trojnásobně. Za tloustnutí ve většině případů mohou především právě nesprávné stravovací návyky. Naprostá většina dotázaných dětí totiž uvedla, že sportují minimálně dvakrát týdně.

Obézní, a přece podvyživené

Správný dětský jídelníček není přitom žádná věda. Děti by měly jíst pravidelně, nejlépe pětkrát či šestkrát denně, a jejich strava by měla být co možná nejpestřejší. Až pětina dětí totiž vynechává snídani, a pokud se k tomu přidá ještě zapomenutá svačina a nepovedený oběd ve školní jídelně, který dítě nesnědlo, má odpoledne zákonitě velký hlad. A jak asi každý z nás ví, ve chvílích, kdy našemu tělu chybí energie, míváme největší chuť na sladké a tučné, zatímco zelenina se jeví jako ta nejméně lákavá možnost. Většina takto přijaté energie se navíc uloží do tukových zásob – vyhladovělý organismus má totiž obavy, že na další jídlo bude opět muset dlouho čekat.

Nepravidelnost jídelníčku pak logicky vede k omezení jeho pestrosti na úkor potravin zdravých, k nadváze a zároveň podvýživě. Tyto dva extrémy, tedy nadváha a podvýživa, se kupodivu nemusí vzájemně vylučovat – zatímco podvyživenému tělu chybí důležité složky pro růst a správné fungování, tedy nejčastější bílkoviny, vitaminy a minerály, přebytečné cukry a tuky se mění na kila navíc.

Domácí úkoly pro rodiče

Prázdniny skončily a začátek školního roku znamená domácí práci navíc nejen pro děti školou povinné. Na rozdíl od mateřských škol zajišťují školní jídelny pouze obědy, a tak se rodiče musí postarat o snídani a vybavit děti dopolední a popřípadě také odpolední svačinou. Snídaně by přitom měla představovat asi 20 až 25 procent celkového denního příjmu energie, jednotlivé svačiny pak přibližně 15 procent.

Základním principem je vedle pestrosti jídelníčku také vyváženost. Každé jídlo by mělo obsahovat zdroj sacharidů, bílkovin, malou dávku tuků a porci zeleniny či ovoce zajišťujících vitaminy, minerály a vlákninu. V praxi to pak může vypadat následovně – sacharidy obstarají cereálie, pečivo, rýže či těstoviny, bílkoviny zase maso (kuře, ryba, vajíčka či libová šunka), mléčné výrobky (sýry, jogurty či samotné mléko) nebo luštěniny.

Tuky se v některých potravinách – mase, vejcích či mléce – vyskytují přirozeně, eventuálně můžete dětem namazat pečivo máslem či rostlinným margarínem nebo dochutit zeleninový salát olivovým olejem. U tuků platí, že by jich nemělo být mnoho, ale nesmí ani úplně chybět. Jsou totiž důležité pro vstřebávání některých látek, správné fungování našeho organismu a navíc podporují přirozenou chuť jídla, ač samy o sobě žádnou výraznou chuť nemají. Jídlo úplně bez tuku je prostě vždycky méně chutné než to, v němž trocha tuku je.

Příklady táhnou

Mnoho rodičů si stěžuje, že jejich děti zdravé jídlo odmítají. Někteří mají jistě pravdu, někteří by se měli více snažit. Je těžké nutit dítě do snídaně, když vidí, že vy si dáváte maximálně kávu; také je nejspíš nenadchne brokolice, pokud tatínek říká, že to je jídlo výhradně pro králíky. Malé děti na rozdíl od těch dospělých ještě nemívají vůči jídlu jiné než vizuální předsudky. Je dobré toho využít a nabídnout jim k ochutnání co nejvíce novot. Nesmíte je však nutit jíst něco, co jim opravdu nechutná.

Děti více než dospělí jedí očima. Potraviny, které jsou sice zdravé, ale nevypadají zrovna lákavě, se pokuste zpracovat do atraktivnější podoby. Obličej poskládaný na talíři z kousků zeleniny je pro ně určitě zábavnější než klasický salát. Ovoce a zeleninu můžete také přidávat do jídel, která děti běžně jedí. Do snídaňových cereálií či jogurtu nakrájejte čerstvé ovoce, pizzu ozdobte červenou a zelenou paprikou, do sendviče vpašujte ledový salát, okurku či ředkvičky, do vývaru pak nakrájejte čerst-

vou mrkev (třeba na hvězdičky) a zelenou petrželku.

Děti rovněž ocení možnost výběru. Pokud chcete, aby snědly nějakou zeleninu, dejte jim vybrat mezi několika druhy. Budou pak mít pocit, že se rozhodují samy a že na jejich názoru záleží. Pocit důležitosti umocní také dětská účast na přípravě jídla – mohou vybrat recept, vytvořit nákupní seznam a pak podle něj vybírat potraviny v supermarketu nebo pomáhat s jednoduššími kuchyňskými úkony. I když je jejich pomoc s přípravou jídla často spíš jen zdánlivá, pamatujte na to, že když se děti naučí správně jíst už jako malé, neměly by mít v dalším životě se životosprávou a linií žádné větší potíže.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče