Hrátky kolem minometů

10. září 2010, 12:27 - Mgr. Rudolf Marek
10. září 2010, 12:27

Armáda Mgr.

Jednání o nákupu minometů pro českou armádu, které urychlilo pád náměstka ministra obrany Jaroslava Kopřivy, je podivné nejméně ze dvou pohledů (EURO 36/2010). Představa, že by někdo na obraně nakoupil vedle pandurů další druh obrněných transportérů od konkurenčního výrobce včetně příslušné logistiky je natolik šílená, že s ní Kopřiva, který patřil k veteránům zbrojařů na obraně, při zdravém rozumu sám přijít nemohl. Minometné nástavby už navíc nejsou dva roky aktuální, což Kopřiva rovněž dobře věděl. Naposledy se o tuto zbraň ministerstvo obrany zajímalo v roce 2009, kdy se ve Finsku uskutečnila jejich prezentace za účasti zástupců ministerské sekce vyzbrojování a velitelství společných sil v Olomouci, a už tehdy to způsobilo dosud nezveřejněný interní skandál. Ministerstvo obrany před dvěma lety v rámci marketingového průzkumu oslovilo možné dodavatele 25 minometů vhodných pro vyzbrojení obrněných kolových vozidel Pandur II, o kterých resort v té době jednal se zbrojovkou Steyr. Do finále se dostala finská Patria s minometnou věží Nemo, jejím soupeřem byl izraelský mobilní minometný systém Cardom od společnosti Soltam používaný americkou armádou. Oba zbraňové systémy jsou kvalitní a splňují standardy NATO. Předběžná kalkulace zakázky u systému Nemo činila 1,497 miliardy korun.
Atraktivní zakázka tradičně nezůstala ušetřena souboje mezi českými vlivovými skupinami. Podle informací týdeníku EURO stál na straně Patrie zbrojařský koncern Omnipol, na straně Izraelců pak za ministra Martina Bartáka „dvorní“ dodavatel vojenského materiálu pro českou armádu MPI Group.
Původním záměrem bylo osadit téměř čtvrtinu ze 107 nových pandurů minomety, což bylo podle oborníků diskutabilní. Za smysluplné považovali vybavit minomety asi deset procent z celkového počtu bojových vozidel. „O způsobu pořízení, a zda vůbec minomety kupovat, rozhodnuto nebylo,“ odpověděl tehdy na dotaz týdeníku EURO mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. To vše ale zvyšovalo nervozitu případných dodavatelů a přitvrdily se i metody konkurenčního boje. Ačkoli je známo, že do pandurů lze instalovat oba minometné systémy, jeden ze zájemců o tento obchod informoval ministerstvo obrany, že systém Nemo nabízený Omnipolem, nemůže Steyr do pandurů integrovat.
Krátce na to proběhla mezi firmou Steyr a ministerstvem obrany korespondence, ve které se výrobce pandurů proti této dezinformaci ohradil. Steyr deklaroval, že výběr dodavatele minometů ponechává výhradně v kompetenci ministerstva obrany, protože dokáže oba minometné systémy do svých vozidel bez problémů přidat. Steyr tím překladem z diplomatické řeči českým lobbistům vzkázal, že do jejich půtek nechce být zatahován.
Když v roce 2009 připravilo ministerstvo obrany návrh smlouvy se společností Steyr na pořízení obrněných transportérů Pandur II, stálo v něm, že bojových vozidel pěchoty bude 72, velitelských 11, průzkumných 16, ambulantní budou čtyři stejně jako ženijní. Na rozdíl od původního záměru byly minometné verze obrněných transportérů vyřazeny.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče