Hračky pro velké kluky

10. října 2008, 16:44 - David Kasl
10. října 2008, 16:44

Progresivní design mění jedno z nejtradičnějších průmyslových odvětví

Jen stěží bychom v dnešním světě nejmodernějších technologií a designových vychytávek hledali konzervativnější obor, než je stavba, a především design lodí.
Zmínky o prvních plavidlech se datují nějakých deset tisíc let zpátky do období neolitu. Měla omezenou funkčnost a sloužila především k lovu. Před zhruba pěti tisícovkami let uměli staří Egypťané stavět lodě kromě rákosu a papyru i z prken, která spojovaly pruhy tkanin a utěsňovalo rákosí či traviny.
Zhruba ve stejné době na území dnešního Dánska začaly vznikat vícekomorové lodní trupy, které umožnily stavět kýly větších rozměrů. S použitím zvířecích kůží jako plachet se zvětšila vzdálenost, kterou byla plavidla schopna urazit, a začala éra objevování nových teritorií. Netřeba se zmiňovat o zlaté éře zámořských objevů v 15. a 16. století.
V první polovině 17. století se objevují první jachty. Termín pochází z holandštiny, v níž yacht znamená lov. Tento typ lodí byl používán v boji proti pirátům a zhruba dvacetimetrové jachty bývaly ozbrojené maximálně deseti lehkými děly. Zlom ve využití jachet nastal v polovině 17. století, kdy se na jedné takové vrátil anglický král Karel II. Stuart do Anglie. Tehdy se jachty staly známými jako plavidla pro vysoce postavené osobnosti. Jednu jachtu z roku 1640 vlastnil například ruský car Petr Veliký (vládl v letech 1682–1689).
Skutečná revoluce ve vnímání jachet jako expozice finanční síly svých majitelů přišla s řeckým magnátem Onassisem. Ten si v roce 1954 koupil původně kanadskou eskortní loď z roku 1943, za čtyři miliony dolarů ji přestavěl v elegantní a nejmodernější soukromou jachtu, která tehdy brázdila světová moře, a pojmenoval ji po své dceři Christina O.
Během olympijských her v Aténách v roce 2004 se již vše podstatné kolem byznysu odehrávalo nikoliv na souši, ale v přístavišti řecké metropole. Měřítkem úspěchu se tak kromě toho, kdo má nejrychlejší tryskáč, stává především „souboj“ o to, kdo má delší loď. A ulítlejší.

Je to ještě loď?

V německém přístavu Kiel byla letos na jaře spuštěna na vodu loď, která ihned rozhýbala konzervativní vody jachtařského světa. Ne snad že by Jachta A, jak zní její oficiální název, byla nejdelší soukromou jachtou na světě. Se svými 119 metry se stěží vejde mezi první desítku, v níž se zařadila za 126metrový Octopus spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena. Ani cena okolo 300 milionů dolarů rekordy neláme. Nedokončená jachta ruského miliardáře Romana Abramoviče Eclipse, která bude dlouhá 147 metrů, vyjde o nějakých sto milionů dolarů dráže. Čím vzbudila Jachta A rozporuplné reakce, je její radikální design. „,A‘ je agresivní a připomíná obří prst, který ukazuje právě na vás,“ okomentoval její konstrukci přední britský designér jachet Donald Starkey.
Superstar francouzského designu Philippe Starck dostal zakázku snů. Při navrhování motorové jachty pro ruského magnáta Andreje Melničenka, zakladatele MDM Bank, který investoval do uhelných, chemických a ocelářských firem a jehož majetek je odhadován na více než čtyři miliardy dolarů, totiž dostal naprosto volnou ruku. Včetně financí. A jak Starck prohlásil v interview pro prestižní časopis Boat International, jen málo při práci respektoval mainstreamový design lodí, který považuje za odvozený, opakující se a obyčejný.
Skica monolitického tvaru s obráceným trupem, připomínajícím spíše ponorku, mu prý trvala pouhé tři a půl hodiny a Starck byl velmi potěšen, že se původnímu návrhu „áčko“ podobá z devadesáti procent. Z pětileté práce nejlepších evropských designérů, stavitelů lodí a řemeslníků vzešel zcela jistě největší mezník v dlouhé historii lodního designu.
Navržený tvar přídě vyvolával největší obavy tím, zda se nebude přeci jen chovat spíše jako ponorka. Vyhlášený anglický designér Martin Francis, jehož londýnské studio získalo zakázku na technické zpracování lodi, prodloužil trup z původních 99 metrů na 119, čímž zajistil, že příď nebude mít tendenci se potápět. Převrácená příď rovněž na první pohled hrozila neúměrným sprchováním lodi na rozbouřené hladině, nicméně testování téměř dvouapůlmetrového modelu ukázalo, že je příď nesmírně efektivní, zejména v horních hranicích maximální rychlosti, která činí 23 uzlů (42,6 kilometru v hodině).
Snad ještě radikálnější než tvar lodi je její vnitřní vybavení. V době, kdy se tehdy ještě svobodný Melničenko do projektu pustil, měla být loď především atraktivní party jachtou, čemuž odpovídala i více než 400 metrů čtverečních velká disco plošina na zádi s barovým pultem z křišťálu a voděodolným pódiem pro karaoke. Poté, co se Melničenko před třemi lety oženil s bývalou supermodelkou Alexandrou Nikoličovou, doznal interiér pod její taktovkou „drobných“ změn. Jak prohlásil jeden ze stavitelů, „Starck není zvyklý se řídit připomínkami supermodelek“.
Prostor pro taneční zábavu se zmenšil, stěny a stropy v kajutách pro hosty pokryla kůže krémových barev a nábytek byl objednán mnohem praktičtější. To vše údajně proto, aby byl Starckův projekt přeměněn spíše v domov než hotel.

Star Trek skutečností

Před dvěma týdny poprvé přistála u amerických břehů nejdelší soukromá plachetnice na světě Maltese Falcon (Maltský sokol). Patří magnátovi ze Silicon Valley Tomu Perkinsovi, který vydělal miliony financováním společností jako Netscape nebo Genentech v dobách jejich vzniku a v roce 2006 odešel z čela společnosti Hewlett-Packard. Jeho sokol je dlouhý téměř devadesát metrů a pyšní se třemi elektronicky ovládanými stěžni, jež ční do výšky dvacetipatrového domu. Nejvíce emocí v uzavřeném světě obřích plachetnic vyvolává vybavení lodi. Ne snad že by luxus byl v současnosti něčím výjimečným, kladná i záporná hodnocení se týkají spíše použitých materiálů. Aby ne, když na kapitánském můstku najdeme místo tradičního teakového dřeva nejmodernější lehké slitiny a paluba připomíná kosmická plavidla ze Star Treku spíše než tradiční plachetnice z dob velkých zámořských objevů.
Když Perkins oslavil sedmdesátku, zatoužil po největší, nejrychlejší, nejmodernější a nejrevolučnější plachetnici. Na palubě Maltského sokola není práce pro řadové námořníky šplhající po ráhnech stěžňů. Zmizela tradiční spleť lanoví a volně stojící stěžně se natáčejí na pokyn palubního počítače. Stejně tak k napnutí i skasání všech patnácti plachet stačí pouhý stisk dotykového displeje.
Jakkoliv může být mechanizovaný sen amerického magnáta poctou éře obřích plachetnic, jež brázdily světové oceány v 19. století, jachta o délce fotbalového hřiště představuje především nejvýznamnější pokrok na poli plachtění za posledních 150 let.

Co bude dál?

Na první pohled marnivá touha nejbohatších mužů planety po hračkách s předponou nej- má svůj dopad na celé tradiční loďařské odvětví. Volná ruka designérům a stamilionové rozpočty umožňují čím dál bláznivější experimenty při dobývání, ale hlavně obývání vodních ploch. A to je dobře. Již za pět let by měl počet obyvatel planety Země dosáhnout sedmi miliard, v roce 2050 se počítá s téměř deseti miliardami. Jistě se pro ně najde místo na souši, proč ale nevyužít vodní plochy, když tvoří více než sedmdesát procent povrchu Země?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče