Houseparty „Made in Czech“

30. dubna 2010, 15:11 - Martin Shabu
30. dubna 2010, 15:11

Budoucnost Českého domu v Bruselu stále není dořešena

Měla to být společná adresa pro všechny Čechy prezentující se v srdci Evropské unie. Dnes je osud Českého domu v Bruselu, kde od podzimu 2007 sídlí státní instituce a agentury i krajská zastoupení, nejistý. V domě nefungují základní služby, jako je například připojení k internetu. Státní kasu zase tíží vysoké nájemné. Po skončení českého předsednictví EU loni v létě se navíc několik pater sedmipodlažní budovy v bruselské čtvrti Ixelles ocitlo bez nájemníků. Způsobilo to snížení počtu zaměstnanců stálého zastoupení při EU. „Nikdo neví, co bude dál. Řada lidí přemýšlí o levnější alternativě někde jinde ve městě,“ řekl týdeníku EURO jeden z nájemníků. Ačkoli se Český dům neboli „Czech House“ již částečně zapsal do povědomí euroúředníků, partnerů českých institucí a Belgičanů samých, hrozí, že se společná adresa Čechů v Bruselu stane minulostí. Původním cílem přitom podle bývalého českého velvyslance při EU a dnešního ministra zahraničí Jana Kohouta bylo „zviditelnit Českou republiku v Bruselu, využít všech kapacit, předpokladů a možností, které máme k dispozici, dát je pod jednu střechu, a tím výrazně posílit image České republiky.“

Bombastický začátek V říjnu 2007 se u příležitosti zahájení provozu Českého domu konala velkolepá show, na které nechyběla módní přehlídka Beaty Rajské, velkolepá street party, výstava výtvarného umění ani koncert skupiny Čechomor. Projekt podpořili jak tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, tak i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. „Češi jsou, jak známo, velcí individualisté a my si od vzájemné blízkosti a provázanosti slibujeme, že se nám přece jenom tady při těch aktivitách při prosazování českých zájmů v tomto důležitém městě podaří více táhnout za jeden provaz,“ prohlásil při slavnostním otevření Vondra. Tušil, že jednota během českého předsednictví EU nebude automatickou záležitostí. A tak se také stalo, když v dubnu 2009 sociální demokraté vyvolali hlasování o nedůvěře vlády a kabinet „složili“ těsně za polovinou českého vedení Evropské rady.

Nájemné bolí Vzletné fráze o potřebě jednoho místa pro Čechy narážely hned od počátku na finanční realitu. Původně se předpokládalo, že objekt Českého domu zakoupí ministerstvo zahraničních věcí (MZV) od belgického vlastníka, kterým je banka BNP Paribas, za částku 450 milionů korun. Z tohoto plánu však záhy sešlo. Skandály z fungování podobného Českého domu v Moskvě ještě neodezněly a nikdo z čelných představitelů neměl dostatek odvahy nákup prosadit. Nakonec byla vyjednána nájemní smlouva na devět let za částku 1,5 milionu eur (v roce 2007 přibližně 38 milionů korun) ročně. Média ihned začala přinášet informace o nevýhodném nájmu, který musí platit jednotlivé instituce, které využily nabídku MZV a sestěhovaly se pod jednu střechu. Součástí této nabídky byla i neformální dohoda o tom, že ve chvíli, kdy ministerstvo objekt koupí, nájemné odpadne a budou se platit pouze služby spojené s užíváním kanceláří. Osm krajů, které do budovy přesídlily, si vyjednaly 50procentní slevu z nájemného. Metr čtvereční v Českém domě jinak vyjde na 190 eur (zhruba pět tisíc korun) měsíčně. Paradoxně tak musí kraje, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, platit jiné rozpočtové organizaci MZV. To se však nedělá v jiných státem zřizovaných organizacích. „Existuje nepsaná dohoda mezi náměstky ministra zahraničních věcí a průmyslu a obchodu, že Czechtrade, Czechinvest a CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU – nebudou platit nájemné ani služby,“ uvedl pro týdeník EURO zdroj obeznámený se situací, který si nepřál být jmenován.

Podniky až jako poslední Mnohem hůře jsou na tom soukromé společnosti. „Platíme dva miliony korun ročně za jednu malinkou kancelář, ve které ani nefunguje internet,“ stěžuje si jeden takový nájemník. Jiný ho doplňuje případem, kdy se prý o podnájem v objektu ucházela česká firma se sídlem v Praze. Ministerstvo zahraničí jí však navrhlo téměř jednou tak vysoké nájemné, než jaké je možné pořídit za srovnatelný prostor kdekoli v sousedství. Podle informací týdeníku EURO se řešila otázka koupě Českého domu naposledy loni v létě. Ministr financí Eduard Janota tehdy MZV přislíbil potřebnou částku půl miliardy korun, avšak letní povodně tuto rezervu spolehlivě odsály.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Španělský sourozenec Škody Kodiaq se bude jmenovat Donosti,…
Reálná spotřeba Bugatti Chiron? Není tak strašná, jak by se mohlo zdát
Rolls-Royce Phantom: Vlastní platforma, přes 130 kg zvukové izolace a komfort létajícího koberce
Kvíz na pátek: Poznáte auta podle fotografie?
Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás vrátí zpět na zem
Technologie
Konkurence nebo ne, Intel měl v druhém čtvrtletí rekordní tržby. Zvedl i cíle pro celý rok
Microsoft ruší servisní kanály Current Branch a Current Branch for Business [Windows 10]
Konec řízené distribuce. Creators Update byl vypuštěn na všechna kompatibilních zařízení
Ryzen Threadripper byl „delidován“ na videu. Uvnitř se schovává překvapení
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít