Houseparty „Made in Czech“

30. dubna 2010, 15:11 - Martin Shabu
30. dubna 2010, 15:11

Budoucnost Českého domu v Bruselu stále není dořešena

Měla to být společná adresa pro všechny Čechy prezentující se v srdci Evropské unie. Dnes je osud Českého domu v Bruselu, kde od podzimu 2007 sídlí státní instituce a agentury i krajská zastoupení, nejistý. V domě nefungují základní služby, jako je například připojení k internetu. Státní kasu zase tíží vysoké nájemné. Po skončení českého předsednictví EU loni v létě se navíc několik pater sedmipodlažní budovy v bruselské čtvrti Ixelles ocitlo bez nájemníků. Způsobilo to snížení počtu zaměstnanců stálého zastoupení při EU. „Nikdo neví, co bude dál. Řada lidí přemýšlí o levnější alternativě někde jinde ve městě,“ řekl týdeníku EURO jeden z nájemníků. Ačkoli se Český dům neboli „Czech House“ již částečně zapsal do povědomí euroúředníků, partnerů českých institucí a Belgičanů samých, hrozí, že se společná adresa Čechů v Bruselu stane minulostí. Původním cílem přitom podle bývalého českého velvyslance při EU a dnešního ministra zahraničí Jana Kohouta bylo „zviditelnit Českou republiku v Bruselu, využít všech kapacit, předpokladů a možností, které máme k dispozici, dát je pod jednu střechu, a tím výrazně posílit image České republiky.“

Bombastický začátek V říjnu 2007 se u příležitosti zahájení provozu Českého domu konala velkolepá show, na které nechyběla módní přehlídka Beaty Rajské, velkolepá street party, výstava výtvarného umění ani koncert skupiny Čechomor. Projekt podpořili jak tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, tak i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. „Češi jsou, jak známo, velcí individualisté a my si od vzájemné blízkosti a provázanosti slibujeme, že se nám přece jenom tady při těch aktivitách při prosazování českých zájmů v tomto důležitém městě podaří více táhnout za jeden provaz,“ prohlásil při slavnostním otevření Vondra. Tušil, že jednota během českého předsednictví EU nebude automatickou záležitostí. A tak se také stalo, když v dubnu 2009 sociální demokraté vyvolali hlasování o nedůvěře vlády a kabinet „složili“ těsně za polovinou českého vedení Evropské rady.

Nájemné bolí Vzletné fráze o potřebě jednoho místa pro Čechy narážely hned od počátku na finanční realitu. Původně se předpokládalo, že objekt Českého domu zakoupí ministerstvo zahraničních věcí (MZV) od belgického vlastníka, kterým je banka BNP Paribas, za částku 450 milionů korun. Z tohoto plánu však záhy sešlo. Skandály z fungování podobného Českého domu v Moskvě ještě neodezněly a nikdo z čelných představitelů neměl dostatek odvahy nákup prosadit. Nakonec byla vyjednána nájemní smlouva na devět let za částku 1,5 milionu eur (v roce 2007 přibližně 38 milionů korun) ročně. Média ihned začala přinášet informace o nevýhodném nájmu, který musí platit jednotlivé instituce, které využily nabídku MZV a sestěhovaly se pod jednu střechu. Součástí této nabídky byla i neformální dohoda o tom, že ve chvíli, kdy ministerstvo objekt koupí, nájemné odpadne a budou se platit pouze služby spojené s užíváním kanceláří. Osm krajů, které do budovy přesídlily, si vyjednaly 50procentní slevu z nájemného. Metr čtvereční v Českém domě jinak vyjde na 190 eur (zhruba pět tisíc korun) měsíčně. Paradoxně tak musí kraje, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, platit jiné rozpočtové organizaci MZV. To se však nedělá v jiných státem zřizovaných organizacích. „Existuje nepsaná dohoda mezi náměstky ministra zahraničních věcí a průmyslu a obchodu, že Czechtrade, Czechinvest a CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU – nebudou platit nájemné ani služby,“ uvedl pro týdeník EURO zdroj obeznámený se situací, který si nepřál být jmenován.

Podniky až jako poslední Mnohem hůře jsou na tom soukromé společnosti. „Platíme dva miliony korun ročně za jednu malinkou kancelář, ve které ani nefunguje internet,“ stěžuje si jeden takový nájemník. Jiný ho doplňuje případem, kdy se prý o podnájem v objektu ucházela česká firma se sídlem v Praze. Ministerstvo zahraničí jí však navrhlo téměř jednou tak vysoké nájemné, než jaké je možné pořídit za srovnatelný prostor kdekoli v sousedství. Podle informací týdeníku EURO se řešila otázka koupě Českého domu naposledy loni v létě. Ministr financí Eduard Janota tehdy MZV přislíbil potřebnou částku půl miliardy korun, avšak letní povodně tuto rezervu spolehlivě odsály.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče