Hotovo, jen restaurace chybí

18. června 2008, 13:55 - Kateřina Menzelová
18. června 2008, 13:55

Výdaje na rekonstrukci objektu v New Yorku již dosáhly 600 milionů korun

Karel Gott, Lucie Bílá či Eva Urbanová? Která z hvězd českého showbyznysu se zúčastní velkolepé oslavy, která se bude konat na podzim letošního roku v New Yorku? Tato slavnost by měla být první oficiální akcí, která proběhne v rekonstruované České národní budově. Stavební práce doposud přišly Českou republiku na 600 milionů korun. Newyorský projekt je dle výše nákladů největší „státní developerskou akcí“ v zahraničí. A částka ještě není konečná. Ministerstvu se totiž zatím nepodařilo zajistit provozovatele restaurace, která by se měla nacházet v prvním patře objektu. Zbývají tedy dokončit tyto prostory včetně zázemí a kuchyně.

Malé Čechy Česká národní budova, kterou v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne, byla více než sto let centrem české komunity v New Yorku. Přistěhovalci si pro svůj nový domov, na který sehnali peníze z veřejných sbírek, našli místo v horní části Manhattanu, mezi 65. a 78. ulicí, v těsné blízkosti kostela Jana Husa. Budově, která byla otevřena v roce 1896, se začalo říkat Little Bohemia, Malé Čechy. „Na konci 19. století čítala komunita krajanů zhruba padesát tisíc lidí,“ říká Joseph Balaz, prezident Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA), která je zastřešující institucí kulturních a sportovních organizací Čechů žijících v New Yorku. Během času se krajanská komunita na Manhattanu zmenšovala, část lidí se přestěhovala na západ, část z nich ztratila o české aktivity zájem. Kolem roku 1950 česká čtvrť v okolí „národní“ budovy prakticky neexistovala. Začala znovu ožívat s příchodem poúnorových exulantů. Obnovená sláva české čtvrti prý trvala do poloviny 60. let. Pak se Malé Čechy začaly vylidňovat. Provoz budovy byl prakticky zastaven v roce 1986. Z bezpečnostních důvodů. Po roce 1989 se ale situace změnila. Bývalý prezident BBLA Jan Hird Pokorný připravil počátkem 90. let plány na rekonstrukci budovy a spolkům se podařilo zajistit peníze na opravu fasády. Na další práce ale finance chyběly. „Před deseti lety se architekt Pokorný dohodl s tehdejším generálním konzulem v New Yorku a současným ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem, že místo toho, aby krajanská komunita dům prodala, daruje ho za symbolický jeden dolar České republice,“ tvrdí Balaz. Dodává, že tehdy se hodnota nemovitosti na Manhattanu odhadovala na 35 milionů dolarů.
Podle dohody s krajanským sdružením měla Česká republika dům rekonstruovat. Po dokončení mohou jedno z pater po dobu 400 let užívat krajané a na určitý počet dní v roce jim je k dispozici také velký sál. Česká národní budova se má stát sídlem Českého centra a konzulátu. Její součástí je také malý kinosál a výstavní prostory. Projekt počítá i s restaurací.

Konečný účet za rok S rekonstrukcí nemovitosti se začalo v roce 2003. Loni Hospodářské noviny uvedly, že už rok po zahájení opravy ministerstvo zahraničí připustilo, že náklady budou spíše kolem 450 milionů korun, a nikoli 320 až 360 milionů, jak původně počítalo. Další prodražení vzal na vědomí i kabinet premiéra Vladimíra Špidly. Ještě vláda Jiřího Paroubka dostala na stůl zprávu: rekonstrukce bude stát o dalších 300 milionů víc. Před dvěma lety odhadlo ministerstvo zahraničních věcí celkové náklady na 730 milionů korun. Doposud vydalo na rekonstrukci 600 milionů korun. Na kolik vyjde oprava České národní budovy v New Yorku, úředníci zatím nevědí. „Budeme moci odpovědět až po jejím úplném dokončení. To znamená včetně dokončení restaurace a kuchyně restaurace se zázemím a získání kolaudačního rozhodnutí,“ říká Kristina Kvapilová z tiskového oddělení ministerstva zahraničních věcí. Dodává, že se tak zřejmě stane do konce roku 2009.
Jedním z důvodů, proč se oprava prodražuje, je rozdělení stavebních prací do několika etap. „Samozřejmě, že by bylo časově i finančně výhodnější provést rekonstrukci najednou, bez dělení na jednotlivé etapy. Ale to nebylo možné,“ vysvětluje Kvapilová. Dodává, že tento postup vyplynul z kupní a prodejní smlouvy, respektive nájemní smlouvy s krajanskou organizací BBLA. „V těchto dokumentech se ministerstvo zavázalo, že v předstihu dokončí třetí patro a předá jej do užívání BBLA,“ konstatuje Kvapilová. Samotnou stavbu provázela řada komplikací. Nehoda, při které ze sousední budovy do půdy v okolí vytekl olej, zastavila práce. „Olej vytekl ze zásobníku sousedního bytového domu, a stavba se tak ještě kvůli dalším faktorům zdržela o více než rok,“ říká František Vaculík, ředitel firmy PSJ, která zvítězila v tendru na rekonstrukci České národní budovy.
Havárie nebyla jedinou komplikací, se kterou se PSJ potýkala. „Nebyli jsme spokojeni s kvalitou práce, kterou odváděla první najmutá firma v USA,“ upřesňuje Vaculík. Navíc, New York je městem odborářů. „Když jsme chtěli vyměnit pracovníky, odboráři před vchodem do budovy nafoukli velkou gumovou krysu. To je znamením pro firmy, které jsou organizované v odborech, aby přestaly pracovat,“ dodává Vaculík. Na rekonstrukci se podílelo od počátku asi tři sta lidí. Část materiálu byla dovezena do Ameriky z Česka – například podlahy pocházejí z Vysočiny, křišťálové lustry dodala Preciosa. Po pěti letech je rekonstrukce České národní budovy v New Yorku z větší části dokončena.
Otázkou stále zůstává, kdy zahájí provoz restaurace, s níž se v projektu také počítá. Ministerstvo zahraničí přiznává, že provozovatele hledá již od roku 2005. Zatím neúspěšně. „Byla vypsána dvě výběrová řízení, jedno v roce 2006 v Česku a v USA a poslední v roce 2007 v Americe. Z předložených nabídek nebyla žádná vyhodnocena jako vhodná pro restauraci v České národní budově v New Yorku,“ vysvětluje Kvapilová z MZV. A prezident BBLA Joseph Balaz přikyvuje: „Podporuji, aby restaurace sloužila jako platforma pro ukázku české moderní kuchyně. Objekt by neměl fungovat jen pro lidi z Česka nebo ze Slovenska, ale musí reprezentovat Českou republiku.“

Box:
Joseph Balaz O členství v komunitě roste zájem, říká ředitel krajanské organizace BBLA

EURO: Je česká komunita v New Yorku aktivní? BALAZ: Až donedávna jsem vůbec nežil krajanským životem. Komunita se nyní dává více dohromady. Je to spojeno s úspěšným fungováním nadací. Jedna z nich, která vznikla v roce 1948 na podporu uprchlíků z východního bloku, se v posledních patnácti letech specializuje na podporu studentů. Letos pozveme čtyři studenty z Česka a ze Slovenska a zaplatíme jim studia. Jiná nadace propaguje hudbu Antonína Dvořáka, protože speciálně pro obyvatele New Yorku je Dvořák místní občan. Krajanské organizace jsou dobrovolné a žijí z příspěvků. Snažíme se členskou základnu omladit a rozšířit o lidi, kteří se mohou na jejím chodu finančně podílet. V některých spolcích proto zavedli, že kdo chce být součástí vedení, musí dát každý rok nějaký příspěvek.

EURO: Jak velký je o takové členství zájem? BALAZ: Značný a stále se zvětšuje. Česká republika je dnes někde jinde než před dvaceti lety. Mladá generace chce navštívit Česko, zemi, kde mají kořeny. Věřím, že obnova České národní budovy život komunity ještě podpoří. Myslím, že pro Českou republiku je výhodné mít v portfoliu nemovitost na Manhattanu.

EURO: Vy jste se dostal do Ameriky v roce 1986. Nyní máte firmu, která se zabývá rekonstrukcí luxusních interiérů. Bylo pro vás těžké začínat jako cizinec v USA? BALAZ: S kamarádem jsme více než rok pracovali pro jednu velkou developerskou společnost. Potom jsme získali malou zakázku a založili jsme vlastní firmu. Lidé nás začali doporučovat. Měli jsme hodně štěstí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče