Hotel s krápníkovou restaurací

28. srpna 2006, 00:00 - KAREL SEDLÁČEK
28. srpna 2006, 00:00

ADRIA Před 15 lety začaly restituce. Někteří noví vlastníci však neuměli s navráceným majetkem hospodařit, naopak jiní si počínali velmi dobře. To je i případ hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze. Hotel Adria na pražském Václavském náměstí se na začátku 90. let vrátil do rukou původních vlastníků.

ADRIA Před 15 lety začaly restituce. Někteří noví vlastníci však neuměli s navráceným majetkem hospodařit, naopak jiní si počínali velmi dobře. To je i případ hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze.

Hotel Adria na pražském Václavském náměstí se na začátku 90. let vrátil do rukou původních vlastníků. Zatímco mnozí restituenti svůj majetek obratem prodávali, rodiny Tichých a Žukovských si hotel ponechaly. „Měli jsme obrovské štěstí, že jsme potkali zkušeného manažera v oboru. Důvěřovali jsme mu a nezasahovali do jeho pravomocí. Vynikající výsledky jsou dokladem toho, že jsme se rozhodli správně,“ vzpomíná Vladimír Tichý, jeden z jeho šesti majitelů.

UNIKÁTNÍ KRÁPNÍKOVÁ JESKYNĚ Historie hotelu Adria na Václavském náměstí sahá až do 14. století, kdy pozemek příslušel Karmelitskému klášteru Panny Marie Sněžné. V roce 1911 koupil tento dům s poetickým názvem „U modré botky“ hoteliér Emil Ročák, který jej zásadně přestavěl pro hotelové a restaurační účely podle plánů stavitele Matěje Blechy. Nechal vybudovat pod novým traktem sál restaurace, který obsahoval jeviště pro kabaretní a jiné zábavné produkce. Celý objekt s názvem Neptun byl zkolaudován v roce 1912.

V restaurantu Triton koncipovaném ve stylu krápníkové jeskyně se setkávaly významné osobnosti českého politického a kulturního života -například Jiří Voskovec a Jan Werich, Vlasta Burian, Jan Masaryk, Emil Artur Longen, Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, E. E. Kisch, Saša Rašilov, Hugo Haas a další.

V roce 1919 přestavěl hotel jeho nový majitel František Tichý, a to adaptací restauračního a kabaretního sálu na „Nově zřízené divadlo v hotelu Adria“.

NÁDHERNÉ MÍSTO V CENTRU PRAHY

Ideální poloha na hlavním pražském bulváru v těsné blízkosti Františkánské zahrady z něj učinily jeden z nejvyhledávanějších pražských hotelových domů. „Chodil jsem kolem Adrie do nedalekého biografu a často jsem vzpomínal na bývalého majitele, mého dědečka,“ vypráví Vladimír Tichý, jeden z restituentů. „Můj otec se víc než o hotel zajímal o film a vedl jeden z našich pražských biografů, také strýc šéfoval kinu. Já jsem se vyučil automechanikem a ani ostatní příbuzní se o hotelnictví vůbec nezajímali,“ říká. V roce 1951 byla na Adrii uvalena národní správa. V roce 1971 byly suterénní prostory budovy upraveny na vysokoškolský klub SSM. „V to, že totalitní režim padne a ukradený majetek bude navrácen, jsem už nedoufal,“ shrnuje Tichý. Hlavní vliv na chod hotelu Adria nyní mají Miloš Končický, Vladimír Tichý a Karel Doubek (zleva).|
PO VELKÉM TŘESKU

Po změně politických a ekonomických poměrů v listopadu 1989 svitla naděje. „Obrátili jsme se na právníka a psali dopisy na magistrát, na ministerstvo financí i prezidentovi Havlovi,“ vzpomíná restituent. „Z magistrátu napsali, že se ozvou, až se bude něco dít, z ministerstva financi nám jeden referent vzkázal, že věc je 30 let promlčená a prezidentská kancelář neodpověděla vůbec,“ upřesnil. Dědicové původního vlastníka se však nenechali odbýt a sháněli podklady a doklady. „V roce 1945 byl podle Benešových dekretů totiž zestátněn jen přilehlý biograf, ale hotel běžel dál, až jej po roce 1951 získaly Restaurace a jídelny Praha 1,“ tvrdí Tichý. CO S NÍM?

Hotel Adria byl v dubnu roku 1991 vrácen potomkům původního majitele, rodině Tichých a Žukovských, a začala se hledat odpověď na otázku: Co s majetkem?

„Chodili za námi zástupci různých zahraničních firem i čeští emigranti, kteří se vraceli do vlasti. Slibovali hory doly a nevěděli jsme, zda jim máme věřit,“ popisuje tehdejší situaci Tichý. „Radili jsme se s různými lidmi a naštěstí jsme se potkali se zkušeným hoteliérem Milošem Končickým. Ten doporučoval - pečovat o majetek, neprodávat, najmout zkušený personál a hotel provozovat. Dali jsme na jeho slova a nelitujeme. Naopak,“ zdůrazňuje. Tak vznikla společnost Adria-Neptun.

Z MANAŽERA HOTELIÉR ROKU Zkušený Miloš Končický v roli ředitele prokázal své znalosti a schopnosti. Byl také v prestižních soutěžích označen za Hoteliéra roku. „Naštěstí vznikla velmi precizní společenská smlouva,“ upřesňuje Končický. „Vytvořila solidní základ pro úspěšný rozvoj a přísně formulovala vztahy mezi vlastníky a managementem,“ dodává.

Hotel ve zbídačelém stavu, kdy pokoje neměly koupelny ani toalety, provozoval do konce roku 1991 jako nájemce ještě podnik Restaurace a jídelny a 1. lednem 1992 začala rekonstrukce. Byla skutečně důkladná a vyžádala si 150 milionů korun. Trvala do poloviny května roku 1993 a jejím výsledkem byl krásný, omlazený hotel.

„Dnes se o této přeměně lehce mluví, ale tehdy to nebylo nic snadného,“ vzpomíná Tichý.

Největším problémem byly samozřejmě finance. Ty novým majitelům chyběly a banky nabízely úvěry za smrtelných 18 či 19 procent. Řediteli Končickému se podařil téměř geniální tah. Nabídl České spořitelně část přízemních prostor, aby si v nich vybudovala pobočku. Za tuto možnost zaplatila nájem dopředu na 30 let. A z těchto prostředků mohla být financována přestavba.

SÁZKA NA RODINNÝ HOTEL „Od počátku jsem věděl, že Adria musí být útulným rodinným hotelem, ale s vynikající kvalitou služeb odpovídajících standardům světových hotelů. Měl jsem šťastnou ruku při výběru spolupracovníků. Mužem číslo dvě se stal Karel Doubek, který je nyní ředitelem hotelu. Měli jsme štěstí i na personál.

Zkušenost jsme povýšili o nadšení a snahu, aby se host u nás cítil dobře. Zaváděli jsme výpočetní systém, trénink zaměstnanců, aby se na hosty tvářili příjemně, což je velice důležité a není to všude samozřejmostí. Už v šest ráno chodila vizážistka líčit recepční. Pak jsme zavedli bonusový program pro klienty, kteří se k nám vracejí atd. Vymýšleli jsme různé akce, navzájem jsme se inspirovali. Byla to opravdu tvůrčí práce,“ vzpomíná Končický.

V současné době je hostům k dispozici Lobby bar, architektonicky unikátní Triton Restaurant s širokou nabídkou domácí i mezinárodní kuchyně, salonky Pluton A a Pluton B, Café Neptun - středisko poskytující hotelové snídaně, vhodné též k využití jako konferenční, banketové středisko, stravovací středisko pro turistické skupiny.

Končický dnes působí jako generální ředitel společnosti Adria-Neptun, která koncem roku 1996 zakoupila hotel Zlatá hvězda v Třeboni. Ten se úrovní poskytovaných služeb řadí mezi nejlepší hotely v jižních Čechách a zajišťuje také lázeňskou péči.

Prozatím poslední aktivitou je koupě slavné pražské restaurace U Pinkasů na Jungmannově náměstí, jen pár kroků od hotelu Adria. Po rozsáhlé rekonstrukci byla restaurace otevřena v říjnu 2002. Tato typická česká restaurace byla první v Praze, kde se čepoval Plzeňský Prazdroj, a to již v roce 1843.

INSPIRACE ZE STARÉHO HOTELU Podle současného ředitele hotelu Karla Doubka byla na začátku jasná představa. „Někomu se může zdát, že to byl intuitivní vývoj, ale není tomu tak. Měli jsme jasný požadavek, aby projekt byl efektivní, museli jsme se poučit z osobního kouzla starých hotelů a z úrovně služeb v těch moderních. Tato koncepce byla klíčem k úspěchu,“ vysvětluje.

V současné době má hotel 90 pokojů proti původním 66. Rozšířil se konferenční servis a připojení k internetu patří ke standardní výbavě, stejně jako koupelna či toaleta.

A jak dalece se hotel snaží být osobní? „Odpověď není jednoduchá. Máme hostovi připomínat, že víme, že už tady byl, nabízet mu stejný pokoj nebo menu jako minule? Pokud bude takto atakován po celém světě, může mít obavu ze ztráty soukromí, že je sledován jakýmsi orwellovským Velkým bratrem. Musíme odhadnout správnou míru. Hotel musí mít ducha, nesmí měnit často personál, musí se chovat osobně, nikoliv familiárně. Hranice mezi oběma postoji je velice tenká,“ říká Doubek.

OBSAZENOST NENÍ AŽ TAK DŮLEŽITÁ Podle ředitele nelze úspěšnost hotelu měřit počtem ubytovaných osob. „Například v roce 1997 jsme měli vytíženost nejvyšší, a sice 83 procent, vyhráli jsme dokonce cenu jednoho odborného časopisu, ale v tom netkví podstata úspěchu. My jdeme spíš cestou vyšší průměrné ceny než zvyšováním počtu klientů. Jediným měřítkem je zisk. Současná situace v našem oboru není taková, abychom očekávali nárůst zisku. Loni činila obsazenost 78 procent a průměrná cena přes tři tisíce korun za pokoj a noc. Jestliže tyto ekonomické ukazatele letos udržíme, budeme rádi,“ shrnuje.

Jestli si však hotel udrží nezávislost, si Doubek netroufá odhadnout. „Možná za pár let budeme přinuceni spojit se s někým, kdo vytváří řetězec malých hotelů a mohl by nám pomoci svým rezervačním systémem. Ale zatím to není na pořadu dne. Spoléháme na skvělou lokaci, historii, okruh klientů a osobité prostředí. Musíme být lepší než konkurence, musíme se víc snažit, být nápaditější, osobitější. V tom je naše budoucnost,“ uzavírá ředitel.

KRÁPNÍKOVÁ RESTAURACE

Prostor Triton Restaurantu, situovaný v suterénu hotelu Adria, byl koncipován ve stylu krápníkové jeskyně. Dekorace představuje Plutonovu podsvětní říši z řecké mytologie a všude okolo se odehrává dávný antický příběh: Pro nešťastnou Eurydike uštknutou hadem, kterou právě převáží převozník Charon přes řeku Styx do podsvětní říše, truchlí její manžel - bájný pěvec Orfeus. Všemu přihlíží vládce podsvětí Pluton a věštkyně Pythia, která dobře ví, že Orfeus svým zpěvem Eurydike nezachrání. Vchody do restaurace střeží trojhlavý pes Kerberos a drak Ládón.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče