Hosté jezdí, ale jak dlouho?

23. dubna 2007, 00:00 - PETR BAYER
23. dubna 2007, 00:00

LÁZEŇSTVÍ I když se počet lázeňských hostů loni zvýšil, podnikatelé v oboru přesto nejásají. Stát chce totiž omezit počet pacientů, za které musí pobyt hradit. Do českých lázeňských zařízení přijelo v loňském roce rekordních téměř 600 tisíc lidí. Oproti roku 2005 jejich počet stoupl skoro o pětinu.

LÁZEŇSTVÍ I když se počet lázeňských hostů loni zvýšil, podnikatelé v oboru přesto nejásají. Stát chce totiž omezit počet pacientů, za které musí pobyt hradit. Do českých lázeňských zařízení přijelo v loňském roce rekordních téměř 600 tisíc lidí. Oproti roku 2005 jejich počet stoupl skoro o pětinu. Podnikatelskou euforii ale brzdí chystaná reforma lázeňského systému. Jaká bude, však dosud přesně nikdo neví. Jistý je jen její důvod: Stát chce ušetřit. „Bude se omezovat počet takzvaných křížkových pacientů a sehnat místo nich samoplátce bude těžší,“ předpokládá radní Pardubického kraje pro cestovní ruch Miloslav Macela. „Připlácení na stravu, ubytování a eventuálně komerční procedury omezí určitou klientelu,“ domnívá se obchodní ředitel Léčebných lázní Bohdaneč Stanislav Barvíř. Stát chce rozlišit léčebnou péči od relaxačních procedur. Ministerstvo zdravotnictví již připravuje změny v legislativě. „Naopak se nepředpokládá omezení křížkových pacientů na léčebné lázeňské pobyty právě ve zdravotnických zařízeních lázeňské péče,“ tvrdí ředitelka Českého inspektorátu lázní a vřídel Vladimíra Kalfusová. Stát přitom přímo řídí pouze čtvery lázně, a to Karlovu Studánku, Lázně Kynžvart, Janské Lázně a Bludov. Přibližně 80 procent lázní je tak nestátních. STOUPÁ ZÁJEM CIZINCŮ Za celkovým růstem počtu návštěvníků lázní stojí především cizinci. Ti tvoří více než polovinu všech hostů a jejich zastoupení se zvýšilo dokonce o více než třetinu. „Za vyššími čísly lze spatřit změnu statutu většího počtu hotelů na lázeňská zařízení,“ vysvětluje analytik agentury CzechTourism Martin Košatka. Řada ubytovacích zařízení si pořizuje vybavení na poskytování wellness (podrobnosti v Profitu č. 8/2007). Nikoho asi nepřekvapí, že klienti si především vybírají Karlovarský kraj, kde jich také přibývá nejvíce. Počet pacientů v Karlových Varech loni už překročil 75 tisíc osob. Češi sem však jezdili méně. „V indikacích na léčbu pohybového ústrojí je velká konkurence mezi ostatními tuzemskými lázněmi a pacienti jezdí raději jinam, kde je levněji. Nepomáhá nám ani image ruského města,“ vysvětluje ředitel Infocentra Karlovy Vary Petr Masák. Do Mariánských Lázní jezdí v posledních letech ročně na 40 tisíc lázeňských hostů, do Františkových Lázní kolem 30 tisíc hostů. VLÁDA ZLATÉHO TROJÚHELNÍKU „Zlatý trojúhelník“ západočeských lázní významně zbrojí. V Karlových Varech letos například společnost Imperial dokončila modernizaci balneoprovozů, která si již vyžádala přes 300 milionů korun. Klienti se dočkali nových obkladů, osvětlení a protiskluzových povrchů. Nechyběla ani výměna interiérů a zejména balneotechnologií. „Největší proměnou ale prošel bazén, ve kterém je místo původních kachlíků moderní nerezová vana,“ zmiňuje technický dozorce investora Martin Andr. Obnova sanatoria Sanssouci přišla na téměř 140 milionů korun. Díky tomu se stalo čtyřhvězdičkovým zařízením. Ve Františkových Lázních zase počátkem roku propojili část ubytovacích kapacit s akvaparkem a koupelemi. Investice přesáhly 18 milionů korun. Ve Varech též připravují opravy historického objektu Císařských lázní, které jsou odhadovány zhruba na 400 milionů korun. Počítají přitom s dotacemi z Evropské unie. V budově, která pochází z roku 1895 a nyní je pouze zřídka využívána k natáčení filmů, například o agentovi 007 Jamesovi Bondovi, však má vzniknout krajské muzeum a reprezentační prostory. KARLOVĚ STUDÁNCE SAMOPLÁTCI SVĚDČÍ Někde jsou samoplátci již teď přímo požehnáním. Karlova Studánka na Bruntálsku díky nim loni zastavila propad tržeb. Zatímco příjmy od zdravotních pojišťoven neustále klesaly, populárními se staly krátkodobé pobyty lidí, kteří se i bez doporučení lékařů začínají sami starat o své zdraví. Také letos se tyto lázně s čistým horským klimatem a minerálními prameny chtějí zaměřit na získávání hostů z řad samoplátců prostřednictvím cestovních kanceláří. „Chceme získat i zahraniční hosty, ale nemáme příliš prostředků na reklamu. Snažíme se proto informovat o našich službách prostřednictvím internetových vyhledávačů nebo cestovních kanceláří, které mají ze získaných klientů provizi,“ říká šéfka obchodního oddělení Danuta Riedlová. MAJITELÉ ZKRACHOVALI, MĚSTO CHCE LÁZNĚ OŽIVIT Pohnutou historii mají Lázně Běloves na Náchodsku. Podle historických zpráv byla zdejší kyselka známa již roku 1392, vlastní lázně byly založeny v roce 1818. Léčily se zde choroby srdce a cév, krevního tlaku, stavy po zánětech žil dolních končetin a bolestivé poruchy pohybového aparátu. Restituenti je však nechali kvůli klesajícímu zájmu a rostoucím dluhům zavřít zhruba před deseti lety. Město chce zchátralé lázně oživit, náklady na rekonstrukci však zatím nebyly vyčísleny. Půjde o značnou sumu peněz, jenom příslušné dokumenty přijdou na miliony. „Nyní se zpracovává studie proveditelnosti, která by měla odpovědět na řadu otázek. Termín zpracování do letošního června se možná podaří splnit dříve. Usilujeme také o získání peněz z Evropské unie pro plánovací období let 2007 až 2013,“ přibližuje mluvčí náchodské radnice Nina Svobodová. Město se však stále nedohodlo se současnými vlastníky zdevastovaných objektů na ceně. „Paralelně odkupujeme i pozemky pro případnou výstavbu lázní na zelené louce,“ informovala Svobodová. Počítá se s léčbou kardiovaskulárních onemocnění, doléčbou po nádorových chorobách a relaxačními pobyty. I když lázně již řadu let nefungují, radnice vybírá od podnikatelů poplatky za takzvané lázeňské nebo rekreační pobyty. „Poplatek je vybírán i v jiných městech, kde lázně nikdy nebyly a ani nebudou, není tedy podmíněn existencí lázní v daném místě,“ tvrdí Svobodová. STRUKTURA ZAHRANIČNÍCH

LÁZEŇSKÝCH HOSTŮ**

Němci 61,4

Rusové 15,0

Rakušané 2,1

Američané 1,6

Ukrajinci 1,5

Slováci 1,5

Ostatní 16,9

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče