Hospodářská komora ČR říká: Podnikatelé, plaťte!

08. prosince 2003, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ, ZBYNĚK FILA
08. prosince 2003, 00:00

HOSPODÁŘSKÁ A AGRÁRNÍ KOMORA POŽADUJÍ, ABY JIM PODNIKATELÉ PLATILI V ZÁVISLOSTI NA VELIKOSTI FIRMY ZA REGISTRACI OD JEDNOHO DO PĚTADVACETI TISÍC KORUN. PŘÍSPĚVEK BY BYL DAŇOVĚ ODEČITATELNOU POLOŽKOU.

Budova bývalého Holdingu ČKD v Praze-Vysočanech přišla Hospodářskou komoru na miliony korun.  Návrh novely zákona o hospodářské a agrární komoře žádá povinnou registraci (a platby) podnikatelů PLNĚNÍ BY MUSELI PROKAZOVAT V DAŇOVÝCH PŘIZNÁNÍCH. Vedení Hospodářské komory ČR zdůvodňuje požadavek na finanční příspěvek komorám tím, že při jednání s vládou, připomínkování zákonů a další činnosti hájí zájmy nejen svých členů, ale všech podnikatelů. Na její činnost však přispívají jen členové. „Důvodem zavádění této registrace není pouze financování Hospodářské komory ČR, ale především zajištění zmapování skutečného podnikatelského prostředí v regionech a jednotlivých oborech. Současné rejstříky neumožňují zjistit aktuální stav aktivity konkrétního subjektu,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Tento nevyhovující stav by podle něho zavedení povinné registrace napravilo. Umožnilo by podnikatelům, regionům, státní správě a strukturám EU průhlednější orientaci v podnikatelském prostředí napříč obory i regiony ČR. Informace o právnických osobách dnes shromažďuje Obchodní rejstřík, o dalších podnikatelských subjektech pak registry živnostenský, statistický a plátců DPH. Zápisy do Obchodního rejstříku jsou pomalé, informace se dostatečně rychle neaktualizují a údaje o hospodaření a o tom, zda je firma skutečně aktivní tu nejsou vůbec. Přesto však povinná registrace řadu údajů z již existujících registrů bude zřejmě dublovat. ČLENOVÉ MAJÍ PŘISPÍVAT DVAKRÁT „Informace budou podnikatelé poskytovat minimálně jednou ročně, při změnách v názvu či sídle firmy a podobných základních údajů i v průběhu roku. Tyto informace se budou týkat základních identifikačních dat jako zmíněný název a sídlo, základní ekonomické parametry, obor a podobně,“ uvedl Drábek. A jak na tom budou členové komor? Budou platit také - za registraci i členské příspěvky. „Členství je něco jiného než registrace. Hospodářská komora ČR tedy i nadále bude fungovat na principu dobrovolného členství, tedy na jakési klubové bázi. Rozdíl bude v tom, že členové budou přispívat pouze na to, co také pouze členové získají. K diskuzi je samozřejmě výše členského příspěvku, zda má zůstat na současné úrovni, či ji posunout nahoru nebo dolů,“ konstatoval Drábek. Členové komory tedy budou platit dvakrát, ale za to budou mít na rozdíl od ostatních mimo jiné právo volit vedení jednotlivých komor a jejich prostřednictvím i celorepublikové HK ČR. PENÍZE BY ROZDĚLOVALA CENTRÁLA Pokud by měli podnikatelé komorám každoročně platit za registraci, je třeba vědět, kde peníze skončí. Důležitou otázkou je rozdělování financí mezi jednotlivé regionální komory, případně živnostenská a profesní společenstva. „V ýnosy z povinné registrace budou využívány pro všechny subjekty, které se zabývají podporou podnikatelských aktivit. To znamená, že část prostředků půjde do regionální sítě, část do oborové, tedy živnostenským společenstvům, a část na podporu činnosti zaměstnavatelských svazů a sdružení, s nimiž o tom jednáme,“ říká Jaromír Drábek. Jasná pravidla pro rozdělování však v návrhu novely nejsou. Ta by zřejmě měly upravovat vyhlášky, prováděcí předpisy či vnitrokomorové předpisy. Z dikce navrhovaného zákona lze usuzovat, že peníze od podnikatelů by chodily na účet centrály, tedy HK ČR, která by je podle potřeb a uvážení dále rozdělovala. To se ale může zdát ne příliš férové vůči krajským komorám, jejichž prostřednictvím je v komoře asi polovina členů a které také poskytují služby přímo v regionu. KOMOŘE VYSYCHAJÍ PŘÍJMY Hospodářská komora jistě potřebuje prostředky, aby podnikatelům poskytovala kvalitní služby a kvalitně hájila jejich zájmy. Avšak na argumentaci potřebnosti financí z povinné registrace padá stín pochybností. Rozum velí se zeptat, proč návrh na povinnou registraci a také povinné finanční příspěvky přichází v době, kdy se Hospodářská komora ČR zadlužila na mnoho let dopředu. Proč s tímto návrhem přichází v době, kdy lze očekávat citelné „vysychání“ jejích dosavadních příjmů? V uplynulých letech tvořily velmi významnou část příjmů HK ČR poplatky za vystavení karnetů ATA, které jsou nezbytné pro vývoz a zpětný dovoz zboží. Vzhledem k tomu, že velká část zahraničních obchodních vztahů je se zeměmi Evropské unie, po 1. květnu 2004 se tento zahraniční obchod přemění v obchod vnitřní. A s tím odpadne i potřeba vystavování karnetů ATA pro tento region. Odhady uvádějí, že komoře se tak příjmy z karnetů ATA sníží o 40 až 60 procent. A protože se jedná o částky vřádech milionů, bude to ztráta citelná. Návrh nového zákona o HK ČR, připravovaný před zhruba dvěma lety (nakonec nebyl parlamentu předložen), chtěl podle všeho tento výpadek příjmů nahradit jiným zdrojem - tím mělo být vedení obchodního rejstříku. V okamžiku, kdy od tohoto záměru bylo upuštěno, musí komora hledat jiné finanční zdroje. Je zde ale i další fakt, který v soukolí argumentů pro povinnou registraci skřípe. Zadluženost. Hospodářská komora ČR si koupila budovu, do níž přestěhovala svůj úřad. Budova bývalého Holdingu ČKD v Praze-Vysočanech přišla podle zdrojů blízkých vedení HK ČR na 145 milionů korun. Spěchala do ní tak, že za předchozí pronajatou budovu ještě musela několik měsíců platit nájem, aniž by ji využívala. Zmíněné miliony HK ČR podle zasvěcených na účtu neměla, a tak si je půjčila od České spořitelny. Splácet je má poměrně dlouho - hovoří se o 20 letech. Logická je tedy otázka: Nemá povinná registrace přinést peníze i na placení tohoto dluhu, když proklamované úvahy o nutnosti zvýšení členských příspěvků či dostatečných příjmů z pronájmu volných prostor v nové budově se ukázaly jako nereálné či jako přehnaná očekávání? Z HISTORIE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR Hospodářská komora ČR vznikla ze zákona v roce 1993. Zhruba první tři měsíce bylo členství v ní pro podnikatelské subjekty povinné, poté novela zákona změnila členství na dobrovolné. Hospodářská komora má dvě části. První tvoří síť krajských či regionálních hospodářských komor, druhou pak tvoří živnostenská a profesní společenstva (spolky, společenstva, cechy, sdružení, asociace), která mají statut „začleněná do HK ČR“. V současnosti má Hospodářská komora zhruba 14 000 členů. Polovina z nich je členem prostřednictvím některé z regionálních komor, ostatní prostřednictvím některého ze začleněných společenstev. Členy společenstev mnohdy jsou i celé asociace či další profesní organizace, takže jejich členové se vlastně také stávají členy komory. Přímí členové (prostřednictvím regionálních komor) doposud platili členské poplatky 500 korun (fyzické osoby) a 5000 korun (právnické osoby). Jednotlivé regionální komory vykazují rozdílnou úroveň kvality své činnosti. K velmi dobře fungujícím patří například Jihočeská hospodářská komora, Krajská hospodářská komora Olomouc, KHK Liberec, Hospodářská komora hlavního města Prahy. Navrhované registrační poplatky podnikatel počet zaměstnanců aktiva/čistý obrat v mil. Kč poplatek drobný méně než 10 do 180/do 250 1 000 Kč malý méně než 50 do 180/do 250 3 000 Kč střední méně než 250 do 980/do 1450 8 000 Kč ostatní neurčeno neurčeno 25 000 Kč Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (Plný text návrhu novely zákona č. 301/1992 Sb. včetně důvodové zprávy naleznete zde

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče