Horažďovický motopříběh

07. ledna 2008, 00:00 - Robert Šimek
07. ledna 2008, 00:00

JAROSLAV CVACH, ADOLF WAGNER - Západočeské město Horažďovice není průmyslově nijak významné. Přesto se za první republiky mohlo stát centrem výroby motocyklů. Jednostopá vozidla zde totiž konstruovali hned dva odvážní podnikatelé – Jaroslav Cvach a Adolf Wagner.

Nejznámějším českým výrobcem motocyklů je bezesporu Jawa (o jejím zakladateli Františku Janečkovi psal Profit v čísle 20/2005). V meziválečném období ale na území Čech existovala i řada menších dílen, jejichž majitelé vyráběli originální motocykly vlastní konstrukce.

Většinou se jednalo jen o několikakusové série. Omezené finanční možnosti jejich tvůrcům totiž nedovolovaly, aby se nové značky výrazněji prosadily proti silnější konkurenci.

Téměř neznámí jsou proto dnes i dva motocykloví konstruktéři z Horažďovic, Jaroslav Cvach a Adolf Wagner. Pracovali nezávisle, jejich sen byl ale stejný – vyrobit kvalitní lidový motocykl, který by vynikal dobrými jízdními vlastnostmi a nízkou cenou.

Nejlevnější pětistovka

JAROSLAV CVACH (1903-1986)

Český podnikatel Jaroslav Cvach se narodil roku 1903 v Malém Boru u Horažďovic. Původně se věnoval výrobě pletacích strojů. Získal několik patentů a zboží vyvážel i do zahraničí. Roku 1929 ho však zlákala výroba motocyklů a v Horažďovicích založil společnost JAC-J. A. Cvach, továrna motocyklů. Pustil se do konstrukce robustních silných strojů, které nabízel za nízké ceny. K masové produkci ale nakonec nedošlo a firma vyrobila do roku 1932 pouze 32 motocyklů. Jaroslav Cvach byl také nadaným výtvarníkem. Pro skautský oddíl v Horažďovicích vyrobil například unikátní loutkové divadlo. Zemřel roku 1986 ve věku 83 let.

Významnějším z obou konstruktérů byl Jaroslav Cvach, jeho cesta k motocyklům ale nebyla přímá. Původně měl v Horažďovicích dílnu na výrobu pletacích strojů, které vyvážel i do zahraničí. Koncem 20. let minulého století ale převládla láska k motorům a roku 1929 vznikla firma JAC – J. A. Cvach, továrna motocyklů.

Slovo „továrna“ bylo sice poněkud nadsazené, výroba se ale brzy slibně rozběhla. Cvachovy motocykly se vyznačovaly robustním rámem a objem válců byl téměř 500 ccm (tolik mají i dnešní nejsilnější stroje). Cena jednoho kusu byla přitom velmi příznivá – pouhých 9500 korun. Cvach proto na reklamních plakátech neopomínal zdůraznit, že se jedná o nejlevnější „pětistovku“ na našem trhu.

Motocykly byly navíc velmi spolehlivé. Dva z testovacích strojů najely každý 50 tisíc kilometrů bez sebemenší závady. Pohybovaly se přitom hlavně v horských terénech a na silnicích s těžkým povrchem.

Pražský neúspěch

Díky úspěšným testům chtěl Jaroslav Cvach brzy výrobu rozšířit, vydal se proto do Prahy požádat v bance o úvěr. Zde ale tvrdě narazil. Jím oslovená banka totiž jen několik týdnů předtím poskytla vysoký úvěr společnosti Jawa a o podporu konkurence rozhodně nestála.

Ambiciózní plány vzaly za své a Jaroslav Cvach musel dál vyrábět motocykly jen s minimem zaměstnanců i peněz. Originálních strojů JAC vzniklo nakonec v letech 1929 až 1932 pouze 32 kusů. Všechny se podařilo prodat, což byl alespoň malý úspěch. Firma totiž neměla žádné obchodní zástupce a každý zájemce si musel pro motocykl přijet přímo do Horažďovic.

Cvachova dílna se později paradoxně stala značkovým servisem Jawy a na zajímavou místní značku se postupně zapomnělo. Dnes existuje pouze jeden dochovaný exemplář, který je k vidění v Muzeu historických motocyklů v Kašperských Horách.

ADOLF WAGNER

O narození a úmrtí Adolfa Wagnera nejsou žádné zprávy. Podle dostupných informací byl nejmladším synem horažďovického koželuha Františka Wagnera. Vyučil se zámečníkem a elektromontérem v plzeňské Škodovce a počátkem 20. let si v Horažďovicích otevřel vlastní dílnu. Nejprve vyráběl jízdní kola a po spojení s elektrikářem Adolfem Brejchou v roce 1924 začal i s konstrukcí motocyklů. Jednalo se o originální stroje, z nichž každý byl jiný. Výroba ale nebyla příliš úspěšná a již roku 1934 skončila. Adolf Wagner později pracoval v místním autodružstvu a k motocyklům se již nevrátil. Za život prodal jediný stroj.

Kola s motorem

Druhým výrobcem motocyklů v Horažďovicích byl Adolf Wagner. Jeho otec byl místním koželuhem, syna ale nechal učit zámečníkem a elektromontérem v plzeňské Škodovce. Mladý Adolf tak získal potřebné zkušenosti a počátkem 20. let minulého století si mohl v rodném městě otevřít vlastní zámečnickou dílnu.

Kromě oprav a výroby různých drobných strojů v ní brzy začal vyrábět také jízdní kola, od kterých byl už jen krůček ke kolům motorovým. Roku 1924 se spojil s místním elektrikářem Adolfem Brejchou a společně zkonstruovali první motocykl.

V následujících deseti letech pak údajně vzniklo ještě pět dalších prototypů – každý jiný. Podle údajů z roku 1934 však firma vedle klasických motocyklů vyráběla i různá levná motokola, produkce byla tedy větší.

Odolný vůči rychlíku

Kusová výroba motocyklů nebyla příliš perspektivní, přesto nelze Wagnerovi s Brejchou upřít několik originálních řešení. Ze všech prototypů, jejichž rámy byly většinou vyrobeny z nepříliš kvalitního materiálu, vybočoval hlavně stroj z roku 1928. Jeho celková konstrukce byla tak bytelná, že by odolala i případné srážce s rychlíkem.

Všechny modely měly čtyřdobé motory s třístupňovou převodovkou, vyrobené v plzeňské Škodovce. Životnost motocyklů ale nebyla nijak vysoká a často se na nich objevovaly i konstrukční vady.

Hlavním problémem rozšíření výroby byl ale, podobně jako u Cvacha, nedostatek kapitálu. Evropu počátkem 30. let 20. století zasáhla hospodářská krize, která drobným podnikatelům nepřála. Firma Adolfa Wagnera do roku 1934, kdy zanikla, vyrobila pouze 15 motocyklů, z nichž se prodal jediný. Do dnešní doby se dochovaly dva exempláře, které jsou k vidění v Kašperských Horách a Bečově nad Teplou.

Konec odvážlivců

Je zajímavé, že se Jaroslav Cvach s Adolfem Wagnerem údajně osobně neznali, ačkoliv měli dílny nedaleko od sebe. Spojením obou podniků přitom mohla vzniknout firma, která by na potřebné peníze dosáhla mnohem snáz.

Po druhé světové válce se už ani jeden z dvojice podnikatelů k výrobě motocyklů nevrátil. Jaroslav Cvach byl několik let vězněn komunisty a po propuštění se v západočeské Kdyni věnoval navrhování pletacích strojů. Později byl plně rehabilitován a dostal dokonce řád Klementa Gottwalda.

Adolf Wagner pracoval v 50. a 60. letech minulého století v Západočeském autodružstvu, kde vyráběl automobilové svíčky. Prý byl vyhlášený samotář a o podnikatelské minulosti nerad hovořil.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče