Hon nehon skončil

15. srpna 2008, 19:23 - Mgr. Pavel Pokorný
15. srpna 2008, 19:23

Možná existoval pakt, který měl Radovanu Karadžićovi zajistit beztrestnost

Chytili Radovana Karadžiće! Ta zpráva oběhla svět 21. července a mnozí si určitě potvrdili úsloví, „že boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. Někdejší vůdce bosenských Srbů byl letecky převezen do Haagu a 31. července poprvé předstoupil před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ostříhaný a oholený, výrazně hubenější a o třináct let starší, avšak evidentně „pravý“ Karadžić všechna závažná obvinění vznesená proti němu popřel. Využil práva hájit se sám, i když má „neviditelného poradce“, jak s nadsázkou sdělil soudci. Další slyšení u ICTY, v jehož nestrannost Karadžić nevěří, je naplánováno na konec srpna. Třiašedesátiletý bývalý prezident Republiky srbské v Bosně jistě opět prohlásí, že je nevinen. Samotný ostře sledovaný proces začne nejspíše až za několik měsíců a potrvá pravděpodobně několik let. Karadžičovi v něm bude hrozit doživotí.
Kromě radosti a úlevy, že jeden z nejhledanějších válečných zločinců je konečně „za katrem“, však začaly padat i nepříjemné otázky a objevila se zajímavá svědectví. Proč to trvalo tak dlouho? Kdo Karadžiće chránil? Existoval nějaký pakt, který měl člověku zodpovědnému za smrt statisíců lidí zajistit klidné dožití někde v ústraní? Sám Karadžić se nerozpakoval a svou verzi „dohody o beztrestnosti“ soudu v Haagu promptně naservíroval: údajně se v červenci 1996 dohodl s americkým vyjednávačem Richardem Holbrookem na tom, že mu bude zaručena beztrestnost výměnou za to, že se stáhne do ústraní a splní některé další podmínky.
Spekulace o dohodě mezi Karadžićem a Holbrookem kolují již řadu let, Američan nyní opět vše popřel jako „absurdní a směšnou lež“. Na jeho stranu se postavil například švédský ministr zahraničí a bývalý vyjednávač EU pro Balkán Carl Bildt. „Žádná taková dohoda nikdy neexistovala, neexistovalo ani žádné úsilí o to, odstranit nebo zmírnit žalobu proti Karadžičovi,“ řekl ve švédském rozhlase Bildt. Dále uvedl, že se s Holbrookem naopak angažovali pro vojenskou operaci NATO zaměřenou na dopadení Karadžiće, a to v době, kdy místo Karadžićova pobytu bylo známo. „Toto úsilí nakonec ztroskotalo, ale to už je jiná historie,“ podotkl šéf švédské diplomacie.
Naopak existenci dohody potvrdil bývalý bosenskosrbský ministr Aleksa Buha, který jí byl údajně osobně přítomen. Holbrooke podle něj slib učinil v noci z 18. na 19. července 1996 na schůzce v Bělehradě, které se zúčastnil také tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Milošević, jugoslávský ministr zahraničí Milan Milutinović a bosenskosrbský politik Momčilo Krajišnik. „Holbrooke mně výslovně přislíbil, že Karadžiče se haagský tribunál nebude týkat, pokud se navždy stáhne z politického života,“ uvedl 2. srpna Buha.

NEUDĚLALI NIC

Jak to tedy bylo? Bělehradský deník Blic v této souvislosti citoval „dobře informovaný zdroj amerických tajných služeb“, podle kterého USA chránily Karadžiće od roku 1995 do roku 2000, kdy ho přistihly, jak porušuje podmínky dohody. Zvláštní opatření ohledně hledaného potvrdila pro stejný list i bývalá mluvčí haagského tribunálu Florence Hartmannová, podle níž ICTY Američanům několikrát přesně lokalizoval místo, kde se Karadžić skrýval. „Ale neudělali nic,“ prohlásila Hartmannová v interview zveřejněném 10. srpna. „Některé zatýkací operace byly zastaveny na osobní příkaz francouzského exprezidenta Jacquesa Chiraka, jindy na příkaz bývalého amerického prezidenta Billa Clintona,“ dodala Hartmannová, která prý tisku vše sdělila „ na základě autentických prohlášení a dokumentů“. Karadžić se bude zodpovídat ze zločinů, jež údajně spáchal během bosenské války v letech 1992 až 1995, která si vyžádala na 300 tisíc obětí. Podle obžaloby patřil Karadžić spolu s bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády generálem Ratkem Mladićem (spolu s předákem chorvatských Srbů Goranem Hadžićem poslední prominentní uprchlík) k hlavním aktérům plánu na „etnické vyčištění“ některých oblastí Bosny a Hercegoviny a vytvoření „velkého Srbska“. Obžaloba tvrdí, že Karadžić připravil „akční plán založený na perzekucích, teroru a vyhánění nespolupracujících osob“. Podle ICTY je zapleten do tří nejhrůznějších momentů války v Bosně: genocidy ve Srebrenici, obléhání Sarajeva a držení tisíců civilistů v táborech v oblasti Prijedoru na severozápadě Bosny.
Dočká se spravedlivého trestu?

SITUACE Z čeho je obviněn Karadžić
- Jedno obvinění z genocidy (Srebrenica). - Jedno obvinění ze spoluúčasti na genocidě (Srebrenica). - Pět obvinění ze zločinů proti lidskosti (vyhánění; vraždy; politické, etnické a náboženské pronásledování; perzekuce; nehumánní činy). - Tři obvinění z porušování válečných zákonů a zvyklostí (vraždy; zločiny na civilistech; braní rukojmích). - Jedno obvinění z vážného porušení ženevských konvencí (vraždy).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče