Homo politicus

25. března 2009, 16:06 - Petr Nováček
25. března 2009, 16:06

Pozice prezidenta Klause bude silnější do chvíle, kdy nová vláda získá důvěru sněmovny

Předseda ČSSD Jiří Paroubek předminulý pátek na 35. sjezdu strany pravil: „Myslím, že nastal čas ke generálnímu útoku na pozici vlády. Věřím, že tato vláda v úterý … skončí.“ Následně se k němu přidali další aspiranti na stranické funkce. „Proč to stále vytrubují. Vždyť to přece nezáleží jen na nás. A jestli to ani popáté nevyjde, budeme lidem pro legraci,“ durdili se ve sjezdovém předsálí srdnatější delegáti. S dovětkem, že „přítele předsedu“ nejspíše zmohlo silně vyvinuté ego. Dodatečně by se měli Paroubkovi omluvit a na zasedání ústředního výkonného výboru zvolit za místopředsedkyni ČSSD dámu, kterou si vybere, pokud už mu na sjezdu „odstřelili“ Janu Vaňhovou. V úterý 24. března se totiž opozici skutečně podařilo vyslovit Topolánkově vládě nedůvěru. Sociálních demokratů a komunistů bylo a je sice ve sněmovně stále jen 97 a sami by na to nestačili, leč připojili se k nim „zelené“ poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková a dva rebelové z ODS – Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Otázkou je, proč právě nyní, jestliže si kabinet od čtvrtého hlasování o nedůvěře vládě v říjnu 2008 u veřejného mínění polepšil. Že by právě to opozici zneklidnilo?
Shodou okolností se nedaleko od pražského Výstaviště, kde rokovala ČSSD, odehrával ustavující sjezd Demokratické strany zelených. Zubová se stala její místopředsedkyní a Jakubková čestnou členkou. Jde o trucpodnik Bursíkově Straně zelených, z jejíhož poslaneckého klubu obě poslankyně před časem vystoupily, za což je republiková rada vyloučila. Zatímco Jakubková chce s politikou skončit, Zubová má ambice v ní pokračovat. Údajně má ona i její manžel dobré kontakty se sociální demokracií, leč ta spoléhá na svého „zeleného“ Petra Petržílka a v Zubové asi neobjevila spolehlivou posilu. Parlamentní volby se přitom blíží, a má-li mít poslankyně naději vybojovat v nich mandát pro čerstvě ustavenou Demokratickou stranu zelených, urgentně na sebe potřebovala upozornit. Filipikou ve sněmovně proti Martinu Bursíkovi a součinností při odstřelu Topolánkovy vlády se jí to podařilo.
Zbývající hlasy do nutné „stojedničky“ dodala protitopolánkovská opozice v ODS. Poté, co Tlustý v televizi pravil, že je načase dát vládě ránu z milosti a že k tomu bude přemlouvat i kolegy Jana Schwippela a Juraje Ranince. Zatímco Raninec odňal Topolánkově vládě důvěru jen slovně a při hlasování ji neshodil, nechtěje uvolnit komunistům cestu k moci, Schwippel spatřující v obdivovaném prezidentu Václavu Klausovi zátaras proti komunistům, vládu potopil stejně jako Tlustý, když na něho při hlasování přišla řada. Dle místopředsedy ODS Petra Gandaloviče tito poslanci „už dlouho házeli vidle do všech vládních zákonů a jejich dlouhodobým cílem bylo oslabit ve spolupráci s ČSSD a KSČM vládu“. Dodejme, že zatímco Schwippelovi bylo při tom kompasem klausovské „pravé ódéesovské myšlení“, jemuž se prý Topolánkovo vedení odcizilo, Tlustý šel i osobně premiérovi po krku od chvíle, kdy s jeho první vládou přestal být ministrem financí.
Z vlídného, ba docela uznalého projevu, s jakým se Václav Klaus obrátil k delegátům sjezdu ČSSD a málem je dojal až k pláči, Tlustý a spol. vytušili, že vládu musejí shodit bez prezidentovy pomoci, ale pak se už všechno bude ubírat standardní ústavní cestou, odpovídající jeho konzervativnímu naturelu. Kdysi dostala ČSSD po pádu Špidlovy vlády od Klause příležitost pro Stanislava Grosse a pak pro Paroubka. A stejnou by nyní měla dostat ODS. Bude však pro jejího předsedu, pokud už pohořel se dvěma vládami? Může to být i někdo jiný než Mirek Topolánek a třeba „odborník“ odnikud, ale prezidentem a relevantními stranami předjednaný, aby jím vytvořená vláda obstála ve sněmovně při hlasování o důvěře. Do doby, než se taková osoba najde, bude úřadovat Topolánkova vláda ve stavu demise, jež může trvat týden, měsíc anebo až do voleb. Ať už budou „řádně“ na jaře 2010, anebo s pomocí ústavní novely dříve. Ještě před pádem Topolánkovy vlády prezident Klaus vyjevil, že páni Bursíkové a někteří další mu nejsou dvakrát blízcí. Bude tedy chtít konzultovat ve vzniklé situaci i se Stranou zelených, kdyby se navíc ukázalo, že přechodnou, ale pevnou vládní konstrukci dokáží smontovat samy ODS a ČSSD? Ještěže má KDU-ČSL Miroslava Kalouska, jehož si prezident Klaus považuje stejně jako on jeho, a proto toho času Čunkova strana asi z konzultací nevypadne.
Demise Topolánkovu vládu doma i v zahraničí oslabí. Od této chvíle až do okamžiku, kdy nová vláda dostane důvěru sněmovny, je naopak mnohem silnější prezidentova pozice. Ústava mu nestanoví žádné lhůty a poté, co se loni oddělil od ODS a stal se nadstranickým, může k nalézání společných jmenovatelů postrkovat politické strany důrazněji než po červnových volbách 2006. Bude přitom rozhodující zájem země anebo i něco jiného? I prezident je přece „homo politicus“ s vlastními názory, v případě Václava Klause silně vyhraněnými.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče