Holka od brambor

Tomáš Stingl 18. září 2015, 13:47
18. září 2015, 13:47

Příběh Hany Vachovcové má skoro filmovou zápletku. Hektická práce v marketingu v Praze ji přivedla málem ke kolapsu. Udělala proto malou životní revoluci. Na Vysočině navázala na rodinnou tradici pěstování brambor.

Kdybyste potkali Hanu Vachovcovou před třemi lety, viděli byste prototyp moderní ambiciózní slečny. Vystudovaná ekonomka pracovala v Praze ve velké nadnárodní korporaci zaměřené na marketing a média. Pobíhala v kostýmku a na podpatcích po kavárenských schůzkách s klienty a po večerech četla motivační knížky od renomovaných ekonomů.

Když ji potkáte dnes, bude nejspíš někde na Vysočině v pracovním obleku třídit vyorané brambory nebo nakupovat hnojivo. A bude mít u toho navýsost spokojený výraz. Jakmile se jí zeptáte na brambory, začne s planoucíma očima chrlit statistiky o výnosu z jednoho hektaru nebo o obsahu škrobu v hlíze. Jak se dostala dáma z městské kanceláře na venkov do lopotného bramborářského byznysu?

Budoucnost vypočítal programátor

Hanu Vachovcovou ničil stres a dravé mezilidské vztahy v korporaci. „Přišel rychlý syndrom vyhoření, zdálo se mi, že se brzy sesypu. Udržet se, v tom mi pomáhala psycholožka,“ vzpomíná Vachovcová. Nakonec se s nadřízenými dohodla, že z korporace odejde. Následně vzala část úspor a odletěla nabýt ztracenou rovnováhu do východní Asie, kam ji zavedl i zájem o východní filozofie. Mimo jiné strávila měsíc meditacemi v klášteře v Malajsii.

Když přicestovala zpět do Česka, nevěděla, co dál se životem. Měla nabídku od jedné zahraniční podnikatelky, aby šla pracovat do hotelového byznysu v Chorvatsku. Otec ji zase přesvědčoval, aby se vrátila k němu na rodnou Vysočinu a zaučila se v zemědělství.

Nakonec Haně Vachovcové pomohl k rozhodnutí několikadenní kurz rozvoje osobnosti. Na něm své dilema vylíčila jednomu z účastníků, který byl programátorem a měl věcné, racionální myšlení. „Vyptával se a přehledně mé pocity uspořádal. Nakonec z toho jasně vyplynula odpověď: Toužím se vrátit na Vysočinu.“

Rozeznat pšenici od ječmene

Podnikatel Zdeněk Vachovec na Jihlavsku provozuje bramborářskou firmu, jeho dcera se ale rozhodla postavit na vlastní nohy.

„Bylo by snadné nechat se jako dcerunka zaměstnat v tátově podniku. Ale já chtěla zkusit nést vlastní odpovědnost,“ vysvětluje začínající podnikatelka. Založila si proto v Třešti u Jihlavy pěstitelskou firmu s názvem Addha. To je slovo z jazyka páli, jímž kdysi hovořil Buddha, a znamená „hojná“. Zároveň lze název vyložit v angličtině jako zkratku z „přidejte Hanku“. Také je prý dobré mít firmu začínající na písmeno A, protože jste vždycky první na seznamu dodavatelů.

Do rozjezdu firmy vložila Vachovcová ze svých úspor 200 tisíc korun a dalších 350 tisíc si půjčila. Zdeněk Vachovec, který se zemědělstvím zabývá celý život, začal dceři pomalu předávat know-how z pozice mentora. „Táta se ze začátku hrozil, když jsem nedokázala rozeznat ani pšenici od ječmene,“ směje se podnikatelka. V pěstitelství se ale začala rychle vzdělávat, a letos dokonce byla na dvouměsíční pracovní stáži u firmy Belchim v Belgii, v zemi, která je tradičně špičkou v produkci brambor.

Z českých polí mizejí brambory
Bramborářství zažívá v Česku nejkritičtější chvíli. Zatímco v roce 1990 zabíraly brambory skoro 110 tisíc hektarů, loni klesla jejich plocha už pod pouhých 30 tisíc hektarů.

Brambory vytlačila z polí zejména finančně výhodnější řepka olejná. Jejich produkce klesla na zhruba 647 tisíc tun ročně. Padá také výkupní cena, kterou inkasují zemědělci – například k letošnímu květnu byl její meziroční propad skoro 14 procent. Už zhruba třetina brambor se dováží ze zahraničí.

Ministerstvo zemědělství ale loni deklarovalo, že hodlá podniknout kroky, aby vrátilo v základních zemědělských plodinách včetně brambor Česku soběstačnost. Bramborářství teď bojuje o přežití.

Otcovy bramborářské znalosti se Vachovcová také rozhodla zkombinovat se svými znalostmi v oblasti financí. „Přemýšlela jsem, čím mohu přispět. Táta ví o bramborách první poslední, ale nikdy nevyužíval dotace, což byla velká konkurenční nevýhoda. Zkusila jsem se tedy zorientovat v dotačním systému. Je to spousta spletité administrativy, ale nakonec to může přinést potřebné peníze,“ vysvětluje podnikatelka.

V současnosti má pronajato 30 hektarů půdy na Jihlavsku, Třebíčsku a Znojemsku. „Z toho deset hektarů letos leží úhorem. Sedlák, který mi je pronajal, měl podmínku, že podle Bible má jednou za sedm let pole ležet ladem. To respektuji, navíc i podle dotačních podmínek může být část půdy v úhoru,“ říká Vachovcová s tím, že na většině ostatních polí má vysazeny škrobové brambory, jejichž odkup má smluvně ujednán se škrobárnami. Orbu, zavlažování a další služby nakupuje od partnerských firem, takže nemá žádné přímé zaměstnance. Sama ale také s najatými pracovníky manuálně pracuje na poli.

Ženské zbraně

Hana Vachovcová má v bramborářství za sebou první dvě sezony a působí tam trošku jako zjevení. V době, kdy většina mladých z venkova utíká do měst za pohodlnějším životem, se najednou mezi sedláky ze staré školy objeví takový elév, úplné štěně.

„Třeba na pěstitelských seminářích jsem často jediná osoba pod třicet, navíc holka,“ směje se Vachovcová s tím, že se ale na tom dá postavit jednací strategie. „Naučila jsem se, jak využít ženské zbraně. Musím odložit své ego stranou a přijmout roli nezkušené mladice. Sice mě ještě protřelí bramboráři neberou jako rovnocenného partnera, ale mou pokoru přijmou, na spolupráci se dohodneme a oni pak při obchodech dodrží chlapské slovo.“

Šarm mladé podnikatelky a její přiznané začátečnictví se tak staly osobitou imagí v jinak tvrdé mužské branži.

„Když jsou bramborářské dny, během chvíle mě obklopí klubko zemědělců, kteří si chtějí povídat. Nebo když mi dává technik z naší bramborárny seznam věcí, které je potřeba nakoupit, obvykle vůbec nevím, co jdu pořizovat. Asi jako když dá manželka muži seznam, co má koupit za potraviny do kuchyně. Ale jak vstoupím do obchodu s technikou, prodavači úplně roztají, protože jim tam jinak jaktěživ mladá holka nepřijde, a ve všem mi ochotně radí,“ vypráví Vachovcová.

Polovina zemědělců půjde do důchodu

Příklad mladé podnikatelky, která odejde z městského korporátního světa na venkov za prací v zemědělství, je cenný dvojnásob v současnosti, kdy vrcholí odliv mladých lidí z venkova. Bude chybět celá generace.

„Polovina z dnešních 100 tisíc lidí, kteří pracují v zemědělství, odejde do 20 let do důchodu. Zatím není kým je nahradit. Dokonce ani mnoho studentů zemědělských oborů dnes neplánuje, že půjdou pracovat na venkov. Veřejnost vnímá zemědělskou práci jako těžkou, špinavou dřinu,“ varuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

„Částečně to povede k většímu zapojení strojů, ale žádným strojem nenahradíte kvalifikovaného zemědělského odborníka,“ pokračuje Pýcha. Svaz i ministerstvo zemědělství proto rozjely projekt Poznej svého farmáře, organizují také farmářské nebo selské slavnosti, aby mladé lidi k zemědělství přivedly.

Zatímco pro Česko jako celek je propad zájmu o práci v zemědělství průšvihem, z pohledu jednotlivého začínajícího zemědělce to může znamenat jistou výhodu. V budoucnu se nebude muset bát o dostatek práce a bude mít také menší konkurenci.

„To ostatně kvitovala i moje mamka, která zpočátku nebyla ráda, že měním obchodní schůzky v luxusních pražských restauracích za práci na poli. Shodly jsme se ale, že v budoucnu bude v zemědělství jistota uplatnění,“ říká Hana Vachovcová.

Dva roky krize

Než však přijde stabilnější éra, musí začínající pěstitelka přežít křest ohněm. Skočila rovnýma nohama do nejtěžší doby. První dvě sezony, kdy se v oboru rozkoukává, jsou totiž zrovna pro bramboráře kritické.

Loni byla rekordní úroda, což může laikovi připadat jako plus, ale ve skutečnosti to znamenalo, že nadbytek brambor stlačil prodejní ceny hluboko pod náklady. Navíc Rusko v odvetě za obchodní sankce neodebralo brambory z Evropy, ale z Egypta. V Evropě tedy nastal veliký převis nabídky brambor.

„Něco se loni neprodalo vůbec, v bramborárně nám shnilo 300 metráků,“ uvádí Vachovcová. Letos je zase extrémně suchý a teplý rok. To bramborám nesvědčí, takže celková úroda byla skoro o třetinu menší než obvykle. Navíc byly nutné statisícové výdaje na zavlažování.

Životní restart Hany Vachovcová tak v sobě ztělesňuje klasické drama začínajícího podnikatele, který je rozkročen mezi entuziasmem, nadějnými vyhlídkami, ale na druhé straně také neustálou hrozbou úpadku. A v zemědělství je to vše ještě vydáno na milost a nemilost věčně nevyzpytatelnému faktoru – počasí.

„Všechny nerváky se mi zatím daří každý večer vydýchat při meditaci. Vím, že jsem se vydala na to nejtvrdší podnikatelské cvičiště. Ale jak se říká: co vás nezabije… Ať už to dopadne jakkoli, určitě z téhle zkušenosti vyjdu silnější,“ shrnuje holka od brambor a potom zvedá pátravě oči k nebi, jestli už konečně začne pořádně pršet.

Musíte si přečíst

Komentář: Pohled venezuelským periskopem

Komentář: Andrejův marketingový náskok

Staveniště Krkonoše. Národní park zažívá stavební boom

Jan Žůrek z KPMG: Česko je někde uprostřed peletonu

Bankovní hackeři útočili v New Yorku. Odnesl to…

Itálii čeká v sobotu státní pohřeb. Počet obětí stoupl…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa