Holčičí podnikání

10. ledna 2008, 11:00 - Karel Hvížďala
10. ledna 2008, 11:00

Heslo o rodině jako základu státu již pokulhává

U sousedů začal boom v holčičím podnikání. Je to ale obecná tendence, která se nejzřetelněji projevuje právě v Německu. V roce 2005 přibylo v osmdesátimilionové zemi 829 000 samostatně pracujících žen (což je o 12,6 procenta víc než v roce 2004), které nežádají práci od státu. Počet žen, které kromě toho, že se starají o domácnost, si ještě přivydělávají samostatnou činností, se zvýšil o 400 000 (což je o 41,8 procenta) a těch, které vykonávají další samostatnou činnost vedle hlavního povolání přibylo o 168 000 (což je o 54,1 procenta). Ve srovnání s muži je to téměř o polovinu více. Analytici hovoří o tom, že ženy chtějí stále častěji spojovat starost o rodinu se samostatnou výdělečnou činností.
Jako příklad uvádí německý zpravodajský časopis Der Spiegel jednačtyřicetiletou Karin Hüttmeyerovou, inženýrku lékařské techniky z městečka Buxtehude, která donedávna pracovala ve vzdělávacím institutu medicínských povolání u firmy General Electric. Dosáhla tam poměrně vysokého postavení a vydělávala ročně 90 000 eur. Jenže si připadala jako ve slepé uličce. Doslova řekla: „Vadilo mně, že při práci nemohu vůbec uplatnit svůj osobní styl, a zároveň jsem cítila stále větší tlak od svých nadřízených.“ To byl hlavní důvod, proč se paní Hüttmeyerová rozhodla osamostatnit. V principu dělá to samé: vzdělává dál různé lékařské techniky či lépe řečeno organizuje jejich vzdělávání, ale nyní to dělá na vlastní účet. A hlavně tak, jak si myslí, že je to nejlepší, a ne jak to odpovídá nějaké zavedené firemní kultuře, která navíc byla do Německa importována ze Spojených států. Poslední statistiky uvádějí, že takto samostatně pracuje v Německu 1,4 milionu žen.
Experti na pracovní trh tvrdí, že je tato tendence nejpozoruhodnější z toho, co za poslední léta zaregistrovali. Dodávají, že se týká všech oborů, což je snad ještě překvapivější. Psychologové a sociologové jsou však touto tendencí méně překvapeni, protože více než polovina nových rodin se nejméně jednou za život rozvádí. Rodina už nefunguje jako zajišťovací instituce, a tak je ženské osamostatnění logickým důsledkem tohoto vývoje. Většinou už právě tyto ženy vyrostly v neúplných rodinách, a proto se snaží být samostatné. Zdá se tedy, že staré dobré heslo: rodina je základ státu, už také na začátku XXI. století neplatí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče