MAJITEL SPOLEČNOSTI REY JOSEF ŘÍHA - Češi fandí do roztrhání těla a se stejnou vervou hrají hokej. Jen část fanoušků ale ví, že hráči často oblékají masky, betony, rukavice a další výstroj od tuzemské firmy Rey. Ta na trhu působí už od roku 1992.
Josef Říha založil malou firmu už v roce 1968, kdy mu bylo 23 let. Zaměřovala se na slaboproud, klimatizace a vzduchotechniku. Celá euforie ale trvala jen rok a půl. Osud totiž nebyl nakloněn ani jemu, ani zbytku republiky. „Jedenadvacet roků v životě země neznamená nic, ale v lidském životě mnoho,“ říká po letech. Znovu začal ve 44 letech, prakticky bez zkušeností. „Chce to dávku odvahy, tvrdohlavosti, zdravé drzosti a velkého odhodlání,“ dodává majitel společnosti Rey.
KONKURENCE
Na trhu s hokejovou výstrojí se vedle firmy Josefa Říhy objevují i výrobky značek Nike Bauer, Tour, DR, Sher-Wood, Torspo, Vaughn, Bison a jiné.
Na počátku byly jen dvě bodovky
K výrobě hokejové výstroje a masek chránících obličej se Josef Říha dostal prozaicky. Jeho syn hrál před dvaceti lety hokej a na trhu nebyla prakticky žádná výstroj. Když už byla, tak ne pro děti – a špičková byla cenově nedostupná.
Po revoluci si v Nuslích pronajal čtyři sklepní místnosti, koupil dvě bodovky na sváření mřížek a pomalu rozjížděl firmu. Bez úvěrů. Jeho štěstím bylo, že odbyt si zajistil prakticky ihned – do Německa. Zájem byl hlavně o ochranné mřížky, rukavice, vesty a betony (chrániče holeních kostí).
V současnosti výrobce přibližně 80 procent produkce vyváží do Kanady a USA, ale též do Švýcarska a Německa. Ve firmě pracuje patnáct zaměstnanců. Její roční obrat činí přibližně 12 milionů korun. Zaměřuje se převážně na zakázkovou výrobu. Marže jsou čím dál menší, tlak asijského zboží, konkurence, zvyšující se náklady, to vše výsledná čísla mění rok od roku. „Ale uživíme se,“ tvrdí Josef Říha. Dodává, že v počátcích podnikání měl společníka, ale jejich představy se časem rozešly. Po pěti letech spolupráci ukončili.
Bez zkoušek to jde leda u napodobenin
Současný hokej má v požadavcích na výstroj mnoho bezpečnostních prvků. Nikdy v historii nebyl hráč chráněn tak jako nyní. Vše musí být testováno státním úřadem v Brně. Je třeba splnit nejen evropské bezpečnostní normy, ale i standardy amerického a kanadského ledního hokeje. „Bez zkoušek nic neprodáte,“ tvrdí Josef Říha. Masky musí vydržet rychlost puku až 160 kilometrů za hodinu při přímém úderu.
Důležitá je i zpětná vazba, tedy co konkrétní maska vydržela. Jakékoliv proražení a poškození se sleduje. To je naštěstí spíše výjimečná záležitost. Pokud se něco takového stane, firma Rey posílá zdarma novou.
Ale žádná atestace nezaručí, že vaše výrobky nebudou okopírovány. Stejně jako mnoho výrobců ve světě, i Josef Říha už zaznamenal levné asijské kopie. „Prohlížejte všechny výrobky dokonale,“ radí. „U levných napodobenin v malém koutě helmy například najdete minicedulku s anglickým textem »Je zakázáno v helmě hrát s tvrdými předměty«,“ dodává. Plagiáty jsou levnější až o polovinu – i to by mělo kupujícího „trknout“. Běžná cena kvalitní ochranné masky na trhu je 5500 až 10 tisíc korun.
Co si pomyslet o masce z Argentiny, která je úplně stejná jako výrobek firmy Rey? Výstelky, šroubky, mřížky, vše je totožné. „Není možné, aby dva lidé na světě vymysleli do detailu stejnou masku,“ kroutí hlavou Josef Říha.
Sfinga, kobra, Pat a Mat
Jeden z nejslavnějších brankářů české historie Jiří Holeček říká, že ochrannou masku mu udělal na zakázku zubař. Spíš než maska to ale byl ochranný skelet. Dnes jsou masky z uhlíkových vláken, carbon kevlaru, plastu nebo fibreglassu. Některé materiály se dělají jen speciálně pro firmu Rey, která vlastní tucet patentů.
Přilby a masky jsou specifické tím, že to je jediné místo pro fantazii, osobnost a přání hráče. Ostatní části výstroje jsou spíše pro reklamní účely. Co všechno už na helmě bylo k vidění? Například hlava kobry, kominíček, tlama bílého tygra, Eddie – maskot skupiny Iron Maiden, sfinga či známá večerníčková dvojice Pat a Mat. Ale též maska s Antonínem Dvořákem. Někteří hráči sami přijedou s vlastním návrhem. Na helmy se nekreslí, vše se dělá jemnou technikou nástřiku (takzvaný airbrush). O to se starají dva malíři.
Přilba brankáře Romana Čechmánka byla v letech 2002 a 2004 vyhlášena jako nejkrásnější v NHL. Pro tohoto hokejistu musel výrobce masku více zpevnit v oblasti čela, neboť jeho specialitou bylo vyrážení puků hlavou. Masky Rey můžete vidět nejen v české extralize, ale i na dalších evropských a amerických brankářích.
PODVODNÍK ZMIZEL S DVĚMA MILIONY
V jakémkoliv oboru člověk sbírá zkušenosti po celou dobu podnikání. Nejen ve výrobě a vývoji, ale i v jednání s úřady či zaměstnanci. Musíte se naučit ustát i „obchodníky“, kteří vědí, že za zboží nezaplatí a ani to nikdy neměli v úmyslu. S jedním šibalem se setkal i Josef Říha. Přesvědčivě vypadající obchodník se vydával za emigranta původem z Čech. S jeho osobou zmizely do nenávratna dva miliony korun i nápad založit obchod se sportovními potřebami v Minnesotě.
Jede se do Mnichova
Každý rok na konci ledna je důležitá kontraktační výstava v Mnichově. Tam se představují klasické výrobky i novinky a sjednávají se obchody. Pokud ji nestihnete, ztrácíte sezonu, tedy celý rok.
A jaké jsou nejnovější trendy? Například chrániče očí. Ty se používají delší dobu u mladších hráčů, ale nyní projevili zájem i starší kanadští sportsmeni. Firma Josefa Říhy proto na objednávku zareagovala a navíc vyvinula nový materiál pro nepotící se a nepoškrabatelné plexisklové chrániče. „Každý rok se musejí dělat úplně nové věci, vyvíjet lepší materiály,“ doplňuje Josef Říha.
Ve sportu navíc vznikají nové odnože oblíbených sportů, nebo se zvyšuje obliba stávajících – například pozemního hokeje. Firma Josefa Říhy proto dělá zakázky i pro něj a nadále zvyšuje odbyt. Totéž platí i pro floorball, in-line hokej a další sporty.
Největším „blokem“ lidí v České republice jsou podle něj jazykové znalosti. „Když už si chcete říci o peníze, tak dokonalou angličtinou,“ míní podnikatel. A vzpomíná v dobrém na svého otce, který ho nutil k učení angličtiny i v dobách, kdy bylo více než sporné, jestli ji využije.
Dovolená? Osm dnů po patnácti letech
„Patnáct let jsem neměl dovolenou. Teď jsem si dopřál osm dní volna v kuse, a to jen proto, že dobře vyšly svátky. Nikdo netvrdí, že by se čas nenašel, ale pořád vás to táhne zpět,“ podotýká Josef Říha.
Oporou mu je jeho dcera, pomáhá mu s obchodními věcmi. „Máme i perfektní ekonomickou ředitelku. Obě jsou šikovné a jazykově skvěle vybavené, což je v podnikání zaměřeném převážně na export základ. Manželka mi samozřejmě také pomáhá. Na koníčky už mnoho času nezbývá, i když jsem kdysi sportoval, hrál jsem házenou. Potom už jenom fotbálek. Teď si člověk rád posedí u dobrého piva, se známými a kamarády, to je můj relax,“ doplňuje.
V České republice Josef Říha nikdy nezískal žádnou cenu. „Možná také proto, že jsem nikdy nežádal o dotace a vše se snažím ustát sám,“ míní podnikatel. Sází na sebe a na schopnosti svých spolupracovníků.
ČLÁNKY DO MAILU