Hochštapler několika tváří

16. května 2008, 17:16 - David Kasl
16. května 2008, 17:16

Ještě dva dny před svým zmizením si restauratér od známých půjčil milionové částky

Pohlédneme-li dnes výkladem z ulice do lokálu Restaurantu U Kolowrata na pražské Malé Straně, neuvidíme než hromadu složených ubrusů a několik balíčků papírových ubrousků na stole. Posloucháme-li dnes výpovědi lidí, kteří bývalému provozovateli restaurantu půjčili peníze a dodnes se nedočkali jejich vrácení, neuslyšíme než směs údivu a znechucení.
Zdeněk Šaroun, jenž krmil politickou smetánku domácí i zahraniční, opustil vloni na podzim svůj lokál bez placení. Půl roku od náhlého exitu ze scény a údajně i z republiky se jeho věřitelé nepřestávají divit. Především lidé z jeho blízkého okolí, kteří si svůj vztah s Šarounem troufají označit za „přátelský“. „Znal jsem ho patnáct let a jsem z toho v šoku,“ reagoval jeden z nich na informace, které jsme v týdeníku EURO zveřejnili před týdnem (stručný popis příběhu viz Fakta a dohady).

Pro ilustraci toho, jakým způsobem Šaroun balamutil své známé, uvádíme zkrácené výpovědi dvou věřitelů, kteří si ale nepřáli být jmenováni.

Příběh 1.: O morální zrůdě

Vypráví věřitel, který znal Zdeňka Šarouna zhruba 17 let a považoval ho už spíš za přítele. Po 14. listopadu 2007 mu zbyla směnka na několik milionů korun.

Jeho problémy začaly už v 90. letech, kdy se zaplétal do kšeftů s levnými směnkami, úvěry, dotacemi, asi mu tehdy něco nevyšlo… V té době se stal majitelem chrudimského fotbalu, pumpoval do něj úvěrové peníze a podařilo se mu postoupit do druhé ligy. V Chrudimi měl i hotel, kde se dostal do problémů s úvěry. Pak přesídlil do Prahy a začal oslovovat své známé, které získal přes fotbal: půjčil si, vrátil, půjčil si, vrátil, pak víc… Takže jsme začali půjčky krýt směnkami, protože už jeho počínání bylo podezřelé. Nakonec si půjčil nejvíc – a to už nevrátil. Pro mě je to hlavně morální zrůda. Vždyť si ještě dva dny před zmizením od svých kamarádů půjčil částky se šesti nulami! A zaštiťoval se jmény známých u jejich kamarádů. Po 15. listopadu 2007 ještě napsal, že je v USA a že dluží, pak ale přišel dopis, ve kterém se zamotává do toho, že vlastně nedluží, že už vše vrátil a podobně. Prostě „systém Charouz“, nakonec z toho ještě vyplývá, že všichni dluží jemu. Podle všeho si musel půjčovat ze dvou zdrojů: od známých a od lichvářů. Byl to prostě hochštapler a slaboch a hrál si na něco, na co neměl. Rád se předváděl svými kontakty se senátory, a kdo ví, jestli mu taky nepůjčovali, jestli za nimi nechodil, že než jim skončí období, že jim rozjede hospodu… Byl to notorický fabulátor, kolikrát vyprávěl stejnou historku dva dny po sobě úplně jinak. Naprosté maličkosti… Nebo jednou se chlubil, jak se bavil se skupinou Angličanů o nějakém projektu – a přitom neumí vůbec anglicky! Jestli je skutečně ve Spojených státech, tak ho tam podle mě bude snazší najít, než kdyby zůstal v Praze…

Příběh 2.: O seriózním muži

Věřitel tentokrát poznal Zdeňka Šarouna zhruba před třemi lety přes svého známého při golfu. Zbyla mu směnka na téměř půl milionu korun.

Poté, co jsme se seznámili, mě neustále zval do Kolowrata. Tak jsme si u něj jednou dali oběd - a pak pomalu začal, jestli bych mu nemohl na půl roku pomoci, že ho podrazila účetní a šla na finanční úřad a do banky, kde oznámila, že vede dvojí účetnictví. A dodal: „Znáte to, nemůžu vše přiznat bance!“ Banka že mu kvůli tomu vypověděla kontokorent. Řekl jsem dobrá, a necháme to na rok. Budil dojem seriózního pána, zval nás na večeři a třikrát nebo čtyřikrát jsme u něj byli na beaujolais, viděli jsme u něj senátory a celebrity politického života. Znal jsem ho jen povrchně, ale vše působilo věrohodně, navíc byl zván na opravdu dobré golfové turnaje, kam se jen tak někdo nedostal. Na první pohled také nežil nijak okázale, jezdil tuším superbem, ale ani viditelně nestrádal… Asi tři týdny před SMS ze 14. listopadu jsem byl u něj, že nutně potřebuji peníze zpátky, protože jsme rekonstruovali byt dceři. Domluvili jsme se, že mi 15. listopadu vše vrátí… Polilo mě horko a začal jsem ho nahánět, načež mi 15. listopadu odepsal (viz první SMS). Naivně jsem mu i poslal číslo účtu.

Po vlastní ose

Někteří lidé, kteří Šarounovi půjčili a s nimiž týdeník EURO hovořil, doposud váhají s podáním trestního oznámení. Nikoliv proto, že by měli v úmyslu dluh odpustit. Spíše zvažují, jak trestní oznámení podat, aby v případě, že se prokáže spáchání trestného činu, byl tento čin trestný po celém světě. „Tady už nejde jen o ty peníze,“ říká jeden z věřitelů s tím, že se jedná o čísla s šesti nulami. „Nejen, že podvedl mě jako přítele, za mnohem větší zvěrstvo považuji, že kvůli mé důvěřivosti okradl i mé známé.“
Podle všeho se ne všichni spokojí jen s probíhajícím policejním vyšetřováním a i v rámci zákona budou hledat řešení i u jiných orgánů. Například mezinárodních soudů. I kdyby se Šaroun rozhodl pracovat a chtěl začít splácet, jak některým ještě donedávna sliboval, jen těžko se dočkají všichni všeho. Stejné, ne-li ještě menší vyhlídky mají v případě, že by byl Šaroun obviněn, zatčen a odsouzen. Řada lidí by se s ním podle všeho ráda setkala dříve než soudce a policie.

(BOX)
Fakta a dohady Zdeněk Šaroun, bývalý majitel společnosti V. I. P. servis, která provozovala pražský Restaurant U Kolowrata, rozeslal vloni 14. listopadu SMS svým známým, že prodal firmu a odjel dožít do Ameriky, protože má nádor slinivky, přičemž o svém odjezdu předem neinformoval ani personál restaurantu. Zanechal za sebou dluhy u více než deseti leasingových společností (odhadem více než 20 milionů korun), kterým prodal totéž vybavení restaurantu, a především u spousty svých přátel a známých (tyto dluhy se údajně blíží sto milionům).
Těsně před svým zmizením prodal společnost V. I. P. servis čtyřiadvacetiletému Radu Bragovi (s trvalým bydlištěm v ubytovně v pražských Vysočanech, kde se již nezdržuje) za 1 Kč. Spolu se závazky firmy převzal Radu Braga i movitý majetek, jenž dle soupisu v notářském zápisu představoval gastro zařízení v hodnotě 8,6 milionu korun. Po dotazu leasingových společností, zda by mohly zařízení vidět a ocenit, s nimi na toto téma přestal Šarounův advokát komunikovat. „O svém klientovi se v jeho zájmu nebudu s médii bavit,“ reagoval advokát Pavel Jelínek na dotazy týdeníku EURO.
Policie momentálně shromažďuje podklady a trestní oznámení a prověřuje, zda Zdeněk Šaroun spáchal trestný čin. Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR vyvrátil spekulace o tom, že na Šarouna byl vydán mezinárodní zatykač, s tím, že v současnosti Zdeněk Šaroun tímto systémem pátrání neprochází.

Dle výpisů z obchodního rejstříku Zdeněk Šaroun doposud figuruje v následujících firmách:
V. I. P. Gastro, a. s. (bývalá SK Chrudim; základní kapitál 9,177 milionu Kč): prokura a jediný akcionář
Bohemia, a. s. (základní kapitál 38,852 milionu Kč): ředitel a člen představenstva (v představenstvu jsou dále Věra Šarounová, Rudolf Rokos a Marcel Šaroun, v dozorčí radě Věra Valentová, Jiří Vrzáček a Eduard Kropáček)

(popisek k SMS)
Dát lidem naději… Podle odhadů některých věřitelů dluží Zdeněk Šaroun jen svým přátelům a jejich známým téměř sto milionů korun. Šance, že své peníze ještě někdy uvidí, je tak spíš z říše zbožných přání. Přesto Šaroun alespoň některé udržuje v naději. Doufá snad, že časem nakonec nad dluhy mávnou rukou?

Vše vám postupně vrátím. Přísahám. Jinak to nešlo. I když to byl zkrat. Začnu od zítřka pracovat jako kuchař a budu posílat peníze. Pošlete mě účet. Podraz na vás neudělám. Omlouvám se. Zd

(SMS, kterou Šaroun poslal věřiteli z řad známých svých kamarádů den po svém zmizení, tedy 15. listopadu 2007.)

XX zdravím tě a přeji hezké svátky. Jsem po operaci a je to prý dobré. Jak se dám do kupy a vrátím se do Čech, splním co jsem ti slíbil a vrátím dluh. Díky za vše. Zdeněk

(SMS, kterou jeden z věřitelů, jenž se s Šarounem znal velmi dobře patnáct let, obdržel 19. března 2008.)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče