Hnojící elektrárny

01. srpna 2008, 18:47 - Martin Rychlík
01. srpna 2008, 18:47

Ekologie a věda

Bude se ve světě svítit elektřinou vyrobenou z dobytčího hnoje? Ta možnost tu je. Alespoň podle vědců z University of Texas v Austinu. Ti minulý týden zveřejnili své závěry v časopise Environmental Research Letters. Dle fyziků by energie získaná z mrvy mohla kupříkladu v USA pokrýt až tři procenta spotřebované elektřiny. A co víc, při zajištění anaerobního rozkladu by metan a oxid dusný tolik nezatěžovaly ovzduší. Dle zjištění Mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC) prý metan přispívá k oteplování 21krát více než oxid uhličitý a NO2 dokonce 310krát.
V článku „Kraví síla: energetické a emisní výhody přeměny mrvy na bioplyn“ představují autoři dva scénáře. V tom prvém funguje vše dle zavedených pořádků - uhlí se spaluje a hnůj přirozeně tleje -, zatímco druhá varianta nabízí anaerobní přeměnu kravinců, které by byly spalovány namísto uhlí. Ze vzniklého bioplynu by se pomocí mikroturbín vyráběla elektřina. „Stamilionová stáda obývající USA by mohla vyprodukovat až sto miliard kilowatthodin elektřiny, tedy dostatečné množství k pokrytí milionů domácností a kanceláří,“ píší autoři Michael Webber a Amanda Cuellarová. Tento postup by rovněž v zemi vedl ke čtyřprocentnímu snížení skleníkových plynů. Badatelé uzavírají: „V porovnání s kritikou biopaliv je výroba bioplynů méně kontroverzní a opětovné využití odpadu má potenciál na zlepšení životního prostředí.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče