Hledání Zlatého knoflíku

16. června 2003, 00:00 - Zdeněk Kubín
16. června 2003, 00:00

po deseti letech...Profit se vrací k firmám a tématům, o nichž psal před deseti lety. Mnohé firmy se za tu dobu etablovaly na trhu, prodělaly různé etapy svého růstu, případně změnily svoji orientaci, větší firmy změnily vlastníky. Již deset či více let jejich trvání je dokladem jejich úspěšnosti.

po deseti letech…

Profit se vrací k firmám a tématům, o nichž psal před deseti lety. Mnohé firmy se za tu dobu etablovaly na trhu, prodělaly různé etapy svého růstu, případně změnily svoji orientaci, větší firmy změnily vlastníky. Již deset či více let jejich trvání je dokladem jejich úspěšnosti. Jsou ale také firmy, které skončily nebo utlumily svoji činnost, a nenajdete je. Dokladem je i Profit číslo 25 z roku 1992. Na malé firmy či živnosti, které zanikly, nebo se z trhu vytratily, jsme narazili již v předchozích částech našeho putování po „desítkových“ firmách. Ať již to byl třeba mandl na pražské Kampě, kde jsme po deseti letech našli řemeslníky opravující dům po loňských záplavách nebo vzdělávací agentura Kredo, u níž jsme v obchodním rejstříku našli zápis, že je v likvidaci, ale její čtyři původní spolumajitelky pokračují v podnikatelské dráze samostatně. V Profitu číslo 25/1992 jsme psali o textilní galanterii Zlatý knoflík v Praze 2. Na serveru ARES jsme našli, že majitelé, uvedení v článku před deseti lety, jsou stále uváděni v rejstříku živností. Chtěli jsme se tedy přesvědčit, jak se tomuto obchodu daří. Tehdejší telefon samozřejmě již neplatí. Nepomohly ani Zlaté stránky, kde jsme číslo na Zlatý knoflík nenalezli. Ale i to je svědectví proměny doby: pro menší obchody a služby může být levnější a efektivnější mít místo pevné linky mobilní telefon. Nezbývá tedy než se vypravit přímo na uváděnou adresu. Ale ani na ní „náš“ obchod nenalézáme. Ptáme se na ulici paní, která je očividně starousedlík. „Taková galanterie tady byla, ale ne u nás v ulici, ale hned za rohem. Ale asi před rokem skončila. Místo ní tam jsou snad učebnice.“ V prodejně učebnic o „naší“ galanterii také nic neví - a to tam prý jsou asi šest let. Naše hledání Zlatého knoflíku je tak i o obtížnosti a problémech malého podnikání a živností - o vysokých nájmech, které mnohé nutí buď svoji živnost zavřít, nebo ji stěhovat jinam, o tom, že iv Čechách platí to co v jiných zemích - z malých firem a živností přežívá tři až pět let jen část (zhruba třetina). Mnozí majitelé začínají po čase znovu - buď v jiném či příbuzném oboru nebo třeba na jiném místě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče