Hledání přiměřené nezávislosti

31. května 2012, 11:55 - Jan Hrbáček
31. května 2012, 11:55

Ministr spravedlnosti tvrdí, že novela posílí nezávislost státních žalobců. Kritici se obávají, že zástupci budou příliš mocní

Už dlouho připravovaná novela zákona nevzbudila tolik rozruchu jako jeden z posledních návrhů ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Změna zákona o státním zastupitelství by měla zrušit stupeň vrchních zastupitelství a má přímou souvislost s bojem mezi Pospíšilem, nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a jejich pražským podřízeným a rivalem Vlastimilem Rampulou. „Novela je jedním z významných kroků v plánované reformě soustavy státních zastupitelství. Hlavním cílem návrhu je posílení nezávislosti státních zástupců na politických vlivech. Novela také stanoví předpoklady pro výkon funkce nejvyššího státního zástupce, výslovně například zmiňuje požadavek jeho morálních kvalit,“ prezentoval svůj návrh Jiří Pospíšil. Podle představené normy už nejvyššího státního zástupce nebude jmenovat vláda na návrh ministra spravedlnosti, ale prezident na návrh ministra se souhlasem vlády. Novela také nově vymezuje časové období pro výkon této funkce. Nejvyšší státní zástupce tak bude jmenován na deset let a nebude ho možné jmenovat opakovaně.

Posílení a přímé zásahy

Kritici návrhu vytýkají, že v sobě skrývá neobvyklou kumulaci moci. Nový systém by podle nich mohl mnohem snadněji posloužit k likvidaci politických protivníků. „Zrušení stupně vrchních státních zastupitelství velmi významně posiluje pozici Nejvyššího státního zastupitelství, ale i pozici nejvyššího zástupce osobně. Ať už způsobem jeho jmenování a omezením možnosti odvolání. Nebo soustředěním a rozšířením jeho kontrolních (dohledových) oprávnění,“ uvádí v připomínkách k novele místopředsedkyně kabinetu a šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake.
Posílení pravomoci by podle Pospíšilova návrhu mělo být vyváženo poradním sborem státního zastupitelství. Jenže ten bude mít podle Peake pouze slabou konzultační pravomoc. „Jen stěží může jeho existence vyvážit centralizaci moci u Nejvyššího státního zastupitelství, respektive jeho šéfa. Lze mít pochybnosti, zda navržená centralizace bez skutečně funkčního vyvážení tohoto posílení v systému pravomocemi jiných orgánů nepovede spíše k omezení nezávislosti státních zástupců,“ píše v materiálu Peake.
Podobný názor jako Peake sdílí více právníků. „Já už jsem třístupňovou prokuraturu zažil. Vypadnutí vrchních zastupitelství bude i zásahem do systému soudů. Vraceli bychom se do systému prokuratury, kdy to šlo všechno z jednoho bodu, rozhodoval generální prokurátor,“ míní advokát Josef Lžičař. „Riziko návratu předchozí úpravy, která platila, jestli se nemýlím, do roku 1993, to tady je. Zneužití moci by mohlo být snadnější,“ myslí si Lžičař.

Protikorupční bijci

Karolína Peake má problém i s Úřadem pro boj s korupcí, který by měl vzniknout při Nejvyšším státním zastupitelství. „Problém spatřujeme ve vymknutí se veřejné kontrole, protože vedoucí úřadu bude jmenován nejvyšším státním zástupcem. Vezmeme-li v úvahu silné postavené šéfa takové instituce, který bude ve své osobě koncentrovat velmi silné mocenské postavení oproti krajským žalobcům nebo nejvyššímu žalobci, není důvod, aby jeho jmenování do funkce nebylo upraveno podobně jako u ostatních státních žalobců,“ říká Peake. Požaduje proto, aby byl šéf protikorupčního úřadu jmenován ministrem na návrh nejvyššího žalobce po projednání s poradním sborem. „Tento způsob jmenování zaručí silnější nezávislost vedoucího úřadu, respektive jím řízené instituce,“ domnívá se Peake.
Ani advokátu Josefu Lžičařovi se zřizování specializovaného odboru příliš nezamlouvá. „To bychom mohli zřídit speciální odbor na daně, rasovou diskriminaci, trestné činy proti životnímu prostředí a podobně. Korupce je lákavé slovo, ale tento samotný odbor problémy s korupcí nevyřeší. Je to taková úlitba problémům této společnosti,“ glosuje Lžičař.
Jmenování vedoucího Úřadu pro boj s korupcí bude podle ministra Jiřího Pospíšila přesně zapadat do systému jmenování vedoucích funkcionářů státních zastupitelství. „Odlišnost lze spatřovat pouze v charakteru případů, které bude úřad zpracovávat. Vyloučení jmenování nebo spolujmenování vedoucího úřadu ze strany politiků je garancí nezávislosti tohoto úřadu. Nejvyšší státní zástupce navíc nebude v otázce jmenování úplným suverénem – bude muset například respektovat výsledky výběrového řízení,“ předestírá svoji představu ministr Pospíšil.
Připouští přitom, že za určitých okolností může být zneužitelný jakýkoli model. „Řešením by mohlo být uzákonění možnosti odvolat vedoucího úřadu, popřípadě jednotlivé státní zástupce úřadu bez udání důvodu. To by však mělo negativní vliv na nezávislost státního zastupitelství. Klíčovou kontrolu proti zneužití poskytuje soud, jehož role je zde plně zachována,“ vysvětluje Pospíšil.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče