Hledání příčiny a následku

14. října 2011, 17:54 - Petr Janský
14. října 2011, 17:54

Cenu Švédské národní banky získali minulý týden Thomas Sargent a Christopher Sims. Výsledky jejich výzkumu denně využívají ekonomové v centrálních bankách a ministerstvech financí po celém světě

Za své přispění k ekonomické vědě získali minulý týden Nobelovu cenu dva američtí ekonomové. Thomas Sargent z New York University za metodologický příspěvek k empirickému výzkumu strukturálních makroekonomických modelů a racionálních očekávání, Christopher Sims z Princetonské univerzity za využití metod vektorových autoregresí ke studiu příčin a následků mezi makroekonomickými jevy a proměnnými, jako jsou cena ropy, HDP a inflace.
Cena tedy byla letos udělena za empirickou makroekonomii. I díky letošním laureátům mají ekonomové k dispozici lepší metody pro empirickou analýzu dopadů různých hospodářských politik a určení příčin a následků v ekonomice. Například umíme lépe odhadnout vliv toho, když se centrální banka rozhodne změnit svůj inflační cíl anebo vláda upraví cíl pro rozpočtový deficit. Díky práci Sargenta a Simse rovněž víme o něco přesněji, jak změny úrokových nebo daňových sazeb ovlivňují HDP, inflaci a další makroekonomické veličiny.

Poučeni minulostí

Nejistota ohledně budoucího vývoje je jednou z hlavních charakteristik ekonomiky, což nám její vývoj s různou intenzitou připomíná několik posledních let. Nečekané, i když časté šoky, stejně jako promyšlené hospodářské politiky mají vliv na hospodářství. Jedním z hlavních úkolů makroekonomie je porozumět a odhadnout tyto vlivy, a tedy se dozvědět více o chování ekonomiky jako celku. Sims přispěl ke kvalitnějším odhadům dopadů šoků, Sargent především pomohl porozumět vlivu hospodářských politik.
Jednou z komplikací, se kterou se Sims i Sargent ve svých na sobě nezávislých výzkumech potýkali a zároveň ji pomohli částečně překonat, je provázanost různých makroekonomických jevů a veličin v hospodářství. Lidově řečeno: všechno ekonomické souvisí se vším. Je tedy obtížné určit příčinu a následek i při znalosti detailních dat o makroekonomických veličinách a šocích.
V mikroekonomii, tedy vědě o ekonomickém chování domácností a firem, je často možné a v současné době i velmi populární provádět za účelem určení kauzality experimenty, ne nepodobné lékařským experimentům s lékem a placebem. V makroekonomii ovšem takovou možnost v naprosté většině případů nemáme. I kdybychom v tuzemsku chtěli experimentovat s léčbou vysoké inflace, není komu naordinovat placebo, protože předmět experimentu, v tomto případě Česká republika, je jenom jeden.
Přínos makroekonomů Simse a Sargenta spočívá v ukázání toho, že příčinu a následek mezi makroekonomickými jevy a veličinami lze analyzovat pomocí historických dat navzdory vzájemnému ovlivňování makroekonomických veličin. Oba se shodovali také v důležitosti očekávání pro analýzu fungování hospodářství.
Sargentův oceněný výzkum využívá historická data k porozumění vlivu systematických změn hospodářských politik a pravidel na ekonomiku v čase. Jeho tvorba, řešení a empirické testování strukturálních makroekonomických modelů v sedmdesátých letech minulého století pomohly vysvětlit například dopady tehdejších ropných šoků a souvisejících hospodářských politik.
Simsův oceněný výzkum se zaměřuje na rozlišení očekávaných a neočekávaných změn veličin, jako cena ropy nebo úrokové míry, za účelem zjištění jejich dopadů na důležité makroekonomické ukazatele. Za pomoci metody vektorových autoregresí identifikuje Sims a jeho následníci důležité ekonomické šoky a jejich dopad například na růst HDP nebo inflaci. Dnes běžné využití těchto modelů můžeme vidět například v publikacích České národní banky.

České naděje

Od roku 1969, kdy byla udělena první cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela aneb Nobelova cena za ekonomii, zatím nikdy cenu nezískal český nebo československý občan. Na rozdíl od Nobelových cen za chemii nebo literaturu tak na prvního českého laureáta sesterské ceny za ekonomii stále čekáme. Počet citací vědeckých článků je jeden z možných prediktorů udělení cen, ale to, zda, kdo a kdy se ocenění dočká, je ve hvězdách. Pro úplnost zmiňme, že mezi mezinárodně nejcitovanější české akademické ekonomy patří vědci působící jednak v zahraničí a jednak ve třech pražských institucích: v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, České národní bance a CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Jedním z nich je teoretický ekonom Filip Matějka. Toho spojuje s jedním z letošních laureátů Christopherem Simsem dlouhodobá spolupráce právě v oblasti teorie racionální nepozornosti. Při doktorském studiu na Princetonské univerzitě byl Sims jeho školitelem a napsali spolu výzkumný článek, který navazuje na Simsův výzkum zmíněný Nobelovou komisí. Dnes se Matějka jako vyučující na CERGE-EI věnuje především makroekonomii, konkrétně informační ekonomii. A zkoumá, co vyplývá pro ekonomiku z faktu, že lidé nemají úplné informace nebo jim nevěnují pozornost.
Joseph Stiglitz, americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za rok 2001, mimo jiné rovněž za přispění k informační ekonomii, byl v době vyhlášení cen v Praze. Stiglitz kolegům k ocenění pogratuloval, ale bylo zřejmé, že se s nimi jako spíše levicově založený ekonom v mnoha otázkách hospodářské politiky neshodne. Zároveň však platí, že letos cena putuje do správných rukou. Výsledky výzkumu Sargenta a Simse jsou především empirické metody, které dnes a denně využívají ekonomové v centrálních bankách a ministerstvech financí po celém světě. Thomas Sargent (68) - V roce 1964 vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley, doktorát získal o čtyři roky později na Harvardu
- Od sedmdesátých let jeden z hlavních zástupců Školy racionálního očekávání, podle níž například hospodářské politiky nejsou účinné, protože vládou ohlášené změny lidé ihned začlení do svých očekávání
- Postupně vyučoval na University of Pennsylvania, University of Minnesota, University of Chicago, na Stanfordově univerzitě a v Princetonu, v současnosti působí na New York University
- Jeho specializací je makroekonomie, monetární ekonomie a ekonometrie časových řad
- Podle žebříčku IDEAS je letos v odborných publikacích sedmnáctým nejcitovanějším ekonomem na světě Christopher Sims (68) - V roce 1963 absolvoval Harvardovu univerzitu v oboru matematika, titul Ph.D. získal v oboru ekonomie tamtéž o pět let později
- Vyučoval na Harvardu, na University of Minnesota, na Yale a od roku 1999 na Princetonu
- Jeho specializací je makroekonomie a ekonometrie
- Stejně jako Thomas Sargent je členem americké Ekonometrické společnosti, od roku 1989 je členem Národní akademie věd Spojených států

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče