Hledání podstaty luxusu

12. května 2011, 18:06 - Jiří Červenka
12. května 2011, 18:06

Je nové kombi ze Švédska luxusním autem? Záleží na tom, co všechno do tohoto pojmu zahrnete

Které vlastnosti definují luxusní – či prémiový, jak se dnes s oblibou říká – automobil? Značka je nepochybně významným, nikoli však nezbytným faktorem. Určitá vyspělost vnějšího i vnitřního designu, dílenské zpracování a volba materiálů patrně definují pojízdný luxus nejzřetelněji, stejně jako nabídka asistenčních, komfortních a bezpečnostních technologií. Většina lidí však jaksi samozřejmě předpokládá, že luxusní auto také luxusně jezdí, že svým jízdním projevem ční nad poměry obvyklé v nižších patrech trhu. A to až překvapivě často nebývá pravda, jak nejnověji ukazuje – jinak velmi luxusní – nové Volvo V60.

Pryč s pravými úhly

Pod křídly svých čínských majitelů pokračuje Volvo směrem, který byl zahájen už za vlády Fordu. Typický hranatý design švédských vozů je postupně nahrazován moderním, dravým vzezřením, které jako by chtělo akcentovat posun firemních hodnot: od usedle seriózního k mladicky drzému, od nudně bezpečného k přitažlivě provokativnímu. Vzhled je při této transformaci prostředkem, nikoli cílem. Možná jste viděli televizní reklamu, v níž řidič v černé závodní kombinéze a přilbě s neprůhledným hledím prohání Volvo V60 za vydatné pomoci ruční brzdy. Působivé. Až na to, že parkovací brzda je ve skutečnosti elektronická, ovládá se tlačítkem, a žádné týrání zadních pneumatik tudíž neumožňuje. I to je ale svého druhu poselství: stejně jako dříve představený sedan S60 je i kombi V60 určeno lidem, kterým stačí sportovně vypadat. A všechna čest, to se modelu V60 skutečně daří. Dramaticky tvarovaná příď s pětiúhelníkovými světly, klesající profil bočních oken a štíhlá, atletická silueta jsou na hony vzdálené krabicově „rodinnému“ odkazu dřívějších volv. I atraktivní vnější vzhled V60 však bledne závistí ve srovnání s interiérem, který je skutečným mistrovským dílem skandinávských návrhářů. V detailech i celkovém vyznění působí zajímavěji a jaksi útulněji než kabiny německých soupeřů, aniž by přitom postrádal cokoli z jejich promyšlenosti. Některé z tradičních znaků značky Volvo zůstaly, ty jsou však nanejvýš vítané: volant s bohatým rozsahem seřízení v podélné ose, kompletní překlad palubního systému do češtiny nebo jedna z nejkonejšivějších sedadel v oboru. Také bezpečnostní výbava dělá švédské tradici čest. Z méně obvyklých věcí jsou k dispozici (pravda, většinou za příplatek) vynálezy jako hlídání mrtvých úhlů zrcátek nebo systém, který při nízké rychlosti dokáže sám auto zastavit před chodcem vstoupivším náhle do vozovky.

Pět válců plných nafty

S prostorem to žádná sláva není. Basketbalista vzadu velké pohodlí neužije, a zavazadelník je dokonce menší než v kombi BMW řady 3 v základní konfiguraci (430 vs. 460 l) i po sklopení dělených zadních sedadel (1241 vs. 1385 l). Výrazně prostornější Mercedes-Benz třídy C nebo Audi A4 raději ani nezmiňujme. Přesto by bylo unáhlené připisovat jistou vnitřní stísněnost Volvu k tíži. Skutečnost je, že cílová skupina stylových luxusních kombíků vzadu vozí nejčastěji děti a pro nákup v obchodním domě s naplocho baleným švédským nábytkem kufr V60 stačí víc než bohatě. Horší je, že cestou člověk neužije zdaleka tolik pohodlí, kolik by vzhledem ke značce, designu a ceně vozu očekával. Volvo nabízí model V60 s pěti benzinovými a třemi naftovými motory, ale většině zákazníků se bude jistě jevit nejlákavěji motorizace D5. Pod známým názvem se skrývá nejnovější evoluce pětiválcového dieselu, která díky sekvenčnímu přeplňování dvojicí turbodmychadel poskytuje slibných 215 koní a 440 Nm. V kombinaci se šestistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol ovšem auto působí při akceleraci poměrně vlažně. Nezaměnitelný pětiválcový rytmus motoru si najde svoje příznivce, ale jeho hluk proniká k cestujícím víc, než je dnes zvykem – a to nejen při zrychlování, ale i v konstantním cestovním tempu. Reálná spotřeba přes osm litrů pak daleko zaostává jak za oficiálním údajem, tak za aktuálním standardem třídy. Kdo nezná nic lepšího nebo postupuje z „obyčejnějšího“ segmentu, bude spokojen, konkurence však dnes nabízí kultivovanější, energičtější a hospodárnější motory. A také zdařileji naladěné podvozky.

Rozpaky na silnici

Ve snaze o sportovní dojem se Volvo vzdalo tradiční měkkosti, ale k dosažení agilního, řidičsky podmanivého jízdního projevu je zapotřebí mnohem víc než instalace tvrdého odpružení. V60 se na nerovnostech klepe a obtěžuje posádku poměrně hlasitými ranami od kol. Tuhost karoserie také nebude právě zázračná, neboť v testovaném exempláři interiér již na nerovnostech nedůstojně povrzával. Odměny v podobě suverénního chování v zatáčkách či snad pocitu „vtažení do děje“ se přitom řidič rozhodně nedočká. Jestliže hnací ústrojí ukáže svoji průměrnost až v konfrontaci s mimořádně vysokým standardem prémiové střední třídy, o jízdních vlastnostech V60 lze říci, že zdařilejší porci stability, ovladatelnosti a jízdní suverenity nabízejí i některá zcela všední rodinná auta v kompaktním segmentu. Zvláštní ironie: V60 totiž stojí na podvozkové platformě EUCD od Fordu, jehož model Mondeo naopak svým chováním na silnici exceluje. Naštěstí pro Volvo nestojí kvalita jízdního projevu v seznamu priorit typického zákazníka nijak vysoko. Cíl prodat ročně padesát tisíc kusů V60, z toho cirka 90 procent v Evropě, se dokonce jeví možná až zbytečně skromný. Vždyť nesporné je, že za ceny mírně příznivější než u německé konkurence získají zákaznici ve Volvu V60 pořádnou porci luxusního vzhledu, stylu i výbavy. Jen na ty luxusní jízdní vlastnosti se jaksi nedostalo…

Value for money 7/10 Radost z jízdy 19 bodů ze 40
Komfort 17 bodů ze 30
Praktičnost 17 bodů ze 20
Charisma 9 bodů z 10
Celkem 62 bodů ze 100

Volvo V60 D5 AWD Cena 1 064 000 Kč Motor vznětový pětiválec 2,4 l, 158 kW, 440 Nm Zrychlení z 0 na 100 km/h 8,1 s Nejvyšší rychlost 225 km/h Spotřeba 6,4 l/100 km

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče