Hledáme investora pro areál Svitu

15. května 2006, 00:00 - (pk)
15. května 2006, 00:00

HEJTMAN ZLÍNSKÉHO KRAJE LIBOR LUKÁŠ: Poté, co automobilka Hyundai dala přednost sousednímu kraji, zůstala Zlínsku strategická rozvojová zóna v Holešově. "Předpokládáme, že v ní vyrostou pobočné závody pro továrnu v Nošovicích," věří hejtman Libor Lukáš (ODS). Investora kraj shání i pro areál v centru krajské metropole.

HEJTMAN ZLÍNSKÉHO KRAJE LIBOR LUKÁŠ:

Poté, co automobilka Hyundai dala přednost sousednímu kraji, zůstala Zlínsku strategická rozvojová zóna v Holešově. „Předpokládáme, že v ní vyrostou pobočné závody pro továrnu v Nošovicích,“ věří hejtman Libor Lukáš (ODS). Investora kraj shání i pro areál v centru krajské metropole.

Zlínský kraj dosud nemá ani kilometr dálnice. Nyní se stavba přiblížila ke Kroměříži -vidíte tedy nějaká zlepšení? Neobáváte se, že rychlejší spojení naopak řada lidí využije k pravidelnému cestování za prací či podnikání ven z kraje?

Zlepšení samozřejmě vidím, to přináší každý otevřený kilometr. Odlivu se neobávám, protože otevřenost a s tím související pohyb pracovních sil je přirozenou součástí zdravé ekonomiky. Jsem ale přesvědčen, že efekt bude opačný. Lidé od nás odcházeli za prací do větších center, protože nenalézali dostatečnou nabídku zajímavých pracovních míst. Se zlepšenou dopravní dostupností se zvýší investice, podpoří se podnikání a lidé snáze naleznou práci v regionu.

Kde konkrétně se nyní staví?

Staví se dálnice D1 směrem ke Zlínu, konkrétně úsek Vyškov -Vrchoslavice. Dálnice se buduje také v okolí Kroměříže a právě v těchto dnech začínají stavby dalších kilometrů v úseku z Kojetína do Kroměříže.

Jaké další infrastrukturní stavby jste v rámci kraje připravili?

Jde především o obchvaty měst a obcí, nebo o rozsáhlou rekonstrukci silnice první třídy číslo 50 z Buchlovských kopců na hraniční přechod se Slovenskem ve Starém Hrozenkově. Důležitá je pro nás také pokračující příprava silnice dálničního typu R 49 do slovenské průmyslové oblasti Pováží - z podnikatelského hlediska jde o významnou dopravní spojnici.

Jak naložíte s rozvojovou zónou v Holešově poté, co automobilka Hyundai dala přednost Nošovicím v sousedním Moravskoslezském kraji?

Předpokládáme, že v naší zóně vyrostou pobočné závody pro mateřskou továrnu v Nošovicích. Jsem rád, že se prokázala naše připravenost z hlediska průmyslových zón a naše rozvojová plocha v Holešově se stala jednou z těch strategických na celostátní úrovni.

Co jako kraj děláte pro to, aby podnikatelé vytvářeli více produktů s přidanou hodnotou?

Můžu jmenovat například Technologické inovační centrum, které jsme založili a provozujeme s Univerzitou Tomáše Bati jako společnost na podporu moderních technologií v podnikání. A určitě bych našel řadu dalších věcí.

Co vás naopak zklamalo? Přibyl během poslední doby ve vašem kraji nějaký nový podnikatelský problém, který tu dříve nebyl nebo nebyl tak výrazný?

Stále se nám nedaří vyřešit situaci v bývalém areálu Svitu, byť je kolem něj v posledních týdnech opět velmi živo. Máme zájem pokračovat v jeho revitalizaci, kterou jsme začali rekonstrukcí Baťova mrakodrapu a přilehlých budov i komunikací. Nyní chceme získat pod veřejnou kontrolu komunikace a najít investora, který bude schopen poradit si se složitým systémem zástav na nemovitostech. Po finanční revitalizaci by měl zájemce dokázat také rekonstruovat objekty a přinést tak nové možnosti jejich plného využití.

Mají podnikatelé v kraji nějaké specifické regionální problémy, nebo převládají spíše problémy společné i pro firmy z jiných regionů?

Mají samozřejmě stejné problémy jako v ostatním krajích. Jen bych k nim ještě určitě přidal dopad rozdělení Československa - po něm jsme se stali příhraničním regionem. Dopady této, v danou chvíli velmi nepříznivé situace, se více než deset let snažíme zmenšovat. S tím souvisí už zmíněné špatné napojení na dopravní infrastrukturu.

Nepociťujete odliv firem na blízké Slovensko v důsledku tamních ekonomických reforem?

Byť to bylo jeden čas poměrně živé téma, prozatím jsem podobný jev ve větší míře nezaznamenal. Věřím, že v budoucnu budou i v České republice provedeny tak efektivní reformy, abychom se nemuseli po zajímavých podmínkách rozhlížet v zahraničí.

Jaké nejčastější problémy řeší firmy při podávání žádostí o unijní i jiné dotace? Vidíte nějaké postupné zlepšování, ať už ze strany žadatelů, nebo příslušných institucí? Jednoznačně je to velmi složitý administrativní systém a nutnost předfinancování jednotlivých projektů - to je jeden z výrazných nedostatků. Z praxe jsem přesvědčen, že to šlo vyjednat lépe a žadatelé mohli dostávat finance průběžně. V dalším plánovacím období let 2007 až 2013 tento princip určitě změníme. Myslím, že podniky, které do svého rozvoje dokáží zapojit evropské peníze, získají významnou konkurenční výhodu. Jsou pro vás podnikatelé dostatečně jednotní, nebo vám chybí nějaký silný reprezentant firem v kraji?

Hospodářské komory na úrovni jednotlivých okresů i na úrovni kraje jsou pro nás partnerem. Mohly by však být partnerem silnějším a hlavně kompaktnějším. Doufám, že jejich role se bude v dalších letech posilovat. Společně se na tom snažíme pracovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče