Hledá se opat, zn. solventní

27. března 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
27. března 2006, 00:00

LOUCKÝ KLÁŠTER Bývalý premonstrátský klášter v Louce byl po šest století jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů v Česku. Dnes je kvůli špatné údržbě a slabému využití zchátralý a jen vhodní investoři by mohli v budoucnu pomoci k jeho nákladné rekonstrukci.

Část klášterního areálu mohou využít i neziskové organizace.

LOUCKÝ KLÁŠTER Bývalý premonstrátský klášter v Louce byl po šest století jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů v Česku. Dnes je kvůli špatné údržbě a slabému využití zchátralý a jen vhodní investoři by mohli v budoucnu pomoci k jeho nákladné rekonstrukci.

Loucký klášter je nepřehlédnutelnou stavbou, která již po staletí neodmyslitelně patří k městu Znojmu. Centrem mohutného komplexu je trojlodní bazilika Panny Marie a sv. Václava, pod níž se rozkládá dvoulodní krypta. K dalším historicky cenným částem pak náleží apsida kostela či severní křídlo ambitu z doby kolem roku 1240.

Nejrozsáhlejší částí je východní, takzvané císařské křídlo. Vzniklo při přestavbách objektu v 18. století a mělo tvořit jednu ze čtyř stran pravidelné čtvercové dispozice. Vzhledem k josefinským reformám a následnému zrušení kláštera však již další křídla nevznikla.

I přesto je tato znojemská dominanta jedním z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě. Vlastníkem komplexu je v současnosti stát, památce to ale příliš nesvědčí a již řadu let chátrá. Znojemští zastupitelé proto usilují o bezplatný převod na město a následně chtějí oslovit investory, kteří by stavbu pomohli zachránit.

DUCHOVNÍ CENTRUM

Premonstrátský klášter v Louce založil již v roce 1190 znojemský kníže Konrád Ota. Stálá přízeň přemyslovských panovníků pomohla následně k získání řady majetkových i správních výhod, díky nimž se objekt brzy stal jedním z nejdůležitějších center duchovního i hospodářského života na Moravě.

Těžké časy nastaly až v době husitských válek, kdy byl klášter vypleněn. Následná obnova na konci 15. století však přinesla nejen rozvoj stavební, ale také kulturní. Roku 1573 se opatského úřadu ujal Sebastian Freytag, vychovatel císaře Rudolfa II., a po něm Sebastian Fuchs, kteří oba výraznou měrou přispěli k rozkvětu zdejšího kraje. V Louce byla například zřízena knihtiskárna, ve které pracoval i tehdejší významný grafik Jan Willenberger.

Druhou velkou ránu zasadil klášteru konec třicetileté války, kdy bylo Znojmo dobyto a vypleněno švédskými vojsky. I z této situace se však místní dokázali rychle vzpamatovat a do konce 17. století již klášter opět fungoval jako v minulosti. Po roce 1740 zde navíc jako převor působil Prokop Diviš, vynálezce prvního uzemněného bleskosvodu na světě.

V následujícím období započala již zmíněná velkolepá přestavba podle plánů vídeňského architekta Franze Antona Pilgrama, před jejím dokončením však přišel rok 1784 a zrušení kláštera. V budově se následně usadilo císařské vojsko a nějaký čas zde fungovala také továrna na zpracování tabáku.

IN VINO VERITAS

Od roku 1851 byla v objektu na několik let umístěna c. a k. ženijní akademie, po jejím přesunutí do Vídně byl pak celý areál nepřetržitě až do roku 1993 využíván jako kasárna. Po odchodu armády ale nastal problém, jak s bývalým klášterem dále naložit. Správy se ujal znojemský okresní úřad, který provedl stavebně historický průzkum a podařilo se mu také opravit poškozené střechy. Současně pak vznikaly různé studie, jejichž autoři se pokoušeli nalézt pro objekt nové uplatnění, vhodný investor se ale neobjevil.

Částečné oživení klášterního areálu přinesl až podnikatelský záměr společnosti Znovín Znojmo, jednoho z největších českých výrobců odrůdových vín. V budově vzniklo návštěvnické centrum, galerie i výstavní prostory. Podařilo se opravit část sklepů, kde si společnost zřídila vlastní vinotéku, celkový problém zchátralého areálu však vyřešen nebyl.

Znovín je v budově pouze v nájmu, podobně jako několik dalších firem, vlastníkem zůstává i nadále stát. Tíživou situaci se proto snaží řešit město, které by rádo získalo památku do své správy. Podle místostarosty Josefa Molína by v budoucnu měly část areálu využívat neziskové organizace a zbytek by měl fungovat například jako hotel a gastrocentrum. Zda se však na realizaci těchto plánů najdou vhodní investoři, není zatím jasné.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče