Hledá se lék na korupci

21. ledna 2008, 00:00 - Libuše Frantová
21. ledna 2008, 00:00

Pravidla majetkových přiznání politiků a dalších veřejných činitelů se zřejmě změní. Novela zákona o střetu zájmů, kterou se nyní zabývá parlament, by měla zjednodušit kontrolu jejich chování. Zatím ale není jasné, kdo bude za provinění ukládat sankce. Správní soudy se této povinnosti pokoušejí zbavit. Ani obce si ji ale na svá bedra vzít nechtějí.

Zákon o střetu zájmů Pravidla majetkových přiznání politiků a dalších veřejných činitelů se zřejmě změní. Novela zákona o střetu zájmů, kterou se nyní zabývá parlament, by měla zjednodušit kontrolu jejich chování. Zatím ale není jasné, kdo bude za provinění ukládat sankce. Správní soudy se této povinnosti pokoušejí zbavit. Ani obce si ji ale na svá bedra vzít nechtějí.

Nový zákon o střetu zájmů a neslučitelnosti některých funkcí, podle kterého by veřejní činitelé poprvé letos do 30. června měli podat přiznání o majetku, příjmech, darech a závazcích, začal platit 1. ledna 2007. Měl především zabránit tomu, aby si politici a další veřejní činitelé udělali ze služby občanům výnosný byznys. Brzy se však ukázalo, že nová norma má řadu nedostatků. I když se počet osob, na které se zákon vztahuje, výrazně rozšířil, zkomplikovala se jejich veřejná kontrola. Údaje jsou sice k dispozici v registru na internetu, ale dostat se k nim není podle současného zákona vůbec snadné.

Chcete heslo? Vzhůru na výlet

Chcete se něco dozvědět o majetku politiků? Nejprve je třeba získat heslo do registru. Kvůli němu musíte přijet do pražského sídla sněmovny či Senátu (pokud máte zájem o informace o poslancích a senátorech), nebo osobně navštívit jiné úřady, které mají registry zřizovat. Kdo by chtěl například zjistit příjmy primátora Ostravy, musí kvůli získání potřebného hesla vyrazit až do Ostravy. „To jsou nepřípustné bariéry, které znemožňují veřejnou kontrolu,“ namítá poslanec ČSSD Miloslav Kala, který je spolu se skupinou poslanců podepsán pod návrhem novely zákona. Kala chce, aby zájemce o nahlédnutí do registrů mohl poslat na příslušnou instituci obyčejný dopis nebo e-mail se žádostí o heslo. Úřad by mu ho poslal zpět na doručenku. „Nemusel by nikam jezdit, jen by se na poště prokázal občanským průkazem a dopis s heslem by dostal,“ vysvětluje Kala.

V budoucnu by měly odpadnout obavy novinářů, že poruší zákon, pokud údaje o příjmech politiků zveřejní. „V případě veřejných funkcionářů, kteří jsou voleni, by bylo možné prostřednictvím médií o jejich majetkových poměrech informovat. U ostatních, jako třeba u policistů, by to bylo možné jen v případě podezření ze střetu zájmů,“ říká Kala. Nynější zákon totiž neumožňuje zveřejňovat údaje bez omezení.

Vypadnou ze zákona soudci?

Není však jisté, že povinnost přiznávat příjmy a závazky budou mít i soudci. Poslanci s nimi v novele sice i nadále počítali, ale od loňského léta, kdy svůj návrh podali, došlo k řadě změn. Výhrady k předloze měli jak samotní poslanci, tak také vláda, ministerstva vnitra i spravedlnosti, nevládní organizace a svaz měst a obcí. Sněmovní ústavněprávní výbor proto v těchto dnech projednával komplexní pozměňovací návrh, do kterého navrhovatel některé připomínky zahrnul. Soudci by tak z působnosti zákona měli úplně vypadnout.

Ne všichni jsou ale s takovou úpravou spokojeni. „Argumenty pro jejich vynětí lze akceptovat, pak by ovšem bylo žádoucí postupovat obdobně i v případě příslušníků bezpečnostních sborů, dalších státních zaměstnanců a zaměstnanců územních samosprávních celků. Je třeba však upozornit na skutečnost, že předsedové soudů a vedoucí státní zástupci jsou vedoucími organizačních složek státu, nakládají se státními financemi a majetkem v obdobném rozsahu jako vedoucí jiných organizačních složek státu. Ti však mají režimu zákona nadále podléhat,“ upozorňuje Tomáš Vrbík z ministerstva vnitra.

Novela by také měla napravit nepřesnost současného zákona, kvůli které by se stovky a možná tisíce policistů mohly úspěšně vyhnout povinnosti předložit majetkové přiznání. Současný zákon totiž obsahuje čtyři podmínky, za kterých musí policista přiznání podat. Ale mezi podmínkami chybí slovo „nebo“. Policisté si to mohou vysvětlit tak, že nestačí splnit jedinou podmínku, ale všechny podmínky najednou. V komplexním pozměňovacím návrhu je tak už důležité slovíčko „nebo“ doplněno.

KDO MUSÍ NYNÍ PODÁVAT PŘIZNÁNÍ

Poslanec, senátor, člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, člen prezidia Komise pro cenné papíry, soudce, člen bankovní rady ČNB, prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu, veřejný ochránce práv, ředitel Bezpečnostní a informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člen zastupitelstva kraje nebo hl. m. Prahy, který je pro výkon funkce uvolněn, starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, příslušníci policie a Celní správy, státní zástupci, členové orgánů právnických osob vzniklých ze zákona a někteří vedoucí státní zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci územních samosprávních celků.

Osobám blízkým nelze nic ukládat

Někteří sociální demokraté ale volají po ještě větších změnách. „Současná úprava nezahrnuje třetí osoby. Zákon z roku 1992 vymezoval osobní zájem jako prospěch ,pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu‘. Nyní platný zákon vymezuje jako osobní jen takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu,“ kritizují autoři novely. Stejnou výhradu mají i nevládní organizace. Podle nich by vymezení osobního zájmu mělo postihovat možné klientelistické či osobní vazby, tedy rodinné příslušníky, obchodní a politické partnery. Zákon má být bičem na korupci. Pokud v něm nebude jasně řečeno, že střetem zájmů je i zvýhodnění jiných osob, nejen samotného politika, může se míjet účinkem. Kala do svého návrhu návrat k původnímu vymezení na žádost neziskových organizací zahrnul. Dokonce chtěl, aby majetková přiznání museli podávat nejen politici a další veřejní činitelé, ale i jejich manželé, manželky, druzi, družky a případně i registrovaní partneři. Tito lidé by museli zveřejnit jen svou činnost a majetek, nikoliv příjmy jako jejich partneři – veřejní činitelé.

Podle koaličních poslanců ale zákon nemůže požadovat, aby majetkové oznámení podávala družka, protože české právo tento pojem nezná. Vláda, která vyslovila nesouhlas s původním návrhem novely, také kritizovala rozšíření okruhu osob, na které by se zákon o střetu zájmů vztahoval. „Tyto další osoby nemají povinnost veřejnému funkcionáři sdělovat potřebné údaje. Bude tedy problematické postihovat veřejného funkcionáře za to, že údaje neuvedl,“ uvádí ve svém stanovisku vláda. Podle ministrů bylo pochybné také stanovení okruhu blízkých osob. „Pokud by mělo jít o osoby ,nejbližší‘ veřejnému funkcionáři, není tento výčet úplný, neboť chybí potomci, popřípadě rodiče. Navíc vyjmenované osoby nemusí bezprostředně žít s veřejným funkcionářem ve společné domácnosti,“ pokračuje v námitkách vláda.

Pro konkrétní příklady nemusíme ostatně chodit daleko, jak připomněl jeden ze zákonodárců. „Jak by to vykazoval předseda vlády? Když s manželkou nežije, jak může vědět, jaké má příjmy?“ upozorňuje na možné problémy poslanec ČSSD Stanislav Křeček. On sám považuje zařazení osob blízkých do novely za problematické. „Osobám blízkým nelze nic ukládat. A není ani jasné, kdo by to kontroloval. Podle mého názoru by to v zákoně být nemělo,“ prohlašuje Křeček. Podle předsedy sněmovního ústavněprávního výboru Marka Bendy (ODS) „osoby blízké“ asi neprojdou. I v budoucnu tak zřejmě někteří politici budou moci své ne zcela čisté příjmy nebo dary „schovat“ pod křídla rodinných příslušníků.

Starosti se starosty

Okruh osob, na které se zákon vztahuje, se zřejmě dál rozšiřovat nebude. Svaz měst a obcí však požaduje, aby se zákon nevztahoval alespoň na starosty malých obcí. „Komplikujeme jim situaci. Na vyšších místech, v krajích nebo velkých městech, to může mít opodstatnění. Ale starosta malé obce nedělá funkci pro peníze. Často je to úspěšný podnikatel, kterému jde o blaho své obce, a tak vykonává po večerech navíc ještě funkci starosty,“ vysvětluje vedoucí legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí Lukáš Váňa. Pokud se podle něj budou schopní podnikatelé muset kvůli práci pro obec ještě „svléknout donaha“ zveřejněním svého majetku, příjmů i závazků, do starostování se nepohrnou. Mohou mít obavy nejen ze závisti sousedů, ale hlavně ze zneužití takových informací konkurencí. Podle Váni tak bude v budoucnu čím dál těžší najít do čela obcí schopné lidi. Poslanci však s vyjmutím starostů malých obcí nesouhlasí. „Přiznání by měli podávat, vždyť také rozhodují o veřejných zdrojích,“ je přesvědčen Kala.

Odměna za práci v dozorčích radách

Až do počátku loňského roku mohli starostové a uvolnění radní pobírat odměny za práci v dozorčích radách společností, které zřizují obce nebo kraje, nebo v nichž měly majetkovou účast. Často tak za práci v dopravních podnicích, elektrorozvodných, plynárenských a dalších společnostech pobírali ročně i statisícové odměny. Někdy se objevily oprávněné obavy, že radní mohou víc zastupovat zájmy podniků, které je velkoryse platí, než zájmy občanů. Zákon, který začal platit od ledna 2006, proto uvolněným radním pobírání odměn znemožnil. Státem placení funkcionáři mohli v dozorčích radách těchto společností působit, ale nemohli za to dostávat odměnu. Proto radnice často vysílaly do dozorčích rad neuvolněné funkcionáře radnic, kteří peníze mohli brát.

Objevily se snahy, aby se kritizovaná praxe znovu vrátila. „Já s tím nesouhlasím. Vždyť někteří primátoři a starostové pobírají za svou práci na radnici plat, a ten je mnohdy vyšší než plat poslanců a senátorů. A starostou nebo primátorem je ten člověk 24 hodin denně,“ říká Kala. Jiný názor má Marek Benda: „Za práci má být zaplaceno.“

Kdo chytí horký brambor

CO MUSÍ VEŘEJNÝ FUNKCIONÁŘ OZNÁMIT

• osobní zájem – když se projednává věc, na které by mohl mít osobní zájem

• vykonávané činnosti – podnikání, účast ve firmách, zaměstnání

• majetek, který nabyl v průběhu funkce – pokud celkově přesáhne za rok částku 500 tisíc korun, cenné papíry nad 50 tisíc korun, podíl v obchodní společnosti nad 50 tisíc korun

• peněžité příjmy nebo majetkové výhody, zejména dary, pokud  přesáhnou 100 tisíc korun

• nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, směnečné závazky nad 100 000 korun (výši a druh závazku včetně toho, vůči komu závazek má)

„Hlavním problémem současné podoby zákona je ustanovení, že případnými prohřešky politiků se mají zabývat správní soudy. Předseda Nejvyššího správního soudu to ale odmítá. Bude chvíli trvat, než to vyřešíme,“ upozorňuje Křeček. Zákon o střetu zájmů totiž uložil správním soudům, aby střet zájmů vyšetřily, rozhodly, zda se ho politik či jiná osoba dopustili a uložily sankci. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy je ale zákon v této podobě nedomyšlený a není například jasné, kdo má předkládat důkazy o tom, že politik nebo jiný veřejný činitel porušil zákon. „Správní soudy to řešit nechtějí, ale veřejný dohled nad dodržováním zákona je nutný. Není však nezbytný speciální soudní dohled. Sankce se mají udílet jen za neodevzdání přiznání nebo hrubě nepravdivé údaje,“ míní Benda.

A tak zákonodárci zřejmě horký brambor přehodí na obce. „Místo správních soudů budou možná porušení zákona postihovat obecní úřady třetího stupně. Jednal jsem o této možnosti se Svazem měst a obcí. Sice se jim také nelíbí, že by jim přibyla práce, ale je to řešitelné,“ říká navrhovatel novely Kala. Změna už se objevila i v komplexním pozměňovacím návrhu, který je nyní ve sněmovně. Přestupky podle něj „projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt“. Pokud veřejný funkcionář nepodá oznámení o osobním zájmu, nedodrží lhůtu k podání prohlášení, uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje nebo vykonává funkci, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře, může mu být uložena pokuta do výše až 50 tisíc korun.

Svaz měst a obcí je ale proti tomu, aby tato povinnost padla na obce. „Není to šťastná myšlenka. Porušení zákona by vždycky měly posuzovat nezávislé soudy,“ namítá místopředseda svazu Jaromír Jech. Nápad se nelíbí ani Lukáši Váňovi. „Nikdo se tím zabývat nechce, ale soudy se s tím přece jen mohou vypořádat. Nejhorší variantou je hodit to na přestupkové komise,“ prohlašuje. Nemyslí si, že by bylo dobré, kdyby se věcí, která se dotýká jednotlivých starostů a radních, zabývaly přestupkové komise obcí s přenesenou působností. „Veřejnosti nevysvětlíte, že to je nezávislý orgán. Bude to vždycky budit podezření, když se komise bude zabývat přestupky lidí z okolních obcí, s nimiž mají její členové často osobní vazby. Občané to nebudou považovat za férové. Snad poslance přesvědčíme, že to není dobrý nápad,“ doufá Váňa.

Vzniknou tisíce registrů

Údaje o přiznáních veřejných činitelů mají být vedeny v registrech. Problémem je, že údaje nebudou shromážděny na jedné centrální adrese, ale svůj vlastní registr budou muset vést všichni, jichž se zákon týká. Sněmovna pro poslance, Senát pro senátory, ministerstva a jiné úřady pro vysoké úředníky, kraje pro krajské zastupitele a vedoucí úředníky, města a obce pro zastupitele obcí.

Svazu měst a obcí vadí, že každá obec má mít kvůli zákonu vlastní registr na internetu. „Stojí to velké peníze, obce musí nakupovat speciální programy v ceně od dvou do dvaceti tisíc korun. To jsou zcela zbytečné náklady,“ míní Váňa. Rozumnějším řešením by podle něj byla existence centrálního registru, spravovaného ministerstvem vnitra, který by shromažďoval údaje z krajů, měst a obcí. Kdo by cht
ěl získat informace o příjmech veřejných činitelů v krajích a obcích, mohl by požádat na jediné adrese o jedno heslo. Podle platného zákona by však registrů vznikly tisíce.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče