Hle! Superdoktoři, DSc.

19. června 2008, 15:45 - Martin Rychlík
19. června 2008, 15:45

Akademie věd udílí „nové“ tituly, zatím jich rozdala 46

[Perex]
Česko si odjakživa potrpí na tituly. Některé zanikly, další naopak vznikají…. Vysoké vědecké ocenění by ráda udílela i neuniverzitní Akademie věd ČR, přičemž se v souvislosti s vládní reformou vědy a výzkumu snaží zakotvit své „privilegium“ do novely zákona o AV.

Michal Sobotka je astrofyzik. Studuje jemné struktury ve slunečních skvrnách, od roku 1979 bádá v Astronomického ústavu AV ČR. Vědeckou kandidaturu, CSc., získal již před 23 lety, aby však nebylo pochyb, že ve fyzice Slunce patří nejen k tuzemské špičce, získal letos i další hodnost – doktorát věd (DSc.). Jak se liší od dřívějšího DrSc.? „Často se stává, že se oba tituly zaměňují. Vždyť jde o jediné písmenko. A málokoho zajímá, že původní DrSc. byl zrušen pro podobnost se sovětským ,doktorem věd´, kdy se šmahem rušilo vše pocházející z Východu,“ říká Sobotka. Možnost udělovat DrSc. zrušil zákon č. 111/98 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů koncem roku 2001. Jenže AV ČR záhy pocítila potřebu zavést vyšší vědeckou kvalifikaci ke své vnitřní potřebě.

Místo DrSc. světovější DSc.

O zřízení titulu DSc., který by nabídl kariérní motivaci a umožnil též neuniverzitním institucím oceňovat špičkové osobnosti, rozhodl Akademický sněm v prosinci 2002. Rozhodnutí bylo podloženo „Koncepcí AV ČR na začátku 21. století“. Letos 28. května byli přední vědci „promováni“ doktory věd už pošesté. Není jich příliš. Zatím pouze 46, přičemž většina se rekrutuje z exaktních disciplín, což je dáno i poměrným zastoupením společenskovědních oborů v AV. Těch je jen pětina (viz Veleučená společnost). Ročně se udílí asi deset titulů. „Grémium Vědecké rady AV ČR, které má průběh řízení v působnosti, dbá na zachování náročných podmínek pro udělení a zachování vysoké prestiže titulu. Není proto zájem na udělování výrazně většího počtu DSc.,“ řekl týdeníku EURO Jiří Drahoš, místopředseda AV a jeden z možných nástupců Václava Pačese v čele instituce.
Už od roku 2003 usilovala Akademie o zakotvení titulu do právního systému ČR. A naději jí přinesla Reforma výzkumu, vývoje a inovací schválená letošního 26. března českou vládou, jež klade důraz na excelenci vědy. V souladu s reformou i požadavky EU budou výzkumné organizace povinny přijmout kariérní řády. Školy mají k dispozici postup se čtyřmi stupni (asistent – odborný asistent – docent – profesor), přičemž pro stupně docent a profesor probíhá řízení dle zákona. Pro kariérní řád výzkumných neuniverzitních organizací je k dispozici toliko kvalifikace daná titulem „doktor“ (Ph.D.) získaná v rámci doktorských studijních programů dle zákona o VŠ č. 118/1998 Sb. A titul, který se skví v titulku článku a je udělován na základě nejpřísnějších měřítek, by údajně tuto disproporci odstranil. „Snažíme se titul DSc. prosadit do zákona o AV v souvislosti s chystanou novelou zákona č. 130. Bude velmi záležet na postoji vládní Rady pro výzkum a vývoj (RVV),“ vysvětluje Drahoš. V současnosti je „déescéčko“ udělováno podle vládou schválených Stanov AV ČR.
Potřebujeme v Česku extra písmenka? Zastánci udílení diplomů, jež písmem vyzdobil grafik Jan Solpera, tvrdí, že jde o běžnou praxi i v širém světě: ve Francii znají HDR (Habilitation à diriger des recherches), ve Velké Británii a zemích Commonwealthu je to hodnost D.Sc., D.Litt. a další. V Irsku, Nizozemsku, Finsku a Maďarsku je možno získat rovněž DSc., v Polsku Dr.hab., v Německu Dr.habil. a ve Švýcarsku Dr.sc. „Za totality bylo nutné, aby titul CSc. schválil okresní výbor komunistické strany. Titul DrSc. musel schválit ústřední výbor, což dává jistou informaci o titulu uděleném před rokem 1989,“ naznačuje důvod, proč došlo ke zmizení „erka“, profesor Jiří Stráský z VUT v Brně. Ocenění získal za přínos v budování lávek pro pěší tvořených předpjatým pásem.

Megadoktoři lepší profesorů?

„Z hlediska vědecké náročnosti jde o nejprestižnější titul, často nad úrovni české profesury,“ uvedla před vyhlášením Eva Syková, jedna ze zástupkyň třináctičlenného grémia (předsedá mu biochemik Antonín Holý), které je poradním orgánem pro udělování DSc. Její slova potvrzuje i Drahoš: „Ano, řada nově jmenovaných profesorů by titul DSc. nemohla získat. Profesor je vědecko-pedagogická hodnost, takže kritéria zahrnují část pedagogickou a část vědeckou. Kritéria pro hodnocení výzkumné činnosti si nastavuje VŠ sama, což je – i s přihlédnutím k diverzitě oborů a vědeckých výstupů – poměrně zásadní problém. Je jasné, že vědecky nepříliš úspěšné školy se budou snažit nastavit vědecká kritéria velmi měkce.“
Jak vnímají hodnosti čerství „superdoktoři“? „Titul považuji za velice prestižní, minimálně na úrovni profesora, ale spíše výš… DSc. je potvrzením vědecké úrovně, a to v celosvětovém měřítku. Například dva z mých tří oponentů byli cizinci. Hodnost profesora je zase komplexnější, protože se posuzují i pedagogické a jiné kvality,“ tvrdí Josef Janyška z Masarykovy univerzity, jenž se věnuje diferenciální geometrii. Získat přídomek DSc. není snadné. K udělení je třeba započíst řadu požadavků: minimálně stupně CSc. či Ph.D, školení vlastních doktorandů i vytváření dobrých podmínek pro kolegy. Uchazeč musí rovněž prokázat, že je schopen úspěšně využívat grantový systém, aby nebyl závislý na penězích poskytovaných pouze vlastním pracovištěm.
A pak zbývá disertace. „Disertační práce je rozsáhlým komentovaným sborníkem prací, které dotyčný publikoval k tématu během podstatné části vědecké kariéry. U mě to bylo deset let. V astronomii to bývají články, které vyšly v mezinárodních impaktovaných časopisech, byly často citovány a informace v nich obsažené pomohly posunout vývoj oboru ve světovém měřítku,“ vysvětluje Sobotka. Práci posuzují tři recenzenti, poté následuje obhajoba před komisí a tajné hlasování. „Uchazeč by měl doložit, že vymyslel novinky, které jsou v zahraničí významnou měrou citovány,“ říká Radim Bělohlávek, další z „otitulovaných“, který vyučuje na Univerzitě Palackého i v USA fuzzy logiku pracující s nejistými daty. „Musíte sehnat i doporučení dvou doktorů věd nebo profesorů z oboru, ale mimo mateřské pracoviště. V případě sluneční fyziky to značí mít dobré zahraniční kontakty, protože nejen u nás, ale v celé Evropě takových lidí moc není,“ naznačuje výlučnost Sobotka. A dodává: „Podobný problém pak mívá i oborová komise pro obhajoby. A to se sháněním tří vhodných oponentů.“

TAB:
Doktorská jedenáctka Letos v květnu ocenění doktoři věd (DSc.), jméno, narození a obor
Radim Bělohlávek (*1971) – teoretický informatik (fuzzy logika)
Karel Bezouška (*1960) – biochemik (nádorové imunoterapie)
Zdeněk Dlouhý (*1932) – jaderný fyzik (exotická atomová jádra)
Milada Hirschová (*1952) – filoložka (pragmatická lingvistika)
Josef Janyška (*1953) – matematik (diferenciální geometrie)
Martin Kuna (*1954) – archeolog (nedestruktivní archeologie)
Josef Málek (*1963) – matematik (parciální rovnice)
Jan Ondřej (*1960) – právník (legislativní rámec odzbrojení)
Milan Salaš (*1957) – archeolog (depoty doby bronzové)
Michal Sobotka (*1954) – astrofyzik (sluneční skvrny)
Jiří Stráský (*1946) – stavební inženýr (mostní lávky pro pěší)
Pramen: Akademie věd ČR

GRAF:
Veleučená společnost Udělené tituly DSc. podle vědeckého zaměření (celkem 46)
18 fyzikálně-matematické vědy
10 chemické vědy
5 molekulárně-biologické a lékařské vědy
5 historické vědy
3 biologicko-ekologické vědy
3 technické vědy
1 sociální a humanitní vědy
1 vědy filologické
Pramen: Akademie věd ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče