Hlavní příčinou je americká finanční krize

17. října 2008, 12:41 - Eva Jarešová
17. října 2008, 12:41

Pohled novináře

[použít jako box k fotce]

Haraldur Johannessen, šéfredaktor islandského ekonomického deníku Viðskiptablaðið, je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí na ostrově. S týdeníkem EURO hovořil o tom, co k současné chmurné finanční situaci v zemi přispělo a proč by se podle něho země – nebýt nedávného zemětřesení na Wall Streetu – do nynějších potíží nedostala.

Finanční krize na Islandu je podle Johannessena natolik komplexním jevem, že je složité uvést pouze jednu příčinu, která k ní vedla. „Kdybych musel zmínit jen jeden faktor, byla by to mezinárodní finanční krize. Krachují banky po celém světě. Kdyby tato krize neexistovala, nevznikla by ani současná tíseň na Islandu. Islandské banky měly dostatek hotovosti na víc než dvanáct měsíců,“ tvrdí Johannessen. Domnívá se, že domácí banky byly v zásadě vyvážené. „Po pádu Lehman Brothers ve Spojených státech ale přívod peněz do islandských i jiných bank téměř okamžitě vyschl.“
Pouze za částečný problém považuje Johannessen inflační politiku islandské centrální banky, konkrétně to, že dlouho udržovala příliš vysoké úrokové sazby. To podle něho místní měnu nadhodnotilo. „Islandská koruna je zjevně nevýznamná. Naopak místní banky byly pro tak malý ostrov, jakým Island je, zase příliš velké.“ Když tyto banky musely začít splácet zahraniční dluhy, nebyly podle Johannessena schopny zajistit si peníze. „Kdyby naší měnou bylo euro nebo americký dolar, nemyslím si, že bychom se do těchto kritických problémů dostali.“
Země by v současné situaci měla podle šéfredaktorových slov požádat o pomoc především Mezinárodní měnový fond. Případnou půjčku z Ruska, hojně rozebíranou všemi analytiky a politiky, by neměli ruští politici spojovat se zvláštním očekáváním, domnívá se Haraldur Johannessen. „Nemyslím si, že bychom jim byli nějaké mimořádné protislužby ochotni poskytnout.“
Podobně jako řada dalších obyvatel ostrova cítí šéfredaktor ekonomického média zklamání, že s finanční pomocí ostrovnímu státu nepřispěchaly ostatní evropské země. „Opravdu nevím, proč odmítly pomoci. Podle mě by bylo lepší, kdybychom získali půjčku od nich než od Ruska. Rusko nám může pouze poskytnout peníze, ale evropská podpora mohla být širší, například v technické oblasti.“ Stejně jako islandský poslanec Pétur Blöndal se i Johannessen domnívá, že Velká Británie se použitím antiteroristického zákona při zmrazení britského majetku islandské Landsbanki dopustila velkého přehmatu. Také on tvrdí, že největší z bank, Kaupthing, padla v přímém důsledku jednání britských politiků. „Jednoduše naši největší banku zničili. Jednak svými výroky, ale také tím, že uzavřeli velkou londýnskou pobočku této banky. To záchranu Kaupthingu znemožnilo. Je to neomluvitelné a stálo nás to mnoho peněz.“
Jaký bude podle Johannessena příští vývoj? „Finanční krize se prohlubuje již dlouho. Domnívám se ale, že nakonec se z ní dostaneme. Podaří-li se nám získat pomoc ze zahraničí, bude to tím rychleji.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče