Hlavní cíl: alternativa k dálnici D1

02. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
02. dubna 2007, 00:00

VÝSTAVBA SILNIC Dálnice, rychlostní komunikace i silnice nižších tříd se v České republice stavějí pomaleji, než je potřeba. Ředitelství silnic a dálnic proto ve spolupráci s ministerstvem dopravy chystá opatření, která mají výstavbu zrychlit. Čeští řidiči se letos dočkají 74 kilometrů nových silnic a dálnic.

VÝSTAVBA SILNIC Dálnice, rychlostní komunikace i silnice nižších tříd se v České republice stavějí pomaleji, než je potřeba. Ředitelství silnic a dálnic proto ve spolupráci s ministerstvem dopravy chystá opatření, která mají výstavbu zrychlit.

Čeští řidiči se letos dočkají 74 kilometrů nových silnic a dálnic. Celkové náklady na jejich dokončení přesáhnou 35 miliard korun. Z této sumy dokončených úseků připadá 50 kilometrů na dálnice a rychlostní komunikace, zbytek na silnice I. třídy.

Nejvíce kilometrů komunikací získá Moravskoslezský kraj. Nejdelším úsekem bude nových 17 kilometrů dálnice D47 z Ostravy Rudné do Bohumína. Podle nového šéfa Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Aloise Brunclíka stát základní dopravní síť vybuduje do roku 2013.

CHYBĚJÍ STOVKY KILOMETRŮ

Prioritou nového vedení ŘSD je zejména dobudování dálniční sítě. Zatímco nyní je v Česku přibližně 640 kilometrů dálnic, celkem jich má být 948 kilometrů. Během následujících šesti let by se tak mělo postavit, respektive dokončit 348 kilometrů dálnic za zhruba 116 miliard korun. Dalších 243 miliard si vyžádá dobudování plánovaných 800 kilometrů rychlostních silnic. Těch je v současnosti hotovo přibližně 350 kilometrů. „Naší klíčovou prioritou je výstavba rychlostní komunikace R35. Bez alternativy k dálnici D1 se ekonomika rozvíjet nebude,“ tvrdí Brunclík. Přiznává ale, že příprava této investice rozhodně není ve stavu, že by se mohlo začít stavět v blízké době.

PENÍZE Z PRIVATIZACE NEJSOU

Hlavním rizikem rychlejší výstavby komunikací jsou peníze. Státní fond dopravní infrastruktury ještě nedostal na letošní rok očekávané příjmy z privatizace ve výši přes 30 miliard korun. Šéf fondu Pavel Švagr tvrdí, že pokud peníze nebudou nejpozději na počátku třetího čtvrtletí, může to vážně ohrozit dostavbu některých komunikací. Brunclík je ale optimistou a věří, že peníze přijdou včas. „Peníze zatím nejsou, ale jsem přesvědčen, že se najdou,“ říká Brunclík.

Kvůli nedostatku financí se letos také zřejmě nepodaří získat všechny peníze z evropských fondů. Projekty financované evropskými penězi musí totiž nejprve zaplatit stát, Unie peníze proplácí až dodatečně. Ve fondu Doprava na léta 2007 až 2013 je přitom připraveno rekordních 161 miliard korun, tedy kolem 23 miliard ročně. „Peníze z fondů je ale možné čerpat i zpětně,“ doplňuje ředitel úseku výstavby ŘSD Tomáš Kaas.

HLEDAJÍ SE ALTERNATIVY Ať se už peníze z privatizace pro letošní rok najdou či nikoliv, jisté je, že privatizace a výnosy s ní spojené končí. Podobně jako Fond dopravy (rozhovor s jeho šéfem Švagrem přinesl Profit v č. 6/2007) vidí i ŘSD možnosti zejména v navýšení podílu dopravy na příjmech z daně z minerálních olejů. Ta ročně do státního rozpočtu přinese 100 miliard korun. Do Fondu dopravy však putuje pouhých devět procent z této částky, tedy necelých 10 miliard. „Kdybychom měli nárok na polovinu z této daně, byl by to významný zdroj příjmů,“ řekl Brunclík.

K podobnému kroku ale nebude zřejmě politická vůle, jestliže ani ministerstvo dopravy nehodlá nijak tlačit na změny v rozpočtovém určení daní. Podle ministra dopravy Aleše Řebíčka je prý jedno, odkud peníze na rozvoj dopravní infrastruktury půjdou, pokud budou v požadovaném objemu kolem 100 miliard korun.

POMOHOU I PPP PROJEKTY

Jedním ze zdrojů, odkud by mohly do dopravní infrastruktury přitéci peníze, jsou projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). „Pokud chceme, aby na infrastrukturu šlo zhruba těch sto miliard, neobejdeme se bez soukromých peněz,“ tvrdí ministr Řebíček, podle nějž by soukromí investoři mohli do dopravních staveb investovat ročně až 15 miliard.

Vložené peníze se investorovi vracejí po dobu několika desítek let, například z mýtného. Další možností je podle Brunclíka větší zapojení krajských rozpočtů do výstavby dopravní infrastruktury. „Chceme prostě hledat spojence, kde se dá,“ dodává Brunclík.

ROZHODOVÁNÍ BUDE CENTRÁLNÍ

Vedle zajištění více peněz pro stavby dopravní infrastruktury je podle Brunclíka také nutné výrazně zrychlit a zjednodušit přípravu projektové dokumentace a staveb obecně. ŘSD by napříště mělo například rozhodovat o investicích do dopravní infrastruktury centrálně z jednoho místa. Dosud peníze na dopravní stavby rozdělovala investiční oddělení v jednotlivých krajích.

Ministerstvo dopravy původně uvažovalo také o snížení počtu krajských filiálek ŘSD z třinácti na šest. Tento záměr však vedl ke sporům mezi jednotlivými kraji o sídlo místní organizace. Například českobudějovická filiálka měla mít na starosti i Plzeňský kraj. Ministr dopravy zatím neví, odkud se budou investice řídit. „Kraje signalizovaly, že kdyby to nebyla Praha, tak by jim to udělalo radost. A rovněž by jim udělalo radost, kdyby to nebylo v místě, kde je dneska ŘSD,“ dodává Řebíček.

Další změny chystá samotné Ředitelství silnic a dálnic. Brunclík je zatím sice nechce příliš specifikovat, jisté ale je, že bude nutné provést i některé změny v zákonech. „Legislativa brzdí investice, pokud má být výstavba dopravní infrastruktury opravdu prioritou, pak je nutné přizpůsobit tomuto záměru i zákony,“ říká šéf ŘSD. Jemu osobně se nelíbí například zdlouhavá příprava staveb. Do budoucna by se také mohly tendry na jednotlivé silniční či dálniční úseky vypisovat na větší celky než po pouhých několika kilometrech.

STAVÍ SE DRAZE?

Ředitelství silnic a dálnic, ale i Fond dopravy a ministerstvo dopravy jsou nyní pod lupou kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten má zodpovědět otázku, zda se v Česku dálnice nestavějí příliš draho.

Zatímco pouhá srovnání stavěných dálnic v České republice a v sousedním Německu říkají, že ano, šéf ŘSD Brunclík údajné srovnávání „hrušek a jablek“ odmítá. „Kilometr nové dálnice stojí v Česku v průměru 350 milionů korun. Ale to je včetně všech nákladů - počínaje projektovou dokumentací, přes výkup pozemků, vlastní výstavbu dálničního tělesa až po protihlukové bariéry, překlady plynových vedení a terénní úpravy. Nemyslím si tedy, že bychom stavěli draze,“ tvrdí Brunclík. Podle jeho slov pramení vysoké náklady na výstavbu dálnice u nás mimo jiné například i z velmi přísných protihlukových norem.

Závěry inspekcí budou podle jeho slov k dispozici do jednoho měsíce.

PENÍZE Z TEPLÉ ZIMY ZBYDOU NA LÉTO

Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, mělo letos na zimní údržbu přibližně 1,2 miliardy korun. Díky příznivé zimě ale tuto částku zdaleka nevyčerpalo. Přesná čísla podle šéfa úřadu Aloise Brunclíka sice ještě nejsou k dispozici, on sám ale požádá o převedení zbývajících peněz na letní údržbu komunikací. „Celkově jsme v obrovském deficitu letní údržby komunikací. Podíl nevyhovujících silnic I. třídy vzrostl už na 50 procent, náklady na údržbu dálnic jsou na úrovni 60 procent roku 1992,“ zdůraznil Brunclík.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče