HLASY ČTENÁŘŮ

29. května 2006, 00:00 - RUBRIKU PŘIPRAVIL PETR KUČERA<br />
29. května 2006, 00:00

Proč rodné číslo vidí každý? Reakce na otevřený dopis, zveřejněný v Profitu č. 19/2006. Autor-podnikatel v něm kritizoval, že jeho rodné číslo může vidět kdokoliv, protože je součástí daňového identifikačního čísla - DIČ.

Proč rodné číslo vidí každý?

Reakce na otevřený dopis, zveřejněný v Profitu č. 19/2006. Autor-podnikatel v něm kritizoval, že jeho rodné číslo může vidět kdokoliv, protože je součástí daňového identifikačního čísla - DIČ. Vážený pane Šebesto, ve svém otevřeném dopisu adresovaném Úřadu pro ochranu osobních údajů píšete, že podoba DIČ nikoho nezajímá, a konstatujete: „váš úřad tuto skutečnost nenapadl“. Opak je pravdou: Úřad opakovaně na nevhodnost podoby DIČ z hlediska ochrany osobních údajů upozorňoval ještě dříve, než byla uzákoněna stávající podoba DIČ roku 2004. Zákon je samozřejmě třeba respektovat a Úřad nemá zákonodárnou iniciativu, jakou má kupříkladu ministerstvo, a tudíž k jeho změně nemá možnost dát podnět.

Může ovšem vyjadřovat své připomínky, a to zejména v rámci legislativního procesu. V případě DIČ také opakovaně při různých jednáních upozorňoval na nevhodnost konstrukce tohoto identifikátoru. Svědčí o tom také tisková zpráva, která je trvale zveřejněna na webových stránkách Úřadu. Úřad se opětovně setkal, v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie, v naléhavé podobě s problémem konstrukce DIČ, proti níž protestuje řada podnikatelů. Na problematičnost konstrukce DIČ jsme upozorňovali ministerstvo financí již od doby vzniku našeho Úřadu, tj. od roku 2000. Zákonná úprava, která v květnu potvrdila stávající konstrukci DIČ, zcela pominula fakt, že Úřad pro ochranu osobních údajů je povinným připomínkovým místem v legislativním procesu. Lze tedy konstatovat, že ministerstvo financí porušilo pravidla zákonodárného procesu a DIČ bylo tímto způsobem uzákoněno ve své stávající podobě. Úřad ovšem vnímá a sdílí obavy nespokojených podnikatelů.

V květnu 2004 se k problematice DIČ vyjadřovali v České televizi kromě pracovníků Úřadu také zástupci ministerstva financí. Záznam je uložen v našem videoarchivu, ale samozřejmě máme k dispozici i přepis odvysílaného vstupu. Zástupce ministerstva financí mimo jiné řekl, že změna by byla příliš nákladná a nebylo možné ji v tuto chvíli provést. Myslím, že k dalším vyjádřením, která v pořadu zazněla, není třeba dalšího komentáře.

Na Váš konkrétní dotaz, „co mám udělat, aby mé rodné číslo nebylo součástí mého DIČ“, můžeme odpovědět, že je třeba se obrátit na některého z členů zákonodárných orgánů, případně na ministerstvo financí, které samozřejmě je zákonodárnou iniciativou také nadáno.

RNDr. Igor Němec předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů

Staří bezmocní regulovaní nájemníci?

(reakce na sérii článků o deregulaci nájemného)

Vrátila jsem se ze zahraničí a čekalo na mne ve firmě několik Profitů. S chutí jsem se do nich začetla a pomalu získávám přehled, co se tady minulého půl roku dělo. Nejvíc mne zklamalo, že paní Táňa Fischerová, kterou jsem dosud považovala za jednu z mála „normálních“ poslankyň, byla proti zákonu o deregulaci nájemného. Údajně se zastávala těch chudáků, starých lidí, co žijí v přepychových obrovských bytech třeba v Praze na Starém Městě a že by bylo dobré je tam nechat dožít, protože tam žili desítky let.

Vážená Táňo, k tomu bych ráda dodala něco z vlastní zkušenosti. Dům v centru, který postavili můj děda a strýc z vlastních peněz a padly na něj veškeré jejich úspory, nám po roce 1948 sebrali komunisté. Nastěhovali do něj přívržence režimu, aparátčíky a jejich rodiny. Dvě tyto rodiny tam žijí doteď. Dneska jsou to staří lidé,vypadající chudě a nemohoucně, ale byli to udavači, mají na rukou krev z 50. let a ještě po roce 1968 zkazili život desítkám lidí. Proč bych měla takové lidi nechávat dožít v domě, který jsem zrestituovala? Nebylo by naopak spravedlivé, aby alespoň zbytek života dožili za stejně nuzných podmínek jako ti, o jejichž osudech 40 let rozhodovali?

Ludmila P., Brno

Špatné kampaně

V úvodníku jste vyzvali čtenáře, aby napsali něco o volebních preferencích. Já si především myslím, že s výjimkou ČSSD dělají bohužel ostatní strany svou kampaň špatně. Musím uznat, že srovnávací kampaň ČSSD s ODS je věcná, i když demagogická. Na slogan „jsme pro bezplatné školství“ bych odpověděl: „A tedy pro stejně nekvalitní jako dosud? Jste pro nevzdělanou společnost montérů, kde se mnoho talentovaných dětí nedostane na školu ne proto, že by na ni neměly, ale protože prostě na ně nejsou místo a peníze? Když oni by si rádi připlatili!“

Na slogan „jsme proti okamžitému zvýšení nájemného“ bych na plakáty ČSSD napsal: „Takže chceme, aby babičky v neregulovaných panelácích platily i nadále za 2+1 neúměrných 10 tisíc, zatímco při uvolnění trhu s byty by platily o třetinu méně. A jsme pro to, aby nám domy padaly na hlavu, protože majitelé si kvůli regulovanému nájmu nevydělají ani na nejnutnější opravy.“ Totéž o zdravotnictví. A tak dále a tak dále.

Kampaň ODS je nepříliš povedená, přesto v této straně vidím jedinou silnou alternativu. Je škoda, že má příliš rozplizlý volební program a snaží se zavděčit všem, místo aby jasně řekla: „Chceme podporovat,jenom‘ lidi, kteří se nebojí nést odpovědnost za vlastní chování a na rozdíl od socanů a komunistů nechceme podporovat flákače, kteří jen s otevřenou rukou čekají, co jim stát dá z daní vybraných od těch, kdo tvrdě pracují“.

Bárta

Poradna

Formální podmínky soutěžní nabídky

Naše firma chce podat nabídku do zadávacího řízení veřejné zakázky. Zadavatel však požaduje dodání jednoho originálu a sedmi kopií, dále kopii v elektronické podobě na CD, očíslovanou každou stranu a to včetně výpisu z obchodního rejstříku, specifické prokládání rubrik volnými stranami a podobně. Jsme menší firma, takže je to pro nás administrativně náročné, navíc konec lhůty pro podávání nabídek se blíží. Může nás zadavatel za nesplnění takového kvanta formálních požadavků vyloučit?

podnikatel z Českých Budějovic Ne, nesplnění formálních požadavků nemůže být důvodem pro vyloučení ze soutěže. Z ohlasů čtenářů plyne, že to někteří zadavatelé bohužel nerespektují. Již rok však mají všichni podnikatelé-žadatelé v rukou pádný argument: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve svém rozhodnutí ze dne 5. května 2005 konstatoval, že zadavatel není oprávněn po uchazečích vyžadovat splnění skutečností, které se nevztahují k realizaci předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel požaduje například předložení nabídky v kroužkové vazbě či v určitém počtu kopií nebo zabezpečení nabídky proti vyjmutí listů, je podle ÚOHS vhodnější takovéto požadavky formulovat jako požadavky doporučující.

Rozhodnutí úřadu tedy vymezuje mantinely, jimiž je nutné se řídit, pokud problematiku neupravuje zákon. Výkladová praxe ÚOHS často slouží jako podklad pro rozhodování v dalších řízeních.

JUDr. Kristýna Dušková-Janouchová, Profit

Prodej adresy na freemailu

Naše firma si kdysi zřídila „lukrativní“ internetové adresy na freemailové službě Seznamu. Nyní už je nepoužíváme (máme vlastní doménu), ale rádi bychom je zpeněžili. Nemůže být nějaký problém s tím, že vlastně prodáváme něco, co je teoreticky zdarma? Někdo říká, že ano, ale já myslím, že prodáváme právo na užívání této konkrétní adresy (typu hotel@seznam.cz) a že cena může být tržní.

Roman D. Zřízení internetové adresy na freemailové službě Seznam je, jak vyplývá z vašeho dotazu, bezplatné. Pokud chcete takzvané „lukrativní internetové adresy“ zpeněžit, je rozhodující obsah takovéto adresy. Pokud by se například jednalo o ochrannou známku či známé obchodní jméno (Siemens, Škoda a podobně), pak za případné zpeněžení takovéto adresy (třeba prodejem třetí osobě či vlastníku obchodního jména nebo ochranné známky) by bylo možné považovat za jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy v rozporu s obchodněprávními předpisy. Takovýto úkon by poté mohl být shledán neplaným a kupující by se mohl domáhat jeho neplatnosti se všemi právními důsledky.

Vzhledem k tomu, že v dané právní oblasti dosud není známa žádná relevantní judikatura, nelze považovat toto stanovisko za nesporné. Obecně totiž platí, že každý účastník volné tržní soutěže řízené principy nabídky a poptávky může zpeněžit to, co má k dispozici či jiným způsobem vlastní. Zde ovšem je třeba upozornit na eventuální existenci smluvních pravidel pro provozování freemailových stránek, které mohou zpeněžování internetových adres zakazovat.

JUDr. Jaroslav Večeřa, advokát, Nörr Stiefenhofer Lutz, v. o. s.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče