Historie Ukrajiny: Stalin přivodil úrodné zemi hladomor

15. května 2011, 11:48 - Tomáš Stingl
15. května 2011, 11:48

Ukrajina musela mnohé vytrpět, než doputovala na konci 20. století k suverenitě. V sovětských dobách trýznila zemi násilná kolektivizace, hrůzné hladomory či radioaktivní spad z havárie jaderné elektrárny v Černobylu.

Foto: archiv Český Export

Prvním významným státním útvarem v oblasti dnešní Ukrajiny byla v 9. století utvořená Kyjevská Rus, která přijala křesťanství. Rozkvět této říše ovšem ukončili ve 13. století tatarští nájezdníci. Oblast se dostala pod tlak jejich takzvané Zlaté hordy. Na počátku novověku se pak o nadvládu nad Ukrajinou přetahoval silný polský stát a Rusko, které nakonec ovládlo prakticky celý region.

Až počátek 20. století přinesl vyvrcholení vlny národního uvědomění a snahu o nezávislost. Krátce po vzniku Sovětského svazu v roce 1922 ale byla oblast po občanské válce začleněna do rodícího se impéria jako Ukrajinská sovětská socialistická republika. Zejména za Stalinovy vlády docházelo k maximálnímu potlačování národní identity a rusifikaci celé Ukrajiny.

V této době také postihly v důsledku násilné kolektivizace Ukrajinu opakovaně hladomory, přičemž ten nejstrašlivější v letech 1932 a 1933 si vyžádal až pět milionů obětí. Podle některých hypotéz byl hladomor přinejmenším zčásti vyvolán záměrně, aby paralyzoval venkovské oblasti.

Další strádání znamenala o několik let později druhá světová válka. Právě Ukrajina nesla největší břemeno útoku nacistických vojsk. Na druhé straně ovšem část ukrajinských nacionalistů kolaborovalo s nacisty, což po válce posloužilo jako záminka pro další diskreditaci emancipačních snah ukrajinského národa. Ty nedostaly prostor ani v dalších dekádách, přestože jak Stalinův nástupce Chruščov, tak i následující dlouholetý vůdce Sovětského svazu Brežněv pocházeli z Ukrajiny.

Hospodářství země prošlo v této době rozsáhlou industrializací. Vznikly obrovské metalurgické komplexy v Donbasu, na řece Dněpru vyrostla kaskáda přehrad. Tyto megalomanské projekty ovšem zásadně poznamenaly životní prostředí na Ukrajině. Největší ekologickou katastrofou pak byl v dubnu 1986 výbuch v jaderné elektrárně Černobyl u hranice s Běloruskem. V okruhu 30 kilometrů muselo být odsunuto veškeré obyvatelstvo. V důsledku úniku radioaktivity zemřelo bezprostředně po havárii na 30 lidí. V dlouhodobém měřítku se hovoří o dalších stovkách, podle některých zdrojů až stovkách tisíc obětí ozáření. Elektrárna přesto zůstala až do roku 2000 v částečném provozu.

Po rozpadu sovětského impéria v roce 1991 se Ukrajina konečně osamostatnila, ale ekonomika zažila klasické transformační problémy. Privatizace byla divoká, hospodářství se propadalo a obyvatelé byli rozčarováni. Ukrajina zavedla politický systém se silnou rolí prezidenta, přičemž tuto pozici zastával nejprve Leonid Kravčuk a později prorusky orientovaný Leonid Kučma.

V roce 2004 vynesla takzvaná oranžová revoluce dočasně k moci naopak západně orientovaného Viktora Juščenka. Toho loni vystřídal Viktor Janukovyč, který se snaží lavírovat mezi unijním i ruským vlivem a realizovat některé potřebné reformy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče