Hejtman Libereckého kraje: krizí utrpělo sklářství a bižuterie

27. února 2010, 13:09 - Jiří Němeček, Libuše Frantová
27. února 2010, 13:09

Sever Česka byl a stále zůstává převážně průmyslový, ale textilní průmysl je dnes v útlumu.

Autor: Liberecký kraj

Krize zasáhla i další tradiční odvětví – sklo a bižuterii. „Pád velkých firem se projevil na zaměstnanosti,“ říká hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler.

Nastaly po rozdělení bývalého Ústeckého kraje na dva, kdy se oddělily uhelné revíry od turistických oblasti Jizerských hor a Krkonoš, nějaké problémy, nebo je to skutečně výhodnější?

Nemyslím si, že by nastaly nějaké problémy. Ba naopak. Současné členění krajů je v mnohém prospěšnější. Lidé mají blíž do krajských měst, například obyvatelé Jablonce nad Nisou či Semil, ležících na východním okraji kraje, nemusejí do svého krajského města dojíždět až do dalekého Ústí nad Labem. Je také lépe zachována dopravní obslužnost a cestování je tak pro obyvatele rychlejší, kratší a bezpečnější.

Jak se krize a pád firem, jako Jablonex Group a Crystalex Nový Bor, projevily na zaměstnanosti ve vašem regionu? Pád velkých firem, jako je Jablonex Group nebo Crystalex Nový Bor, se pochopitelně projevil na stavu zaměstnanosti v Libereckém kraji. Nezaměstnaných neustále přibývá. Počet uchazečů o zaměstnání se během ledna zvýšil z 26 273 na 27 219, tedy o 946 osob, což je nejvyšší nezaměstnanost v historii kraje. Míra nezaměstnanosti se zvýšila z 11,2 procenta na 11,6 procenta. Před rokem činila 8,2 procenta. Jak hodnotíte fakt, že pracovní síla se z oblasti skla a bižuterie přesunula do automobilového průmyslu? Nejenže je řada firem závislá na dodávkách pro automobilky, ale také lidé denně dojíždějí až do Mladé Boleslavi.

Ano, to je pravda, ale záleží na nastavení strategie řešení celosvětové ekonomické krize. Ta se projevuje ve všem, co je kolem nás. V našem kraji utrpělo krizí nejvíce sklářství a bižuterie. Automobilový průmysl je stále žádaný a můžeme být rádi, že jeho subdodavatelé postavili své továrny blízko Libereckého kraje nebo přímo na jeho území. Jinak bychom na tom s nezaměstnaností byli ještě hůře. Přesto při našich jednáních, zejména se zahraničními partnery, se obracíme i na jiné investory, abychom nebyli odkázáni jen na jedno odvětví.

Měl stát nějak pomoci při kolapsu tradičních odvětví – bižuterie, šperkařství, sklářství či v minulosti tkalcovství?

To je otázka otevřeného trhu, stát neměl pravomoci k uvalování embarga na dovoz zahraničních textilních či sklářských výrobků, takže nemohl přímo ovlivnit jejich konečnou cenu na českém trhu. České výrobky se tak staly drahými a konkurence neschopnými. Stát podle mě nemohl v této situaci sehrát příliš významnou roli.

Jaký bude osud chátrajících bývalých objektů továren?

Pro současné investory je, bohužel daleko jednodušší a ekonomičtější postavit nové objekty na zelené louce, než se věnovat revitalizaci starých, často nevyhovujících prostor po jiných firmách. Dostáváme ale brownfieldy do povědomí investorů. Vysvětlujeme jim, že pro jejich nové továrny je výhodnější použít právě objekty starých firem, protože na ně mohou čerpat dotace z evropských fondů.

Bude kraj podporovat tradiční obory, jako je šperkařství a bižuterie, nebo nechá učňovské a střední školství na zájmu rodičů? Počet otevíraných oborů musí být v prvé řadě přímo úměrný zájmu žáků. Liberecký kraj se bude snažit podporovat méně oblíbené profese formou stipendijních programů. V současné době nejvíce chybějí uchazeči o studium strojírenství a stavebnictví. Je jasné, že děti již nemají o řemeslné profese takový zájem, jako tomu bylo před dvaceti či třiceti lety. Ve snaze zvrátit dosavadní neutěšený stav uskutečňuje Liberecký kraj od roku 2007 kampaň na podporu vzdělávání v technických oborech TECHyes, která byla v loňském roce rozšířena na podporu odborného vzdělávání. Jak se bude řešit ztráta z mistrovství světa v lyžování? V prvé řadě je nutné připomenout, že po sportovní stránce se mistrovství světa vydařilo a pro mnohé sportovce bylo pěkným a nezapomenutelným zážitkem. Jiná otázka je financování takových sportovních podniků a zejména vyúčtování nákladů. Mohu jen konstatovat, že řešení lze v budoucnu dosáhnout jen průhledným financováním a důslednou kontrolou ze strany těch institucí, které peníze poskytly, a samozřejmě hlavně celostátních kontrolních mechanizmů, včetně finančních, antimonopolního a dalších úřadů. Pomůže kraj městům a obcím s vysokými náklady na současnou zimu? Většina komunikací II. a III. tříd v našem hornatém regionu spadá do správy Libereckého kraje. Vzhledem k tomu, že letošní zima je náročná a kraji již teď chybí asi 20 milionů korun na údržbu, opravdu není možné, aby finančně obcím vypomohl. Jak bude na Liberecku pokračovat výstavba rychlostních silnic? Neohrozí škrty ve státním rozpočtu výstavbu rychlostní silnice R35, která se má stát klíčovou alternativou pro přetíženou dálnici D1? Tato otázka by měla být položena spíše zástupcům Ředitelství silnic a dálnic nebo ještě lépe Ministerstvu dopravy, protože rychlostní silnice třídy I. spadají do jejich kompetence. Liberecký kraj se k těmto otázkách spíše jen vyjadřuje, ale určitě nerozhoduje o tom, kdy a jak se budou rychlostní komunikace na jeho území stavět. Do naší kompetence spadají pouze silnice II. a III. tříd. Podle současného vývoje situace se začne R35 stavět nejdříve za deset let, spíše ještě později. Jakou variantu dopravního řešení přes Český ráj podporujete? Z analýz a odborných průzkumů jako nejefektivnější a nejprospěšnější vychází varianta severního koridoru rychlostní silnice R35. Koridor pro stavbu volně kopíruje trasu již stávající silnice, ale vyhýbá se obcím a městům. Očekáváme, že přinese daleko větší bezpečnost pro účastníky silničního provozu, obyvatele obcí a měst a zlepšení jejich životního prostředí. Kdy zastupitelstvo kraje rozhodne o určení trasy R35 v nejvíce problematickém úseku Ohrazenice – Líbeznice? Návrh na odsouhlasení vybrané varianty pro koridor R35 bude předložen k projednání zastupitelstvu, až uzavřeme veškerá jednání s ministerstvy, dotčenými obcemi a městy a také s občany. Předpokládáme, že se tak stane v průběhu března letošního roku. Kraj projevil vážný zájem o koupi libereckého letiště od města. Kde na to vezmete peníze a jaké máte s letištěm plány?**

Nemůžeme konkurovat tržní ceně letiště, jestliže město hodlá letiště prodat nejméně za 105 milionů korun. Liberecký kraj nemá takové finanční možnosti jako někteří soukromí investoři. Hledáme proto jinou možnost, jak získat letiště do krajského majetku, například směnou pozemků. Myslím si, že letiště jsou v dnešní době součástí řady krajských měst a pomáhají jak k dobré dopravní obslužnosti, tak k rozvoji každého kraje. I proto si myslím, že bychom to liberecké neměli nechat zaniknout.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče