Hejtman Jihočeského kraje: Nemůžeme čekat, jak si příroda poradí

05. března 2010, 13:02 - Libuše Frantová
05. března 2010, 13:02

Jihočeský kraj je nejen významnou turistickou a rekreační oblastí, ale rozvíjí se tu i průmysl.

Kraj se nyní pře se státem kvůli boji s kůrovcem. „Změnit postoj vlády i Ministerstva životního prostředí se nám nepodařilo,“ říká Jiří Zimola.

Spolu s hejtmankou Plzeňského kraje jste iniciovali petici Za zdravou Šumavu proti pasivnímu přístupu, který prosazují Ministerstvo životního prostředí a Správa Národního parku Šumava. Podařilo se vám změnit postoj státu a ochranářů v boji s kůrovcem?

Rád konstatuji, že role krajů a jejich samospráv oproti době ještě nedávno minulé významně posílila. Ministerstvo se Správou Národního parku si konečně uvědomilo, že kraje jsou regionálními hybateli a že je třeba s nimi mluvit. Co se nám nepodařilo, je změnit postoj vlády i Ministerstva životního prostředí v boji s kůrovcem. Premiér Jan Fischer mi oznámil, že obava naše i lidí žijících na Šumavě je zbytečná, že ministerstvo má kůrovce pod kontrolou a že žádná kůrovcová kalamita není a nebude.

Proč kraj zaujímá kritické stanovisko k rozšiřování prvních nejcennějších zón Národního parku Šumava?

Třeba proto, že postup rozšiřování nebyl nikdy s nikým projednán. Obce i kraje jsou stavěny do role pasivních účastníků bez možnosti vyjádření názoru. Šumava je jeden celek, ze kterého jednoduše nejde vyjmout dvacet, třicet nebo padesát procent území, převést je do bezzásahového režimu a čekat, jak si příroda poradí. Mnohem prospěšnější by bylo vést debatu o kategorizaci parku a shodnout se na kompromisu.

Kraji chybí dálniční napojení, které by měla přinést výstavba dálnice D3 a rychlostních komunikací R3 a R4. Kdy budou konečně hotovy?

Termín dostavby dálnice D3 a navazující rychlostní silnice R3 je spíš otázkou pro věštce. Dát na ni odpověď se zatím neodvažuje nikdo z kompetentních politiků ani úředníků. Přitom je jasné, že bez napojení na evropskou dálniční síť bude náš region zaostávat za jinými kraji čím dál více. Podařilo se nám, díky mohutným intervencím i pochopení Ministra dopravy, zachovat pro rok 2010 plánované státní investice do dopravní infrastruktury a díky tomu se již letos dokončí část úseku R4 Mirotice – Třebkov na Písecku nebo propojení dopravních okruhů v Českých Budějovicích. Termín zprovoznění další části dálnice od Tábora do Veselí nad Lužnicí ale určit neumím.

Diskutuje se o propojení rakouského a českého lyžařského střediska na pravém břehu Lipna. Má šanci projekt uspět proti ochranářům? Žádné české lyžařské středisko na pravém břehu neexistuje, a není tedy co propojovat. Mluví se pouze o variantě přepravy lyžařů z české strany do rakouského lyžařského areálu Hochficht. Jako optimální a s ohledem na životní prostředí nejlepší se jeví varianta lanovky, přesto i ta ochranářům vadí. Je tedy lepší objíždět kopec třicetikilometrovou objížďkou? Uvědomují si odpůrci lanovky, co tento projekt může Lipensku přinést, kolik nových pracovních míst může vzniknout a jak se může návštěvnost oblasti zvýšit? Jak daleko je projekt civilního využití vojenského prostoru Boletice? Už vloni v dubnu jsme ustoupili od plánu vybudovat na území prostoru lyžařský areál, který prosazovalo minulé vedení Jihočeského kraje. Jsem spíš pro to, využívat toto území v souladu s ochranou přírody a v souladu se zájmy šetrné turistiky. Boleticemi máme šanci zvětšit území našeho kraje o část využitelnou pro šetrnou turistiku. Chceme zde vybudovat naučné a cyklistické stezky. Uvidíme, zda a kdy se nám to ve spolupráci s Ministerstvem obrany podaří. Kritici považují za vyhazování peněz investice do splavnění Vltavy a Malše, do letiště v Českých Budějovicích, na které kraj ročně doplácí desítky milionů korun. Neměl by kraj v době krize investovat jinam?

Projekt splavnění Vltavy nefinancujeme ani jednou korunou. Osobně se k němu vyjadřuji velmi skepticky. Jediné, co na něm oceňuji, jsou protipovodňová opatření, která projekt částečně rovněž přináší, neboť se zrekultivuje dno a tak upraví řeka. V otázce projektu letiště jsem přesvědčen, že jižní Čechy investovat do letiště potřebují. Je totiž velmi důležitým krokem v cestovním ruchu. Naším cílem je, aby Letiště České Budějovice mohlo být v roce 2012 zařazeno do mezinárodní sítě veřejných letišť a mělo vybavení pro přílety letadel Boeing 737 či Airbus A32.

Postavili jste se proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Ale nevadí vám, že se tento odpad bude skladovat v areálu Jaderné elektrárny Temelín?

S vybudováním hlubinného úložiště jaderného odpadu kdekoli na území Jihočeského kraje zásadně nesouhlasíme. Koncepci skladování vyhořelého paliva v povrchových meziskladech a jeho překladu do nových neprodyšných nádob má například Nizozemsko, které zároveň zatím o hlubinném úložišti neuvažuje. Z umístění radioaktivních odpadů v dočasném úložišti, v meziskladu, radost určitě nemáme. Ale máte jiný tip, kde by se dočasně měl jaderný odpad skladovat?

Za vašeho vedení kraj podpořil rozšíření temelínské elektrárny. Ale většina Jihočechů je proti. Nebojíte se negativního postoje občanů? Neřekl bych, že většina obyvatel kraje je naladěná proti temelínské elektrárně, naše průzkumy hovoří významně jinak. Elektrárna patří v regionu k důležitým zaměstnavatelům. Díky naší podpoře případné dostavby se stala elektrárna v regionu také zásadním partnerem. Smlouva podepsaná po revokaci usnesení krajského zastupitelstva o podpoře případné výstavby 3. a 4. bloku se společností ČEZ zajišťuje, že do regionu během deseti let přitečou od ČEZ čtyři miliardy korun. Jižní Čechy patří díky přírodním krásám i historickým památkám k oblíbeným turistickým oblastem. Jak kraj podporuje rozvoj cestovního ruchu?

Jihočeský kraj je oprávněně považován za jeden z turisticky nejatraktivnějších regionů České republiky, přesto i u nás zaznamenáváme pokles návštěvníků. V nové koncepci cestovního ruchu se proto zaměříme na nové trendy v marketingu. Na své si v připravovaných tematických balíčcích přijdou vyznavači jihočeských outdoorových aktivit, milovníci pěší a cykloturistiky nebo wellness a lázeňské turistiky. Velký úspěch měla před několika dny naše nová, produktově zaměřená expozice s jednotnými katalogy a brožurami na veletrzích cestovního ruchu, a to jak doma, tak v zahraničí.

Jihočeský kraj má v Bruselu svoji vlastní kancelář. Jaké z toho plynou výhody?

Hlavní výhodou je možnost osobního setkávání s partnery přímo na diplomatické půdě, kde je možno na společných projektech pracovat a lobbovat. Kancelář poskytuje zázemí nejen pro hejtmana kraje. Zároveň je jakýmsi konzulátem pro obyvatele jižních Čech a zaměstnance krajského úřadu, kteří do Bruselu vyjíždějí. V dubnu budeme takto spoluorganizovat například návštěvu Belgie pro studenty Jihočeské univerzity.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče