Hbití jako finské myšky

12. května 2011, 15:03 - Tomáš Plhoň
12. května 2011, 15:03

Čeští úředníci poslechli NERV – učí se od Finů

Vy Češi musíte konečně pochopit, že v ekonomice nejde o to, mít šéfa, jde o vzájemnou důvěru, zní v malé zasedací místnosti v budově ministerstva průmyslu a obchodu v ulici Na Františku. Muž, který je pronáší, není žádný významný ekonom či ministr financí úspěšnější země. Přesto tu teď stojí a mluví o tom, jak moc se musíme změnit. Pochází totiž z Finska, země, již si Češi vybrali za úspěšný a fungující vzor, který by tuzemská ekonomika měla a mohla napodobit. Seppo Laine, jak se onen zhruba šedesátiletý muž s vlídným výrazem ve tváři jmenuje, není v Česku poprvé. V rodném Finsku totiž pracuje jako hlavní poradce agentury Finpro, která pomáhá tamějším podnikům inovovat se a prosazovat se na zahraničních trzích. Je to jeden z mnoha segmentů, v nichž Finové excelují a jejž se nyní Češi snaží převzít. A podle výrazu ve tvářích vrcholných úředníků z ministerstva, agentur CzechTrade a CzechInvest, ale také z Akademie věd ČR dopadají jeho slova na úrodnou půdu.

Češi mají mozky

„Chceme se stát aktivní ekonomikou,“ vysvětluje české prahnutí po severských vědomostech Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu. Jak říká, tuzemská ekonomika je složená zejména ze subdodavatelů. Zdejší firmy hlavně dodávají výrobky pro nadnárodní koncerny umístěné například v Německu. Jak tu dnes několikrát zaznívá, Češi mají mozky, jejich nápady se ovšem nerealizují tady, ale za hranicemi. Může se to vůbec změnit?
Finům se to podařilo velmi dobře a je hned několik důvodů, proč bychom se jimi měli inspirovat, na což upozornil už „první“ NERV před dvěma lety. Předně, finská ekonomika se svou strukturou velmi podobá té české. Jeho hospodářství bylo až do osmnáctého století založeno na zemědělství a lesnictví, průmysl se začal rozvíjet až díky okolním státům, což donutilo zemi být otevřenou exportní ekonomikou. Velmi důležitý zlom nastal na počátku devadesátých let, kdy Finsko bojovalo s vlastní ekonomickou krizí. Zásluhu na oné přeměně měla do velké míry právě agentura Finpro, obdoba české CzechTrade. Existuje mezi nimi ovšem několik rozdílů. Finpro má pobočky po celém světě a v každé zemi, ve které působí, důkladně analyzuje všechny potenciální budoucí trendy. Finské agentuře nejde jen o garance a financování, jak to funguje v Česku. Pomáhá firmám vymýšlet nové nápady, zaměřovat se na ty nejdůležitější technologie a myslet do budoucna. Především díky tomu se finský byznys prosadil po celém světě a benefitují z toho i samotní obyvatelé (HDP na osobu je výrazně vyšší, než je průměr OECD).

Hledět do budoucna

„Finpro nabízí službu, které říkáme foresight. Na první pohled by mohla připomínat věštění budoucnosti, ve skutečnosti se ale snažíme označit trendy, jež ještě nejsou zjevné. Potom oslovíme samotné firmy a říkáme jim – nechtěli byste se do toho víc zapojit? Tohle k tomu musíte udělat,“ vysvětluje Laine.
Právě tuto metodu se nyní MPO snaží od Finů odkoukat. Ve spolupráci s Akademií věd ČR a její Technologickou agenturou, a především s CzechTradem bude sbírat data z různých oblastí po celém světě, vyhodnocovat je a následně spolupracovat se samotnými exportéry. Čeští zástupci podpory exportu jsou přesvědčení, že to firmám pomůže hledět víc do budoucna. „Nebudeme moci nikdy doopravdy soutěžit v částkách, které na výzkum a vývoj dávají země jako Spojené státy nebo Čína. Můžeme ale rychleji pochopit, co se ve světě děje. V našich podmínkách jde o úplně novou službu státu,“ říká Ivan Jukl, ředitel agentury CzechTrade. Má nepochybně pravdu. Kupříkladu Spojené státy, které zmiňuje už proto, že jsou známy jako Mekka vědeckého výzkumu celého světa, dávají na vědu a výzkum ročně více než 350 miliard dolarů (přibližně šest bilionů korun). Také v zemi našich severských vzorů pochopili, že se této částce nemohou nikdy doopravdy přiblížit. Vsadili proto spíše na rychlý a obratný způsob zavádění nových technologií, jež ostatně tvoří většinu jejího vývozu. „Snažíme se být jako malé myšky, které manévrují kolem velké tlusté kočky,“ připodobňuje Laine.

Jednou budete učit vy nás

Seminář skončil a čeští úředníci se tváří nadšeně. Zdá se, že všichni jsou odhodlaní ke změně, všichni si v duchu představují Česko jako chytrou zemi vyvážející geniální nápady a dokonalé technologie s vlastními patenty. Skoro by se chtělo troubit na oslavu, že brzy vznikne česká Nokia. Jenže země tisíců jezer musela na cestě za úspěchem urazit předlouhou cestu a samotný stát na ní neměl až takový podíl. Agentura, která finské inovace podporuje, totiž nepatří pod žádné ministerstvo, ale samotným podnikům. Ty ji založily, řídí, a dokonce i částečně financují, zatímco stát do jejího rozpočtu jen přispívá. Proto finský zástupce ve své řeči tak často používá slovo „inovační ekosystém“, který funguje sám o sobě. V té souvislosti se nezdá zrovna pravděpodobné, že by státem vytyčená strategie skutečně dokázala převychovat české firmy, jakkoliv je úctyhodné se o to snažit.
„Popravdě, snažil jsem se vaše zástupce co nejvíc povzbuzovat, aby do svých plánů víc zapojili české firmy. Dnes si tu někdo stěžoval, že vaše ministerstvo průmyslu a obchodu má jen malou kontrolu nad byznysem. Reagoval jsem velmi ošklivě. Organizování a strukturování je pro jakékoliv inovace jako jed,“ vysvětluje Laine týdeníku EURO. Navíc finský úspěch nestojí jen na podpoře exportu. Tamní školství je jedno z nejlepších na světě, zatímco to české se podle dostupných žebříčků neustále propadá. Finsko ostatně na školství přispívá více než šesti procenty HDP, zatímco v tuzemsku je to o třetinu méně. Finové mají také přirozený odpor ke korupci, který je zde prostoupen celou společností. „Korupce je jako rakovina, ve zkorumpované společnosti lidé nemají možnost se prosadit s novými nápady, to zkrátka nejde. Když je u nás nějaký ministr například jen podezřelý, třeba když nemůže vysvětlit, kde zaplatil hloupé lístky do opery, tlak na něj je nemilosrdný,“ říká finský expert, jehož slova znějí uprostřed české reality jako pohádkový příběh. Jestliže se člověk zaměří na finský obrázek i s rámem a neomezí se jen na to, které instituce si tamní stát vybudoval, nezdá se být zrovna pravděpodobné, že by finský model mohl v Česku uspět. Důležité je, že na MPO si alespoň část toho uvědomují. „Musíme zahájit plnohodnotný dialog s podnikateli,“ říká odhodlaně ministrův náměstek Martin Tlapa, jeden z hlavních propagátorů spolupráce s Finy. „Ze signálů, které mám, věřím, že to dokážete. Zajímáte se, jak to dělají jiní, to je samo o sobě skvělé. S Francouzi nebo Italy bych se takhle otevřeně nikdy bavit nemohl. A jste velmi kreativní, mnohem víc než Finové. Podle mě budete jednou ještě učit vy nás,“ říká Seppo Laine.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče