Hana Potměšilová: Zaměstnávání postižených přestává být charita

16. března 2011, 09:14 - Dalibor Dostál
16. března 2011, 09:14

Zaměstnávání zdravotně postižených prochází v posledních letech nebývalou proměnou. Mění se přístup zaměstnavatelů i samotných lidí s hendikepem, říká ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová. Ta usiluje o to, aby zaměstnávání zdravotně postižených již nebyl pro některé firmy výnosný byznys se státními příspěvky, ale aby skutečně pomáhal integrovat hendikepované občany…

Foto: NFOZP

Prakticky všechny oblasti zasáhla v posledních letech ekonomická krize, jak se projevila v zaměstnávání zdravotně postižených občanů?

Je to překvapivé, ale ekonomická krize se v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených (OZP) projevila jak pozitivně, tak i negativně. Mnoho firem z chráněného trhu práce, které zaměstnávají postižené osoby například na kompletační práce či výrobu reklamních či upomínkových předmětů, zaznamenaly nižší zájem odběratelů. Tento úsporný efekt vedl na druhé straně k tomu, že firmy z otevřeného trhu práce začaly více přemýšlet nad zaměstnávání zdravotně postižených osob ve svých týmech, protože je to finančně poměrně zajímavé. Stát nejen že dává možnost různých slev na dani z příjmů, ale Úřady práce mají řadu nástrojů, jak finančně podpořit vznik pracovních míst pro OZP na otevřeném trhu práce.

Změnila vnímání postižených firmami jen krize a počítání nákladů, nebo tento pozitivní trend nastartoval již dříve?

Je to více než deset let, kdy jsem díky své profesi, začala aktivně spolupracovat s odbornými lékařskými společnostmi a pacientskými organizacemi. V té době lety bylo zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce vnímáno více méně jako charita či dobrá cesta ke zviditelnění, pozitivnímu PR.  Díky aktivní spolupráci lékařů, pacientských organizací a jednotlivých pacientů se zhruba  dva až tři roky před ekonomickou krizí  začalo veřejně mluvit o konkrétních lidech, manažerech, řemeslnících, kteří jsou díky své kvalifikaci, odbornosti, vzdělání  dobří ve své profesi. A k tomu se mimo jiné dodalo, že ten dotyčný člověk trpí třeba roztroušenou sklerózou, je po rakovině atd. Lidé se přestávají bát přiznat, že mají nějaké zdravotní znevýhodnění a zaměstnávání zdravotně postižených na jakýchkoli pozicích se pomalu ale jistě stává firemní kulturou. Nikoli charitou.

Máte nějaký konkrétní příklad pozitivního přístupu firem k postiženým?

Příkladů by bylo hodně.  Ale jedním z nejmarkantnějších je určitě přístup společnosti LMC, provozovatele portálů práce.cz a jobs.cz, která je velkým hráčem na trhu personalistiky. LMC se před dvěma lety  rozhodlo aktivně podpořit zaměstnávání zdravotně postižených v České republice a ke spolupráci vyzvalo právě náš nadační fond. Z naší společné práce vzešla nejen řada školení a informačních textů pro personalisty na téma „jak na zaměstnávání OZP“,  „proč se vyplatí OZP zaměstnávat“ a „co je dobré náhradní plnění“, ale také speciální sekce Práce OZP na portálu práce.cz. Do této speciálně upravené sekce mohou personalisté zdarma vkládat inzeráty s nabídkami práce pro zdravotně postižené osoby, mohou se poradit přes online poradny s odborníky na zaměstnávání OZP, ale také i pacientskými organizacemi.  A protože by tato služba nebyla úplná, kdyby nebyla nabízena také lidem z řad zdravotně postižených, samozřejmě podobné služby jsou portálem nabízeny i této kategorii návštěvníků.

Iniciovali jste vznik Charty sociálního podnikání. Na jakou situaci reagovala a co by měla přinést?

Cílem Charty sociálního podnikání, která byla oficiálně podepsána 31. ledna tohoto roku, je navázání trvalého dialogu a spolupráce při přípravě dlouhodobé koncepce zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zákonodárnou a výkonnou mocí státu. Do doby vzniku naší Charty neexistovala jednotná platforma, která by byla partnerem jak vládě, tak i veřejnosti. Zakladateli Charty jsou Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky, náš Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a Svaz českých a moravských výrobních družstev. Od vzniku Charty se podařilo zvrátit první návrhy připravované změny Zákona o zaměstnanosti a Charta sociálního podnikání byla vyzvána Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) k trvalému dialogu a spolupráci při přípravě dlouhodobé koncepce zaměstnávání zdravotně postižených. Na základě věcného dialogu MPSV a Charty sociálního podnikání nebude k lednu 2012 zrušeno takzvané  náhradní plnění, ani nedojde ke zrušení statutu osoby zdravotně znevýhodněné.  Cílem první etapy dlouhodobé spolupráce MPSV a Chartou sociálního podnikání bude zvýšení aplikace podporovaného zaměstnávání, zlepšení posudkové služby, důsledné oddělení sociální terapie a zaměstnávání zdravotně postižených a v neposlední řadě zavedení kontrolingu a další nástrojů, které povedou k  zamezování zneužívají systému. V rámci druhé etapy dojde k zavedení kvalitativního hodnocení zaměstnavatelů OZP a  nových nástrojů podpory zaměstnávání. Například půjček, daňových zvýhodnění a podobně.

Přede dvěma roky jste přinesli ochrannou značku Práce postižených. Jaký je o ni mezi firmami zájem?

Ochranné známce Práce postižených v letošním dubnu končí dvouleté pilotní období, které nám přineslo řadu podnětů a ukázalo jak na silné, tak i slabé stránky celého projektu. Tím, že celý tým nadačního fondu pracuje na dobrovolnické bázi, náš NFOZP nemá žádného zaměstnance, každý z nás má vlastní „civilní“ profesi, řada zaměstnavatelů zdravotně postižených na NFOZP a  ochrannou známku nahlížela značně s nedůvěrou. Do května 2011 by mělo auditem ochranné známky projít více jak 40 až 45 společností, které zaměstnávají z více jak 75 procent zdravotně postižené osoby.  A to považujeme za velký úspěch. Do budoucna si myslím, že ono spojení největších hráčů na trhu zaměstnávání zdravotně postižených do Charty sociálního podnikání může celému projektu jen prospět. Již nyní v rámci Charty připravujeme koncepci změn ochranné známky jako takové. Změn, které ještě více posílí důraz na kontrolu a kvalitu poskytovaných služeb a výrobků zaměstnavateli zdravotně  postižených.

Co by měla především tato známka říkat o podnicích, které ji získají?

Značka Práce postižených označuje služby a výrobky, které prokazatelně vyrobily, kompletovaly, balily nebo poskytly práci v ¬podobě služby osoby se zdravotním postižením minimálně ze 75 procent. Loni se tato značka zařadila mezi 19 ochranných známek ČR a byla přijata do Národní politiky kvality. Máme velmi přísná pravidla. Společnosti, jež ji chtějí používat, musí projít velmi přísným auditem, který provádějí hodnotitelé ze Sdružení pro oceňování kvality.  Auditem, který posuzuje  řadu kritérií – mimo jiné musí prokázat, že postižené osoby zaměstnávají na základě platné legislativy, dodržují veškeré legislativní normy vztahující se k danému typu podnikání, zdravotně postižení  pracovníci mají dobré podmínky pro práci a výsledkem jejich práce s kvalitní a konkurence schopný výrobek či služba.

Existují v zahraničí příklady přístupu k zaměstnávání zdravotně postižených, které by se u nás daly využít? 

To je hodně zapeklitá otázka. Každý členský stát EU má totiž svůj vlastní režim podpory zdravotně postižených občanů a podpory jejich zaměstnávání.  Některé země například vůbec neznají náš model dělení na osoby zdravotně znevýhodněné a stupně invalidity. Z přístupů, které jsme měla možnost více poznat, mi přijde velmi dobrý Hornorakouský. Zde jsou na chráněná pracovní místa, která mají ale velmi blízko otevřenému trhu práce, zřizována z popudu měst v Horním Rakousku. Tato místa vznikají na základně potřebnosti daného města. Zaměstnavatelé zdravotně postižených zde dostávají zakázky od hornorakouských měst na služby a výrobky, které daná města skutečně potřebují. A tak se zdravotně postižení zaměstnanci nejen že starají například o zeleň, úklid města, perou prádlo do domovů pro seniory, ale také vedou organizace, které tyto služby poskytují.

Již čtvrtým rokem pořádáte festival „Žiju stejně jako Ty“. Co je jeho hlavním cílem?

Cílem festivalu  „Žiju stejně jako Ty“ je představit život “nemocných – zdravotně postižených“ se životem „zdravých“ lidí. Na vlastní kůži dát možnost široké veřejnosti si vyzkoušet situace, se kterými se zdravotně postižení musí potýkat každý den. Porovnat život „nemocných“ a „zdravých“, jaké mají možnosti osobního i pracovního uplatnění, vzdělávání a vyžití ve volném čase. To vše formou soutěží, her, prezentací, koncertů, hravých workshopů určených pro děti, ale i dospělé.

Předchozí ročníky se konaly v Praze, letos poprvé se festival uskuteční v Hradci Králové. Proč jste se rozhodli jít mimo hlavní město a proč právě tento region?

V České republice je  řada dobrých příkladů zaměstnávání zdravotně postižených osob a projektů, které vedou k podpoře aktivního života zdravotně postižených osob a málo se o nich mluví a ví. Na základě mých osobních zkušeností jsem v životě přijala pravidlo čísla 1000, kdy se snažím po uplynutí tisícího dne podrobně daný projekt, zakázku, ale i spolupráci zhodnotit a přijmou opatření, která buď daný stav posunou někam dál, nebo se kapitola spolupráce uzavře.  Mám ve svém životě potřebu věci někam posunovat. Nezůstávat v pocitu nabyté dokonalosti na jednom místě. A tak jsem po loňském ročníku Žiju stejně jako Ty  nadhodila v týmu, který festival připravuje, myšlenku, že bych ráda, aby další ročník festivalu byl jiný.  A z tohoto podnětu, na základě poměrně velké a bouřlivé diskuze zhruba dvaceti osob, vzešla myšlenka, vybrat si pro každý ročník jiné město. Město a region, který aktivně spolupracuje na bourání bariér mezi zdravotně postiženou a zdravou populací. Město, magistrát, který jako takový nejen že aktivně zaměstnává zdravotně postižené osoby, ale přemýšlí i nad zadáváním svých zakázek skutečným a kvalitním zaměstnavatelům zdravotně postižených.   Region, kterému jsou blízká sociální témata. A proto jako první vyhrál Hradec Králové, který je držitelem mnoha významných ocenění právě v těchto „kategoriích“.

Již jsme mluvili o tom, jak se v posledních letech mění vztah firem k postiženým. Mění se i komunita lidí s hendikapem?

Ano, mění. K lepšímu. Právě díky již zmiňované aktivní činnosti  kvalitativně se zlepšujících pacientských organizací lidé se zdravotním postižením znají svá práva a nenechávají se tak často zneužívat. Vidíme to například při přednáškách, které děláme pro různé pacientské organizace.  Ještě před třemi lety se nás lidé chodili více méně přeptat, zda je skutečně jejich zaměstnavatelem zneužívá. Chtěli se v tom jen utvrdit, ale odmítali s tím něco dělat. Nyní se s námi chodí poradit, zda nejsou zneužíváni a pokud zjistíme, že ano, ptají se, co s tím mohou dělat. Osobně si myslím, že toto jde ruku v ruce právě s vyspělostí společnosti  a změnou náhledu na zdravotně postižené občany, kteří se nebojí hlásit se ke svým právům a ukazují, že jsou právoplatnými členy společnosti. A toto jsem před již zmiňovanými deseti lety mezi zdravotně postiženými téměř neviděla. Naopak. Každý si spíše hleděl svého a pokud měl onemocnění, které nebylo viditelné, snažil se maximální měrou chovat tak, aby se jeho okolí o jeho nemoci nedozvědělo.

Pokud nebudeme mluvit jen o zaměstnávání, postupuje podle vás dostatečně rychle integrace postižených také v dalších oblastech, jako jsou třeba bezbariérové přístupy na úřady či kulturních zařízení?

Zda dostatečně rychle, to nemohu posoudit. Nejvíce jsem stavební  bariéry začala vnímat před osmi lety, kdy jsem dělala po českých městech a obcích se synem kočárkovou rallye.  Od té doby mi přišla do rukou nemalá řada projektů, jejichž cílem bylo zmapovat například bezbariérové hrady a zámky, divadla, horské stezky, ale třeba i vinařské sklípky.  Domnívám se, že jsme začali více přemýšlet nad tím, jak ulehčit lidem s pohybovým handicapem. Ale občas zapomínáme třeba na maminky s malými dětmi a seniory. Ale to už je jiná kapitola.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče