Hana Potměšilová: Je nutná kontrola podniků zaměstnávajících postižené

15. února 2012, 06:40 - Dalibor Dostál
15. února 2012, 06:40

Lednová změna zákona výrazně omezila zneužívání státní podpory pro firmy zaměstnávající postižené. Podle Hany Potměšilové, ředitelky Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, však pro podvody stále zůstane prostor až do doby, než vznikne jednotný systém kontroly podniků zaměstnávajících handicapované.

Foto: Robert Sedmík /TÝDEN

Změna zákona, která upravuje zaměstnávání zdravotně postižených, platí od ledna. Většina firem se začala o změnu zajímat až v prosinci nebo lednu. Proč tak pozdě?

Zákon o zaměstnanosti prošel legislativním procesem teprve začátkem listopadu. Bohužel trvalo několik týdnů, než byl oficiálně zveřejněn, v tištěné podobě se objevil až mezi svátky. Proto řada firem zareagovala z našeho pohledu velmi pozdě. Přitom mnoho podniků mělo od nás již na přelomu léta a podzimu informace, jak bude nový zákon o zaměstnanosti vypadat a jaký bude mít na firmy dopad. Nikdo nám nevěřil, že tomu tak skutečně bude, protože reforma je poměrně výrazná.

Jednou z největších změn je znatelné omezení takzvaného náhradního plnění, kdy firmy mohou namísto zaměstnávání postižených nakupovat zboží od firem, kde handicapovaní pracují. Vy tento mechanismus dlouhodobě kritizujete. V čem je podle vás největší problém?

Zatím kdokoli, kdo měl na papíře podepsaný dostatek pracovních smluv s lidmi se zdravotním postižením, mohl vystupovat jako padesátiprocentní zaměstnavatel postižených. Nikde ale nebylo zdokumentováno, že ti lidé skutečně pracují a generují firmě nějaký zisk. Řada firem tak měla postavený podnikatelský záměr jenom na státních příspěvcích. Postižený člověk mnohdy ležel doma, nic nedělal a firma vydělávala na tom, že mohla poskytovat téměř neomezeně náhradní plnění.

Váš nadační fond velmi výrazně promluvil do toho, jak nový zákon vypadá. Zůstalo v něm něco, s čím nejste spokojeni?

Nepodařilo se nám jako týmu Charty sociálního podnikání, jejíž je NFOZP součástí, prosadit dva velké pilíře. Prvním je udržení kategorie osob zdravotně znevýhodněných. Ministerstvo práce a sociálních věcí do poslední chvíle trvalo na tom, že tyto osoby musí ze systému podpory vypadnout. Tvrdíme, že je to špatně. Podle našich statistik je v České republice 40 tisíc lidí se zdravotním znevýhodněním.

Jací lidé do této kategorie spadají?

Například lehká mentální postižení, lidé 10 let po rakovině, lehké formy epilepsie, roztroušené sklerózy, revmatické artritidy. Tito lidé nemohou dělat jakoukoliv práci, protože mají nějakou diagnózu. Nyní v podstatě nemohou kvůli svému zdravotnímu stavu odmítnout nevhodné zaměstnání, které jim nabízí úřad práce. Přestože může poškodit jejich zdravotní stav.

Jaký byl argument ministerstva tuto kategorii nezachovat? Bylo by již lidí s nějakým stupněm postižení příliš?

Ministerstvo nám vlastně nedalo žádný pořádný argument, proč tuto kategorii zrušit. Čtyřicet tisíc lidí se zdravotním znevýhodněním není žádná masa. V České republice máme téměř půl milionu lidí v produktivním věku se zdravotním postižením. Až v prosinci ministerstvo přišlo s tím, že by chtělo tuto situaci řešit. Začalo to vidět jako problém. I díky tomu jsme spustili projekt Malé Lurdy, kde vyzýváme širokou veřejnost a lékaře, aby nám posílali konkrétní příklady, kdy posudkový lékař „vyléčil“ člověka se zdravotním znevýhodněním. Nedal mu odpovídající stupeň invalidity, a udělal z něj tedy „zdravého“ člověka.

A druhý nedostatek, který se v zákoně nepodařilo odstranit?

Nedotažený systém kontroly. Zákon dal sice úřadům práce pravomoci při kontrole zaměstnávání zdravotně postižených, ale nezískal možnost používat jednoduché kontrolní mechanismy. Kontroly tak závisí na konkrétní činnosti jednotlivých pracovníků z úřadu práce. Nenastoupily IT technologie, které by umožnily, aby se všude kontrolovalo podle stejných pravidel a pokud možno on-line.

Může tento nedostatek přinést rozdílný pohled a odlišné hodnocení v různých regionech?

Může to znamenat, že ještě v letošním roce bude moci několik zaměstnavatelů parazitovat na tom, že nebudou dohledatelní. Že na ně nikdo nepřijde a budou dál dělat podvody. Nebo vyvedou firmu z České republiky. Toho se nejvíce bojíme. Aniž bych chtěla někomu dávat návod, jak podvádět.

Jak by měly na novou situaci reagovat firmy, které byly dosud zvyklé nakupovat „virtuální“ náhradní plnění od firem, které nyní musí svoji činnost výrazně omezit?

Základem by mělo být zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokud firma nemůže sama zaměstnávat, měla by si vzít seznam komodit, které nakupuje, a prověřit, zda by nemohla nakupovat od prověřených dodavatelů z chráněného trhu práce.

Ale jak mohou mít firmy jistotu, že nenarazí na nějakou další podvodnou společnost?

Na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je možné dohledat katalog jednotlivých zaměstnavatelů zdravotně postižených. Ten však nebyl řadu let upravovaný a není aktuální. Druhá možnost je přes naše stránky www.pracepostizenych.cz, kde máme speciální sekci, jak řešit náhradní plnění, na které spolupracujeme s jednotlivými profesními asociacemi z chráněného trhu práce. Obsahuje i seznam dodavatelských firem. Třetí možnost je kontaktovat místní úřad práce. Každý úřad ví, kdo v jeho regionu funguje na chráněném trhu práce, co umí, v čem je dobrý, a kdo podvádí.

Hana Potměšilová (35) Studovala Vysoké učení technické v Brně a The Nottingham Trent University. Při studiích pracovala v lokálních médiích. V roce 2000 začala samostatně podnikat. Od roku 2002 vlastní PR agenturu a věnuje se legislativě v oblasti medicíny, o pět let později se stala ředitelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde pracuje bez nároku na honorář. Má devítiletého syna Jakuba, její partner pracuje jako dětský neurolog. Odstraní změny platné od ledna podvody úplně, nebo je jen výrazně omezí? Pokud se nám ve druhé a třetí etapě reformy povede zavést veřejný registr náhradního plnění a celoplošnou certifikaci zaměstnavatelů, tak je to správná cesta, jak během několika měsíců odstranit parazity ze systému. Je to ale otázka politické vůle a peněz, jak rychle se podaří registr založit a jak rychle zvládneme celoplošnou certifikaci uskutečnit. Ale je to jediný systém, kde můžeme garantovat, že vymýtíme podvodníky, kteří mají svoje podnikatelské záměry postavené na dotacích od státu. Jaké další změny budou součástí dalších připravovaných etap reformy? Chtěli bychom dosáhnout zavedení podpory sociálního podnikání, například formou bezúročných půjček. A zavést i některé benefity pro firmy zaměstnávající postižené. Například slevy sociálního pojištění u zdravotně postižených zaměstnanců. A také propagaci a cílenou podporu vzdělávání malých a středních podniků v tomto sociálním podnikání. Kromě toho přinese další etapa změn i velkou reformu posudkové služby. Proč je tak důležitá?**

Posudkovou službu vnímáme jako velký problém. Lékaři posudkové služby často fungují jenom jako úředníci, jejich průměrný věk daleko přesahuje běžnou hranici odchodu české populace do důchodu. Mnozí z nich neví, kam se medicína posunula. Posuzují pacienty od stolu, ne jako konkrétního člověka s určitou diagnózou a zdravotním omezením pro trh práce. Není výjimkou, že zdravotní stav například člověka po onkologickém onemocnění posuzuje odborník s jinou nežli posudkovou kvalifikací, třeba oční lékař. A to je špatně.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče