Guma gumárum

19. června 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
19. června 2006, 00:00

JOSEF KUDRNÁČ slavní podnikatelé Východočeský podnikatel Josef Kudrnáč se na počátku minulého století rozhodl pro neobvyklé odvětví - výrobu gumového zboží. Začínal s produkcí ucpávek. Postupně firmu rozšířil až na velkou gumárnu, předchůdce dnešní Rubeny Náchod.

slavní podnikatelé

JOSEF KUDRNÁČ Východočeský podnikatel Josef Kudrnáč se na počátku minulého století rozhodl pro neobvyklé odvětví - výrobu gumového zboží. Začínal s produkcí ucpávek. Postupně firmu rozšířil až na velkou gumárnu, předchůdce dnešní Rubeny Náchod. Výroba vzduchem huštěných pneumatik je relativně novým průmyslovým odvětvím. Jeho průkopníkem se stal irský podnikatel John Boyd Dunlop, který roku 1888 vyrobil první jednoduchou pneumatiku pro tříkolku svého syna. Byl to pouhý experiment, který se ale výborně osvědčil a následně odstartoval i velkolepý rozmach automobilového průmyslu. Firma Dunlop se stala nejvýznamnějším producentem pneumatik na světě, k podobnému podnikání ale inspirovala i řadu dalších výrobců. Nechyběl mezi nimi český obuvnický magnát Tomáš Baťa, který výrobu pneumatik zavedl ve zlínských gumárnách, a pozadu nezůstaly ani československé firmy Matador či Mitas Praha. Primát mezi českými podniky však patří náchodské společnosti Kudrnáč, kde první automobilovou pneumatiku vyrobili již v roce 1929. MÍSTO KNĚZE STROJNÍKEM Josef Kudrnáč se narodil roku 1866 v Náchodě jako osmý potomek místního výrobce pilníků. Přáním matky bylo, aby se stal knězem, mladý Kudrnáč ale odmalička projevoval velkou technickou zručnost a otec ho proto dal učit zámečníkem ve Vídni. Po složení mistrovské zkoušky pracoval nějaký čas v Novém Městě nad Metují a v pražské Kolbence, záhy však přijal místo strojníka v náchodských textilních závodech rodiny Bartoňů. Práce u této firmy byla pro něj přínosem. Často byl pověřován nákupem nového strojního zařízení a procestoval tak téměř celé Rakousko-Uhersko i sousední Německo. Bartoňové se stali jeho podnikatelskými vzory a vydělal si i slušné peníze, za které si roku 1902 zakoupil rodinný domek. Postupně ale začal uvažovat o vlastním podnikání. Když se proto roku 1907 naskytla možnost získat od firmy Oswald malou výrobnu gumových ucpávek a chemických přípravků v nedalekém Novém Městě nad Metují, neváhal. S gumou jako výrobní surovinou sice neměl v té době žádné zkušenosti, práce ho ale lákala a do roka závod rozšířil o novou prostornější dílnu, kterou vybavil i dvěma německými stroji na zpracování pryže. Dílna získala charakter malé továrny a stala se základem pozdější slavné firmy. Z OTCE NA SYNA Roku 1910 měl novoměstský podnik již šest strojů, úspěšný rozvoj ale zanedlouho přerušila první světová válka. Josef Kudrnáč byl odveden na frontu a po dobu jednoho roku musela závod řídit jeho žena s tehdy dvacetiletým synem Jaromírem. Situaci však zvládli dobře a po skončení války tak mohla firma bez větších potíží navázat na předchozí podnikání. Výrobní sortiment se z původních mazadel, ucpávek a pryžového zboží postupně rozšířil také o gumové podpatky, podlahy zvané gumoleum a nejrůznější druhy gumových hadic. | Zámek Josefa Kudrnáče.| Josef Kudrnáč se po válce začal vedle podnikání věnovat i veřejnému životu. Zasedal například v náchodském obecním zastupitelstvu, byl předsedou místního Sokola a na řízení podniku měl tak stále méně času. Za společníka proto roku 1920 přijal syna Jaromíra, který mezitím získal praxi v několika gumárenských firmách v Německu, a vedení podniku mu fakticky předal. Nový ředitel začal provozy ihned modernizovat a jeho hlavním cílem bylo přeměnit nevelkou firmu v moderní velkotovárnu. Za tímto účelem také již počátkem dvacátých let minulého století zakoupil od firmy Doktor další tovární objekty v Náchodě a postupně do nich většinu výroby převedl. Společnost s názvem „Kudrnáč a spol., výroba osinko-pryžového zboží“, se stala jedním z nejvýznamnějších producentů gumových výrobků v Československu. KUDRNÁČ A HAKAUF Roku 1923 začala náchodská gumovka i s produkcí gumové obuvi značky Ika a sortiment se rozšířil také o duše pro jízdní kola. Od této události zbýval už pouze krok k výrobě pneumatik pro osobní automobily a Jaromír Kudrnáč se touto myšlenkou začal také brzy intenzivně zabývat. Roku 1929 vyrobila firma první český autoplášť i autoduši a od prosince následujícího roku zahájila jako první v Československu výrobu klasických pneumatik. Úspěch se dostavil téměř okamžitě a firma se začala rychle rozrůstat. Počet dělníků brzy přesáhl tisíc a kruh značící pneumatiku se objevil také v logu celé společnosti, pro kterou se nový obor stal hlavním výrobním programem. Určitý podíl na tomto úspěchu měl i náchodský stavitel Jaroslav Hakauf, který do podniku vložil majetek a několik let byl i Kudrnáčovým společníkem. Těsně před úspěchem s první pneumatikou se ale oba muži nepohodli a Hakauf z firmy vystoupil. Odešel do Hradce Králové, kde si založil vlastní továrnu na gumové zboží s názvem „Gumovka J. Hakauf a synové“. Místo dosud nevyzkoušené výroby autoduší setrval u produkce obuvi a gumových podlah, kterou později rozšířil i o koberce značky Gomerit. Specialitou podniku se pak stalo i zvláštní oddělení na pogumování válců pro textilní a papírenský průmysl. PŮLSTOLETÍ RUBENY Osudy obou továren se znovu spojily až po skončení druhé světové války, během které v Hradci pokračovala výroba podlah a v Náchodě se dočasně kompletovaly protiplynové masky. Roku 1945 přešly obě firmy pod národní správu, z firmy Kudrnáč vznikl národní podnik Rubena Náchod a hradecká gumovka Jaroslava Hakaufa do něj byla začleněna. Odtrhla se teprve roku 1953, kdy vznikl samostatný podnik Gumokov Hradec Králové, podřízený přímo Hlavní správě gumárenského průmyslu. Náchodská Rubena prošla několika modernizacemi. K výrobě technické pryže se zde začala kupříkladu používat nová, takzvaná vstřikolisová technologie. Největší chlouba místního závodu - výroba automobilových pneumatik - byla však počátkem sedmdesátých let převedena do jihomoravských Otrokovic a vNáchodě zůstala pouze produkce cyklistických plášťů. Roku 1989 vznikl samostatný státní podnik Rubena Náchod, který byl o tři roky později přeměněn na akciovou společnost. O sedm let později se jejím majoritním vlastníkem stala Česká gumárenská společnost, která bývalou Kudrnáčovu továrnu znovu propojila s hradeckou gumovkou. Hlavním výrobním programem zůstala výroba plášťů pro jízdní kola a zachován zůstal i tradiční název Rubena, který dnes nesou závody vNáchodě, Hradci Králové i Velkém Poříčí. | JOSEF KUDRNÁČ (NAROZEN 1866) Východočeský podnikatel Josef Kudrnáč se narodil 22. února 1866 v Náchodě jako osmý potomek místního výrobce pilníků. Od mládí byl velmi šikovný, otcův podnik však převzít neměl, protože matka si přála, aby se stal knězem. Roku 1876 ale náhle zemřela a otec rozhodl, že dá syna učit zámečníkem. Vyslal ho proto do Vídně, kde mladý Kudrnáč získal potřebné vzdělání a osvojil si práci v oboru. U zámečnictví ale dlouho nezůstal. Po několika letech práce v Novém Městě nad Metují a v pražských Kolbenových závodech si ho totiž vyhlédl náchodský podnikatel Josef Bartoň, který mu nabídl místo strojníka v textilní továrně. Kudrnáč zde získal řadu zkušeností a vydělal si i dostatek peněz na rozjezd vlastního podnikání. Proti očekávání si ale nezaložil zámečnickou dílnu ani textilní manufakturu a začal s výrobou gumového zboží. Roku 1907 zakoupil od firmy Oswald malou výrobnu pryžových ucpávek v Novém Městě nad Metují a do deseti let z ní vybudoval moderní konkurenceschopný podnik. Po první světové válce se začal věnovat i veřejným záležitostem. Zasedal v obecních zastupitelstvech Náchoda a Starého Města nad Metují, stal se předsedou místního Sokola a za zásluhy byl jmenován i komerčním radou. Na vedení podniku už neměl tolik času a roku 1920 ho proto přenechal synovi, který firmu „Kudrnáč a spol., výroba osinko-pryžového zboží“ po několika letech přestěhoval do Náchoda. Kdy a kde Josef Kudrnáč zemřel, prameny neuvádějí. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče