Gulášová regulace po česku

06. listopadu 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
06. listopadu 2006, 00:00

NÁZOR EXPERTAPAVEL CHALUPNÍČEKLiberální institutPodle údajů Světové banky patří Česko mezi země, kde se podniká poměrně obtížně. Mezi všemi zeměmi světa jsme se umístili na nelichotivé 52. příčce (za Rumunskem či Mongolskem).

NÁZOR EXPERTA

PAVEL CHALUPNÍČEK

Liberální institut

Podle údajů Světové banky patří Česko mezi země, kde se podniká poměrně obtížně. Mezi všemi zeměmi světa jsme se umístili na nelichotivé 52. příčce (za Rumunskem či Mongolskem). Zcela jsme propadli v oblasti „vyrovnávání se s regulacemi“ - získávání nejrůznějších povolení pro to, aby člověk mohl začít podnikat a udržel své podnikání v chodu.

Motivace politiků a úředníků k přijímání regulací je zřejmá - domnívají se, že bez nich by „zavládla divoká ruka trhu“ a v restauracích by vám hrozila stále salmonela nebo kus omítky v polévce. Rozhodování státních institucí je vychýlené směrem k přijímání i těch regulací, jež jsou zcela zbytečné.

PŘÍLIŠ DRAHÁ KVALITA

Hezky to před pár lety ve sporu o domácí kozí sýry vyjádřil jeden z úředníků Státní veterinární správy: „Lidé sice chtějí sýry jako z devatenáctého století, ale nedej bože, když se jim z nich udělá špatně či dokonce onemocní. Pak veterinární správu obviní, že nezajistila důslednou kontrolu.“

Úředníci tak raději přijmou tužší regulace, protože se bojí negativní reakce veřejnosti v případě, že se objeví nějaký problém. Tím nutí všechny zákazníky kupovat kvalitnější (a dražší) zboží, i když by se jinak spokojili se zbožím méně kvalitním. Výrobcům znemožní, aby experimentovali s recepturami, protože některé postupy jsou předem zakázány. Kdyby však existovaly dnešní hygienické normy i v minulosti, museli bychom se nyní obejít bez delikates jako jsou například dobře uleželé sýry.

POŠLI KONTROLORA NA SVOU KONKURENCI

A jsou tu i další problémy. Státní úřady nestíhají kontrolovat všechny podnikatele, ale zaměřují se na ty, u nichž může být nějaký problém. Nezřídka se tak stane, že méně schopní podnikatelé úmyslně poštvou kontrolory na své konkurenty. Ti při složitosti a podrobnosti norem vždy něco najdou (jak si například vyložit to, že „okna v provozovně musí minimalizovat usazování nečistot“?). Často je pak na libovůli kontrolorů, zda zakročí, nebo ne.

Obava, že bez státních pravidel by na trhu panoval chaos, je zbytečná. Podnikatelé chtějí primárně své zákazníky uspokojit, nikoli je poškodit. A ty, kteří kazí jejich dobré jméno, mohou ze svého středu úspěšně vyloučit. Například vytvořením asociace s určitými standardy poskytování služeb. Komu se tato úroveň standardů nelíbí, nechť si založí konkurenční asociaci s jinými standardy. Spotřebitelé si pak mohou vybrat, zda dají přednost vyšším či nižším cenám i kvalitě.

Nikdo nebrání úředníkům v tom, aby vytvářeli dobrovolné „kodexy dobré praxe“ či informovali spotřebitele o záludnostech některých podnikatelů. Neměli by však všechny šmahem nutit, aby se obešli bez svého oblíbeného guláše v hospodě na rohu jen proto, že tam nemají v kuchyni bezdotykovou vodovodní baterii.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče