Groteskní Bergman v Praze

19. března 2008, 15:42 - Jakub Nachtigall
19. března 2008, 15:42

Na Febiofest přijede malíř stříbrného plátna Roy Andersson

Dnešní filmy zdaleka nedosahují úrovně literatury nebo výtvarného umění. Ztrácejí svou vizuální krásu a soustřeďují se jenom na příběh, opírá se do svých kolegů švédský filmový režisér Roy Andersson. Může si to dovolit. Jestliže je některý z loňských filmů vizuálně krásný, je to jednoznačně jeho snímek Ty, který žiješ. Nyní ho Andersson osobně uvede i v Praze, a to v rámci Febiofestu v den svých 65. narozenin 31. března. V rámci programu Pocta: Roy Andersson budou na Feničově festivalu promítnuty i další tři celovečerní snímky göteborgského rodáka Švédský milostný příběh, Giliap, Písně z druhého patra a pásmo sestavené z jeho krátkých filmů a reklam.
Andersson ve svých filmech poukazuje na problémy celé dnešní společnosti. V tom nejnovějším vykresluje v tragikomických situacích zoufalé lidi. Od ženy nespokojené se vším, přes naivku zamilovanou do rockového kytaristy až po vychrtlé malé muže s bílým pudrem na tvářích či skupinku lidí čekající na autobus při průtrži mračen. Utahuje si z nich, ale hlavně s nimi soucítí. O tom vypovídá i slogan filmu „Jak se chovat k druhým“.
Padesát dlouhých scén snímaných statickou kamerou vizuálně fascinuje. Vybledlé barvy a dokonalé aranžmá dávají filmu ironický podtext. Oči diváka pozorně prozkoumávají plátno a hledají každičký detail, který si pro něj Andersson nachystal. A když žena po hádce s manželem práskne dveřmi tak silně, že ze zdi shodí obrázek, který následně spadne přímo rybičkám do akvária, pochopíte, že host Febiofestu je schopen úplně všeho. Ve Švédském milostném příběhu režisér, kterého newyorský časopis The Village Voice přezdívá „groteskní Bergman“, kontrastuje naivní láska teenagerské dvojice (třináctileté Anniky a patnáctiletého Para) s pohledem na svět jejich rodičů ve středním věku. Ti vzdávají své plány, pijí a mají ke svým dětem daleko. Snímek Giliap je o vozíčkáři, jenž při vzpomínání na lepší časy vybíjí svou zlost na personálu hotelu, který vede. Předposlední Anderssonův snímek Písně z druhého patra, poctěný cenou poroty z Cannes, ukazuje úpadek společnosti v severském městě na počátku nového milénia.
„Častého střihu se používá, aby se zakryly chyby způsobené většinou nedostatkem peněz, trpělivosti nebo talentu. Když nehýbáte kamerou a nestříháte, má obraz větší hloubku pole, která v divákovi vzbudí více pozornosti a následně z něj udělá diváka aktivního,“ říká Andersson, který svůj styl začal tříbit už ve filmu Švédský milostný příběh, v němž používá dlouhých scén a dosti neobvyklé dramaturgie. Sám Andersson říká, že se našel během více než dvaceti let, kdy se věnoval výhradně reklamě. Natočil přes čtyři sta šotů, mimo jiné pro Air France, Citroën a McDonald’s. Všechny beze střihu. K reklamě se uchýlil po filmu Giliap. „Platil jsem ho z vlastního a divácky zcela propadl. Myslel jsem, že natočím pár reklam, abych přežil, a už jsem u toho zůstal,” vysvětluje.
Je symbolické, že nejvíce kontroverzí z Anderssonova kritického díla vyvolal minipříběh z Písní z druhého patra, který absurditu dneška nejlépe vykresluje. Andersson se v něm opírá do prodejce krucifixů pokládajícího Ježíše pouze za produkt a svádějícího na něj svůj neúspěch: „Jak bych mohl s tímhle ukřižovaným ubožákem vydělávat?“ „Lidé mi psali, že jsem zašel příliš daleko, ale já naopak Ježíše bráním. Film jenom ukazuje, jak je Ježíš zneužíván, zdá se, že je jen produkt,“ hájí se Andersson.

Program Febiofestu na www.febiofest.cz

Box:

Box:
Roy Andersson (31. 3. 1949, Göteborg)
Filmografie:
2006 - Ty, který žiješ (Du levande)
2000 – Písně z druhého patra (Sånger från andra våningen)
1991 - Härlig är jorden (Nádherný svět)
1987 - Någonting har hänt (Něco se stalo)
1975 – Giliap
1970 - Švédský milostný příběh (En Kärlekshistoria) 1969 – Lördagen den 5.10 (Sobota 5. října)
1968 – Hämta en cykel (Cesta na kole)
1967 - Besöka sin son (Návštěva jeho syna)
Pozn.: České názvy v závorkách jsou neoficiální, filmy nebyly v Česku uvedeny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče