Grégrův projekt "megačezu" nakonec zřejmě neprojde

09. prosince 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
09. prosince 2002, 00:00

Vláda zřejmě přehodnotí svůj vztah k restrukturalizaci státní elektrárenské společnosti ČEZ. Původní záměr bývalého ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na vznik tzv. megačezu tak dostává první trhliny. Ve vládě se rýsuje nový plán jak po nepodařené privatizaci restrukturalizovat naši dominantní elektroenergetickou firmu.

Vláda zřejmě přehodnotí svůj vztah k restrukturalizaci státní elektrárenské společnosti ČEZ. Původní záměr bývalého ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na vznik tzv. megačezu tak dostává první trhliny.

Ve vládě se rýsuje nový plán jak po nepodařené privatizaci restrukturalizovat naši dominantní elektroenergetickou firmu. Původní plán, který na podnět Miroslava Grégra přijala koncem svého volebního období Zemanova vláda, spočíval v prodeji 66 % akcií České přenosové soustavy. Za to by stát vykoupil akcie u regionálních elekroenergetických distributorů. To by se však nyní mělo změnit. Důvody pro ústup vlády jsou jak ekonomické, tak politické.

Vládě chybí peníze

Z politických je to především tlak Unie svobody, hlavně jejího úřadujícího předsedy Ivana Pilipa. Unie svobody totiž ještě před volbami slíbila, že se v případě účasti ve vládě bude snažit opětnému spojení distributorů s ČEZ zabránit. Více než tlak nejslabšího koaličního článku má na rozhodnutí vlády vliv nedávno zastavená privatizace Českého telecomu. Vláda by tak mohla podle nejnovějších úvah prodat své podíly v distributorech, kde má pouze minoritní podíl, a naopak nakoupit podíly tam, kde má majoritu. Potom by mohla celou jednu distribuční společnost zprivatizovat. Vládě by se tento obchod vyplatil, protože za prodej celého stoprocentního balíku akcií jedné společnosti by dostala vyšší cenu než za prodeje jednotlivých podílů ve více distributorech. Podle předběžných odhadů vycházejících z ocenění provedeného u osmi distribučních společností při přípravě restrukturalizačního plánu (cca 80 miliard korun) by se mohla cena jedné distrubuční společnosti vyšplhat na 10 až 15 miliard korun. Zatím ovšem není jasné, na co by peníze z případného prodeje, pokud by se uskutečnil, byly použity. S penězi za prodej dvoutřetinového podílu v ČEPS se počítá jako se základním vkladem do Sociální pojišťovny. Akutní je však především splacení dluhu Fondu dopravní infrastruktury, který má vůči Fondu národního majetku ve výši několika desítek miliard. Tento dluh měl být splacen právě financemi získanými za prodej Telecomu.

Pouze kosmetická úprava

Změna vládního rozhodnutí by však přinesla určité problémy, a je i otázkou, zda by se tím vyřešil tolik diskutovaný a kritizovaný problém křížového vlastnictví jednotlivých segmentů elektroenergetických služeb. Především by to znamenalo přepracování všech kupních smluv, které dodnes ČEZ se státem uzavřel. Daleko vážnějším problémem však je, jak by se k celému projektu postavil Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ten má do třech týdnů rozhodnout, zda schválí původní projekt. Jak však řekl Profitu předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář, výrok by měl být hotov již v několika nejbližších dnech. ÚOHS zatím žádný nový návrh neobdržel, ale zřejmě by se jím musel zabývat znovu od samého počátku, tedy i s během lhůt. Nový návrh zároveň neřeší zásadní problém, který spojení elektroenergetiky přináší. Tím totiž není spojení distribuce a výroby, ale spojení výroby a přenosu. To totiž evropské směrnice, které jsou již i součástí našeho antimonopolního zákona, zakazují. Omezení propojení výroby a distribuce se v rámci plné liberalizace evropského trhu s elektřinou zatím pouze připravuje. Antimonopolní úřad tak může restrukturalizační plán ČEZ zakázat nikoli z důvodu propojení výroby a distribuce, ale právě výroby a přenosu. Ponecháním 34 % akcií ČEPS v rukou státu mu ponechává potřebnou blokovací minoritu. S původní vládní představou nesouhlasilo ani minulé vedení Fondu národního majetku. To opakovaně odmítlo splnit vládní usnesení v tomto směru, a vláda nakonec musela „neposlušné“ vedení odvolat a nahradit je povolnějším.

Finta jako u nájemného

Protože není vyloučeno, že výrok antimonopolního úřadu může být záporný, a protože jde v redukovaném návrhu víceméně o kosmetické úpravy oproti návrhu původnímu, nedá se ani vyloučit opravený záměr vlády jako finta, kterou přednedávnem použilo ministerstvo financí, kdy krátce před výrokem Ústavního soudu vydalo novou vyhlášku o regulaci nájemného.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče